Doly Severní dráhy Ferdinandovy
Společnost Severní dráha Ferdinandova (SDF) provozovala do roku 1945 kamenouhelné doly v Ostravsko-karvinském revíru. Z 16 původních dolů SDF v ostravském revíru jsou všechny jámy nefunkční. Zachovány jsou převážně fragmenty památkově chráněných částí jako těžní věže (např. Jindřich, Alexander) či budovy (Jiří). Nejzachovalejší památkou je areál Dolu Michal, který byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou.
Historie
Roku 1836 byla ustanovena akciová společnost Výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda (k. k. ausschliesslich privilegierte Kaiser Ferdinands-Nordbahn),[pozn. 1] která měla vystavět železnici z Vídně do Bochně. Tím se stala levným dopravním prostředkem pro přepravu zboží a nerostných surovin a významně ovlivnila průmyslový rozvoj oblastí na Moravě, Slezsku a Haliči.[1]
Když železnice dosáhla na Ostravsko, rozhodlo vedení společnosti zahájit těžbu černého kamenného uhlí. Byly založeny Kamenouhelné doly c. k. privilegované dráhy císaře Ferdinand.[2] V roce 1855 tato společnost odkoupila doly bratří Kleinů v Ostravě-Přívoze (důl František) a Ostravě-Hrušově (doly Albert a Hubert). V roce 1856 odkoupila státní doly C. k. kutací a vrtebné komise[pozn. 2] (např. důl č. X v Moravské Ostravě, důl č. V ve Slezské Ostravě, důl Michael[pozn. 3] v Michálkovicích)[pozn. 4] a zahájila samostatnou činnost ve vyhledávání vhodných míst pro těžbu uhlí a založení nových jam a dolů.[3][pozn. 5] Mezi nově založenými doly byly například jámy Jan (1869) a Josef (1879) ve Slezské Ostravě.
Po uplynutí padesátiletého privilegia byla vydána v roce 1886 nová koncese a společnost byla přejmenována na C. k. privilegovanou Severní dráhu císaře Ferdinanda, pod její správu náleží správa dolů v Ostravsko-karvinském revíru – kamenouhelné doly C. k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda.
V roce 1906 došlo k zestátnění veřejné železnice, ale důlní majetek včetně báňské dráhy zůstal společnosti kamenouhelné doly C. k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda. Během první světové války (1911–1917) dochází k modernizaci důlních podniků, elektrifikaci a centralizaci těžby. Příkladem za všechny je důl Michael, kdy důl je kompletně přestavěn do nové podoby, plně elektrifikován a podzemními překopy je na jámu Michael dopravováno uhlí s dolů Jan a Josef ve Slezské Ostravě a dolu Petr a Pavel v Michálkovicích, tyto jámy se stávají pomocnými. Spojením dobývacích polí vzniká nové dobývací pole o rozloze 411 ha 41 a 51,4 m² (tj. 84 jednoduchých důlních měr a 12 přebytků)[4] a Důl Michael.
V roce 1921 rozhodnutím akcionářů dochází ke změně názvu na Severní dráha Ferdinandova (SDF) a společnost SDF mění původní název dolu Michael na český Michal. Společnost SDF přenesla své sídlo do Československa. V Moravské Ostravě v Husově ulici 7 stojí bývalý administrativní dům těžební společnosti SDF. Dům byl postaven firmou Rozhon, fasádu navrhl architekt Pavel Janák v letech 1920–1921 ve stylu rondokubismu.[pozn. 6]
V období 1938 až 1940 byla postavena budova pro generální ředitelství kamenouhelných dolů SDF podle projektu architekta Karla Kotase (1894–1973). V průčelí budovy je reliéf alegorie Stvoření uhlí od sochaře Jana Laudy (1898–1959).
Po obsazení Československa německými vojsky (1939) byla na společnost uvalena nucená správa a její vedení se dostalo do vlivu státního koncernu Hermann Göring Werke. V období druhé světové války (1942) do správy SDF byly zařazeny státní doly Oskar v Heřmanicích, Evžen v Petřvaldě a Václav v Porubě (Orlová).[3]
Ukončením 2. světové války dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. z 19. května 1945 byl majetek SDF postaven pod národní správu a na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb. z 28. října 1945 v roce 1945 znárodněn a začleněn do národního podniku Ostravsko – karvinské doly.[3] Byly to doly: František v Přívoze, Hubert v Hrušově, Zárubek ve Slezské Ostravě, Michal v Michálkovicích, Evžen v Petřvaldě a Václav v Porubě u Orlové. A také elektrárna František v Přívoze, koksovny František v Přívoze a Václav v Porubě (Orlová).
Těžba uhlí
Ředitelská konference[5] uvádí, že do roku 1929 SDF měla propůjčený důlní majetek o celkové výměře 2 079,6 ha. Mimo to byla majitelkou kutného pole o výměře 1 077 ha v Dolních a Horních Žibřidovicích, Malých Kunčicích a Pruchné na polské straně hranice. V roce 1925 odkoupila od Jana Larische-Mönnicha kutné pole v Pudlově, Bohumíně,[pozn. 7] Novém Bohumíně a Kopytově o výměře 1 430 ha.
Propůjčený důlní majetek SDF v OKR tvořil 3 od sebe oddělená důlní pole:[5]
a) Severní pole o rozloze 1 160 ha s doly Hubert v Hrušově, František v Přívoze s dolem Jiří v Moravské Ostravě a Jindřich v Moravské Ostravě.
Důl František dobýval uhlí ze slojového pásma spodních hrušovských a petřkovických vrstev ostravského souvrství. V roce 1929 dobýváno 14 slojí o mocnosti 50 - 200 cm, úklon 20 - 30°.
V důlním poli jam Jindřich, Jiří, Albert se uhlí těžilo ze slojového pásma hrušovských vrstev ostravského souvrství. V dobývacím poli dolu Hubert se uhlí těžilo ze slojového pásma spodních hrušovských a petřkovických vrstev ostravského souvrství. V roce 1929 bylo dobýváno: Důl Jiří 11 slojí 60 - 160 cm, úklon 0 - 90°. Důl Hubert 15 slojí 40 - 180 cm, úklon 6 - 90°. Důl Jindřich 6 slojí o mocnosti 50 - 100 cm (místy i 300 cm), úklon 0 - 90°
b) Jižní pole o rozloze 508 ha s doly Zárubek a Alexander.
V důlním poli dolu Zárubek a Alexander bylo černé uhlí dobýváno ze slojového pásma především jakloveckých a svrchních hrušovských vrstev (důl Zárubek ještě vrstvy porubské) ostravského souvrství. V roce 1929 bylo dobýváno 16 slojí o mocnosti 40 - 240 cm , úklon 0 - 30°.
c) Východní pole o rozloze 411 ha s dolem Michal.
V důlním poli dolu Michal bylo černé uhlí těženo ze slojového pásma jakloveckých vrstev ostravského souvrství (jámy Ferdinand, Petr a Pavel, Jan, Josef) a hrušovské vrstvy (dobývací pole jámy Oskar) ostravského souvrství. V roce 1929 bylo dobýváno 17 slojí o mocnosti 50 - 200 cm.
Kolonie Severní dráhy Ferdinandovy
Důlní společnost SDF budovala pro své zaměstnance jednotné domy sdružené v koloniích. Od roku 1867 až do 30. let 20. století projektoval s malými odchylkami dělnické domy architekt Rudolf Sauer. Záměr jednotných domů v kolonii kolem jam SDF měl demonstrovat příslušnost ke své důlní společnosti.
Vybudovány byly kolonie Zárubecká, Vilémská - tyto kolonie jsou zbourány, Jakubská (částečně zbourána), Josefská (zbylo 12 domů) a Jánská (částečně zbourána, zbylo 10 domů)[6][pozn. 8] ve Slezské Ostravě. Michalská (zbourána), Ferdinandova, Peterská (U Pumpy) v Michálkovicích, Alexandr[pozn. 9] v Kunčičkách a Hubert[pozn. 10] v Hrušově.[pozn. 11]
Své kolonie měla jáma František v Přívoze a koksovna František v Přívoze. Pro důl Zárubek v Kunčičkách byla postavena Jubilejní kolonie, v Moravské Ostravě u jam Jiří (Jiřská kolonie - zbourány poslední 2 domy 1964) a jámy Jindřich (Jindřišská kolonie- zánik v 1957) a kolonie U Dubu (likvidace v 1938).
Ústřední záchranná stanice pro doly Severní dráhy Ferdinandovy na závodě Zárubku ve Slezské Ostravě
Ústřední záchranná stanice pro doly Severní dráhy Ferdinandovy na závodě Zárubek ve Slezské Ostravě vznikla v roce 1911. Záchranné dýchací přístroje byly umístěny na jámě Vilém ve Slezské Ostravě a následně byly přístroje přemístěny do místnosti v šachetní budově jámy Hermenelgild. Na jámě Vilém byla zřízená cvičební místnost pro všestranný výcvik záchranářů. Byla tam vybudována svážná o úklonu 21°, kde záchranáři ručním rumpálem dopravovali vůz v dýchacích přístrojích třicetkrát nahoru a dolů po dobu dvouhodinového cvičení. Pro lezecký výcvik tam byly vybudovány žebříky a 5 metrový kolmý šibík (slepá jáma) o úklonu 45°. V cvičební místnosti bylo možné dosáhnout teploty kolem 50 °C s nedýchatelným ovzduším.
Záchranná stanice byla vybavena dýchacími přístroji: 10 přístrojů Dragër model 1910/11, 5 přístrojů Audos MR3 1924, 5 přístrojů Dragër S.S. 1 pro narážeče, 5 přístrojů M.S.A. (filtrace vzduchu), 2 přístroje Dragër –Tübben a dva oživovací přístroje Pulmotor, 1 Inhabad a 1 záchranný vůz. Ústřední záchranná stanice pro doly Severní dráhy Ferdinandovy byla zrušena ke dni 1. 11. 1946.[7]
Seznam jam, které byly ve vlastnictví nebo správě Severní dráhy Ferdinandovy
Ostravský revír
Název jámy | důl | důl SDF po roce 1914 | důl OKD po roce 1946 | hloubení, založení | hloubka jámy v m | druh jámy | likvidace | Těžba od/do | lokalita |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
František 1 / Odra 1 | František | František | Vítězný únor / Odra | 1849 | 564 | kutací, těžní | 1998 | 1854 / 1969 | Přívoz |
František 2 / Odra 2 | 1942 | 1041 | těžní, skipová | 1966 / 1994 | |||||
František 4 / Odra 4 | 1851 | 1100 | čerpací a výdušná | - | |||||
Jáma V / Hermenegild | Hermenegild | Hermnegild / Zárubek | Zárubek / Ostrava | 1845 | 835 | těžní | 1997 | 1862-1990 | Slezská Ostrava |
Hermenegild / Zárubek vodní | 1858 | 331 | výdušná, vodní | - | |||||
Větrní č. 13 | 1861 | 57 | větrní | 1884 | - | ||||
Vilém | Vilém | Zárubek | 1859 | 330 | víceúčelová, větrní | 1961 | 1866 /1914 | ||
Alexander 1 | Alexander | Hermenegild / Zárubek | 1896 | 945 | těžní, výdušná | 1994 | 1898 / 1926 | Kunčičky | |
Alexander 2 | 1896 | 922 | výdušná | - | |||||
Albert | Albert | Hubert | Vítězný únor / Odra | 1849 | 192 | víceúčelová, větrní | 1886 | 1850 / 1876 | Hrušov |
Hubert těžní | Hubert | 1855 | 569 | těžní, vtažná | 1992 | 1855 - 1992 | |||
Hubert výdušná | 1868 | 474 | výdušná | - | |||||
Vrbice | E. Urx 5 Koblov | 1911 | 387 | výdušná | - | ||||
Jakub | Jakub | Zárubek | Zárubek / Ostrava | 1868 | 644 | víceúčelová, větrní | 1872 / 1914 | Slezská Ostrava | |
Jakub výdušná | 293 | výdušná | - | ||||||
Jan těžní | Jan | Michael / Michal | P. Cingr / Rudý říjen | 1869 | 483 | kutací, těžní, větrní | 1975 | 1877 / 1914 | |
Jan větrní | 1870 | 376 | výdušná | 1922 | - | ||||
Jáma X / Jindřich | Jindřich | Jindřich | Vítězný únor / Odra | 1846 | 546 | kutací, těžní | 1982 | 1861 /1932 | Moravská Ostrava |
Jindřich větrní | 1858 | 468 | větrní | 1979 | - | ||||
Jiří těžní | Jiří | 1871 | 382 | těžní, vtažná | 1952 | 1896 / 1927 | |||
Jiří výdušná | 180 | výdušná | 1953 | - | |||||
Hlavní / Ferdinand | Hlavní / Ferdinand | - | - | 1843 | 135 | kutací, víceúčelová | 1885 | 1851 / 1882 | Michálkovice |
Josef | Josef | Michael / Michal | P. Cingr / Rudý říjen | 1879 | 652 | těžní, výdušná | 1935 | 1884 / 1916 | Slezská Ostrava |
Michael | Michael | 1843 | 670 | kutací, těžní, vtažná | 1995 | 1850 - 1993 | Michálkovice | ||
Oskar | Oskar[pozn. 12] | - | 1912 | 625 | otvírková, větrní | - | Heřmanice | ||
Pavel | Petr a Pavel | Michael / Michal | 1858 | 470 | výdušná | - | Michálkovice | ||
Petr | 504 | těžní, výdušná | 1866 - 1913 |
Karvinský revír
Název jámy | důl | důl SDF po roce 1914 | důl OKD po roce 1946 | hloubení, založení | hloubka v m | druh jámy | likvidace | Těžba od/do | lokalita |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Evžen | Evžen[pozn. 13] | Evžen | Čs. pionýr | 1862 | 626 | kutací, těžní | 1973 | 1862 - 1972 | Petřvald |
Jan | Evžen | 1882 | 404 | větrní | 1974 | - | |||
Marianka | Evžen | 1878 | 225 | větrní | 1973 | - | |||
Václav 1 | Václav[pozn. 14] | Václav | 1899 | 659,5 | větrní | 1973 | - | Poruba u Orlové | |
Václav 2 | Václav | 1903 | 590,3 | těžní | 1973 | - |
Odkazy
Poznámky
- Slovo ausschliesslich – výhradní, výlučný nebo výsadní znamenalo, že nikdo jiný nesmí na území vymezeném ke stavbě této trati stavět železnici a pokud by tak učinil, propadla by ve prospěch KFNB
- k. k. Hohes montan Aerar
- Často se původní název zaměňuje s dolem ve Slezské Ostravě Johann Michaeli => Důl Michaeli => Michálka, kterou založil Jan Nepomuk Marie hrabě Wilczek v roce 1871 jako hlubinný důl.
- Nově získané doly byly společností přejmenovávány: důl č. X / Jindřich, č. V / Hermenegild
- Pojem jáma se vztahuje k vlastnímu úvodnímu dílu tzv. jámovému stvolu. Pojem důl chápeme jako organizační a provozní jednotku.
- Snímek budovy na: http://www.msstavby.cz/rekonstrukce-husova-7-15-10-2013/
- Dnešní Starý Bohumín
- V literatuře se zaměňují kolonie Jánská s Josefskou
- Dvě kolonie Stará osada a Nová osada
- Ve Vrbici bylo 8 domů, které patřily pod správu dolu Hubert.
- Matěj Miloš, Ryšková Michaela. Ostrava napospas... Technický magazín T94, 1994, ročník XXXVII, č. 7, samostatná příloha, upraveno
- Jáma Oskar v majetku SDF v době německé okupace od roku 1942
- Důl Evžen zařazen do majetku SDF v době německé okupace v roce 1942.
- Důl Václav zařazen do majetku SDF v době německé okupace v roce 1942
Reference
- BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy Ferdinanada. Ostrava: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 16.
- ZÁŘICKÝ, Aleš. Ve stínu těžních věží. Ostrava: [s.n.], 2004. ISBN 80-7042-653-5. S. 43.
- MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky Ostravsko – karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. 65, 66, 69-70 s. ISBN 978-80-85034-52-3.
- KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: [s.n.], 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 27.
- Kamenouhelné doly Ostravsko - karvinského revíru I.. Moravská Ostrava: [s.n.], 1929. S. 58.
- JEMELKA, Martin. Ostravské dělnické kolonie. Vyd. 1. vyd. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2012. ISBN 9788073689537, ISBN 8073689537. OCLC 795330565 S. 454–466.
- ŠPAČEK, Antonín. Kamenouhelné Doly Ostravsko Karvinského Revíru II.. [s.l.]: [s.n.], 1929. 847 s. S. 723.
Literatura
- Uhelné hornictví v OKR, Ostrava, 2003.
- Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2., Ostrava, 2002.
- Ředitelská konference, Kamenouhelné doly Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava, 1928, díl IV, s.57 až 78, 398 až 425.
- Ředitelská konference, Kamenouhelné doly Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava, 1929, díl I, s.57 až 78, 398 až 425.