Jan Larisch-Mönnich II.
Jan Larisch-Mönnich, též Hans Larisch-Mönnich (6. října 1872 Fryštát[1] – 10. listopadu 1962 Palfau[2]) byl slezský šlechtic, podnikatel v uhelném průmyslu a politik; poslanec Slezského zemského sněmu a Říšské rady za Rakouska-Uherska.
JUDr. Jan Larisch-Mönnich II. | |
---|---|
Jan Larisch-Mönnich II. | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1904 – 1907 | |
Panovník | František Josef I. |
Poslanec Slezského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1902 – ??? | |
Panovník | František Josef I. |
Narození | 6. října 1872 Fryštát Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. listopadu 1962 (ve věku 90 let) Palfau Rakousko |
Rodiče | Jindřich II. Larisch z Mönnichu a Henrieta Larischová z Mönnichu |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Commons | Johann Larisch-Moennich II |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Byl nejstarším synem Jindřicha Larisch-Mönnicha II. Na Vídeňské univerzitě vystudoval práva, na této univerzitě získal i doktorát.[2]
Byl činný ve státní správě i armádě. V roce 1895 se stal rezervním důstojníkem I. hulánského pluku, o rok později se stal c. k. komořím. Spolu s dalšími osobnostmi založil v roce 1901 Pomocný spolek pro nemocné TBC pro rakouské země a české království. Ve spolku byl od začátku místopředsedou a od roku 1904 předsedou. Kromě této činnosti byl předsedou kuratoria zemědělské školy v Chotěbuzi a prezidentem Rakousko-slezské společnosti pro zemědělství a lesnictví. Od roku 1902 byl členem Slezského zemského sněmu.[2]
Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1904 (poté co zemřel poslanec Ernst Sedlnitzky) získal mandát na Říšské radě za kurii velkostatkářskou v Slezsku. Slib složil 19. dubna 1904.[3] K roku 1907 se profesně uvádí jako zemský poslanec.[4]
Po smrti otce v roce 1918 se stal správcem panství - musel řešit problémy se vznikem Československé republiky: část rodinného majetku byla v Polsku, v Československu došlo k pozemkové reformě, která část majetku rodu přerozdělila (došlo k přerozdělení jen pozemků, vlastnictví průmyslových podniků se netýkalo), nová republika zrušila šlechtické tituly. V době první republiky jej poznamenala i aféra Karla Zajíčka, ředitele jeho dolů.[2]
V roce 1945 odešel před přibližující se frontou do Palfau v Rakousku. Po roce 1945 byl majetek rodu konfiskován. Ačkoliv se po skončení druhé světové válce snažil o návrat československého občanství a majetku, nebyl úspěšný. Do konce života žil v Palfau.[2]
29. dubna 1912 se oženil s Olivií Lukrécií Fitz-Patrickovou, Američankou, pocházející ze šlechtického rodu Upper-Ossory.[2] Z jejich manželství vzešly následující děti:
- Jindřich Larisch-Mönnich III. (16. květen 1913 – 28. květen 1933)
- Helena Larisch-Mönnich (1. květen 1914)
- Eduard Larisch-Mönnich (4. leden 1916 – 31. července 1987)
- Jan Larisch-Mönnich III (15. listopad 1917 – 7. březen 1997)
- Mary Larisch-Mönnich (11. květen 1921)
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu
- JUDr. Jan Larisch-Mönnich [online]. archives.cz [cit. 2014-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-23. (česky)
- Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=1944&size=45
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan II. Larisch z Mönnichu na Wikimedia Commons
- Jan Larisch-Mönnich a jeho rodina na stránkách Státního okresního archivu Karviná
- Rodokmen rodu Larisch-Mönnich Archivováno 14. 3. 2017 na Wayback Machine