Drahlín

Obec Drahlín se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Obec je vzdálená asi 9 km severozápadně od města Příbrami. Žije zde 552[1] obyvatel.

Drahlín
Obecní úřad
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020B 540145
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPříbram
Okres (LAU 1)Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°43′56″ s. š., 13°58′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel552 (2022)[1]
Rozloha5,89 km²
Nadmořská výška522 m n. m.
PSČ261 01
Počet domů247 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduDrahlín 92
261 01 Příbram 1
[email protected]
StarostaIng. Zdeněk Černohorský DiS.
Oficiální web: www.drahlin.cz
Drahlín
Další údaje
Kód obce540145
Kód části obce31607
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Drahla. V historických pramenech se objevuje ve tvaru Drahlin (1324, 1394 a 1413).[3]

Historie

První písemná zmínka o Drahlínu pochází z roku 1324, kdy na zdejší tvrzi sídlil Heřman z Drahlína a Litně, předek pánů z Valdeka.[4] Tvrz ve vsi pravděpodobně stála už od začátku 14. století. V roce 1413 statek koupili Dobeš z Tmaně a Zdeněk z Podmokel.[4] Od roku 1553 se Drahlín připomíná již jako součást panství hlubošského,[4] takže patřil před třicetiletou válkou Vtelenským z Vtelna a v roce 1623 Bechyňům z Lažan, dále pak Ottingen-Wallersteinům. V 18. století ho vlastnili opět Bechyňové z Lažan, poté Hochbergové z Hennersdorfu, jejichž poslední potomek dal panství do loterie, z které je vykoupil kníže Schonberg-Waldenburg v roce 1816. V roce 1835 se stává panství majetkem hraběte Ludvíka de Pourtales.

Požární zbrojnice

Karel Vtelenský ze Vtelna byl potrestán za účast na stavovské povstání propadnutím poloviny svého majetku. V polích v okolí vesnice se nacházejí staré haldy, které svědčí o povrchovém dobývání železných rud, snad i zlata. Zdejší občan Matěj Beneš se s několika společníky pokusil ještě roku 1856 dobývat zlato, narazil však na mohutný pramen vody, a tím dolování skončilo.

Po třicetileté válce v roce 1650 měla vesnice šest sedláků a osm chalupníků. V historii 18. století a poloviny 19. století stojí za zmínku zavedení popisných čísel v roce 1780 či prvně zvolená samospráva v Hluboši roku 1850. Velkou událostí bylo zřízení školy v domě Jana Beneše v roce 1870, takže děti již nemusely chodit do několik kilometrů vzdálené Hluboše. O čtyři roky později však postihlo obec neštěstí v podobě šíleného pasáka Václava Macegicky, který se chtěl pomstít hospodáři Matěji Kohoutovi a založil v obci požár, který zničil osm usedlostí. Obec se však z neštěstí brzo vzpamatovala a o tři roky později otevřela vlastní školu. V roce 1879 se Drahlín a Sádek oddělili od Hluboše a jejich starostou se stal František Havránek.

Počátkem 20. století se obec rozdělila a rozvíjela až do první světové války. Těsně před válkou žilo v Drahlíně 849 osob v padesáti domech. Ve válce padlo 27 mužů a několik dalších obyvatel podlehlo španělské chřipce. I v Drahlíně došlo k úbytku obyvatelstva mezi válkami, protože obyvatelé se stěhovali do měst, především však do Prahy.

Německá okupace znamenala jako pro ostatní české obyvatelstvo nejen strádání ekonomické, ale i přímé ohrožení života. V roce 1942 byla řada zdejších občanů totálně nasazena v Německu, kde byli vystaveni nebezpečí spojeneckých náletů na německá města a továrny. I v Drahlíně se projevila zvýšená tvrdost nacistů ve druhé polovině válečného období, kdy zvláště přísně stíhali nejen jakékoliv podezření z odbojové činnosti, ale i zatajování zásob masa a obilí. Sedlák V. Kuba byl při razii 30. ledna 1943 zatčen za ukrývání dvou metráků obilí a odsouzen na dva a půl roku vězení, ze kterého se šťastnou náhodou vrátil po pobytu v několika nacistických věznicích. Totéž štěstí neměl 36letý Emanuel Brynda, který byl v srpnu 1943 zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře Buchenwald koncem války při náletu.

Po druhé světové válce obyvatelstva opět ubylo, protože řada lidí odešla do vysídlených oblastí v pohraničí či do prudce se rozvíjejících průmyslových center v Příbrami, Kladně či Praze, takže v roce 1952 měla obec již jen 488 obyvatel.[5] V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Drahlín v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[6] Toto území má rozlohu 2,25 km² a nebyly v něm evidovány žádné budovy ani obyvatelé.[7]

Kaple v obci

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932

V obci Drahlín (734 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] družstvo pro rozvod elektrické energie v Drahlíně, 4 hostince, krejčí, 2 obuvníci, obchod s lahvovým pivem, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Drahlín, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, obchod s uhlím.

Přírodní poměry

Na západním a východním okraji vesnice leží vzájemně oddělené části přírodní památky Louky u Drahlína.

Dne 22. prosince 2004, podle přílohy nařízení vlády č. 132/2005 Sb., byla část obce Malý Drahlín vyhlášena jako evropsky významná lokalita Malý Drahlín,[14] jako lokalita číslo CZ0213044 byla vyhlášena zvláště chráněným územím v kategorii PP.[15]

Členění obce

Obec se nečlení na části, má ale dva základní sídelní jednotky:

  • Drahlín
  • Malý Drahlín

Dále od 1. ledna 2016 má obec kromě katastrálního území Drahlín i katastrální území Drahlín v Brdech vyčleněné ze zrušeného vojenského újezdu Brdy.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Příbram – Sádek – Pičín (v pracovní dny 13 spojů, o víkendu 2 spoje) a Příbram – Obecnice – Sádek – Hluboš – Příbram (v pracovní dny 4 spoje) (dopravce Veolia Transport Praha).

Obcí vede cyklotrasa č. 302 Dolní Líšnice – Příbram – Drahlín – Jince – Hořovice.

Služby

Obec má vlastní mateřskou školu, knihovnu, je zde klub TJ Sokol, pod který spadají oddíly fotbalového mužstva mužů, žáků a oddíl hráčů stolního tenisu. V obci je travnaté fotbalové hřiště, asfaltový a antukový tenisový kurt a krytá tělocvična.

Nad obcí se tyčí na kótě 709 m (Sádka), v nadmořské výšce 695 m, radioreléová stanice s názvem Malý Drahlín, která je v současnosti využívána hlavně jako vysílač pro radiové stanice a je významnou dominantou Brdského hřebenu nad obcí.

Pamětihodnosti

V jihozápadní části vesnice se dochovalo tvrziště po drahlínské tvrzi ze 13. až 15. století.[16]

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Drahlín, s. 451.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Drahlín – tvrz, s. 69.
  5. CHVÁL, Václav. Drahlín. časopis Horymír. Květen 2001, roč. 24.
  6. Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27.
  7. katastrální území Drahlín v Brdech[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov
  8. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 243. (česky a německy)
  14. http://www.env.cz/narizeni/zdroje/karty/CZ0213044.html%5B%5D
  15. ENV, http://www.nature.cz/natura2000/narizeni_vlady/CZ0213044.html[nedostupný zdroj], 2005
  16. Tvrziště Hradiště, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-28]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.