Karel Kotas

Karel Kotas přichází do Ostravy v roce 1925 jako mladý architekt. Z počátku pracuje na městském stavebním úřadu, kde je pověřen dozorem nad stavbou Nové radnice, která je mimochodem největší magistrátní budovou v České republice. Tuto práci vykonával až do roku 1930.

V roce 1927 se zúčastnil soutěže na architektonický návrh Moravskoostravské spořitelny, jejíž součástí byla i městská knihovna na dnešním Benešově náměstí. Soutěže se zúčastnil dvěma architektonickými návrhy. Jedním byl návrh čistě funkcionalistické stavby, která sklidila úspěch u odborníků a dlužno říci, že je škoda, že jej nemohl realizovat. Ta však nepřesvědčila konzervativní zadavatele. Svůj druhý návrh koncipoval daleko „tradičněji“ ve stylu, ve kterém lze vypozorovat ještě vliv jeho učitele Kotěry.

Druhý návrh zvítězil a v roce 1928 byla zahájena výstavba.

Již v této době dostává Kotas další zakázku na projekt nového obchodního domu Brouk a Babka, která se rozhodla otevřít ve třetím největším městě tehdejšího Československa svou pobočku. Pětipodlažní železobetonová budova je již navržena zcela ve funkcionalistickém stylu s otevřenou vnitřní dvoranou prosvětlenou střešním světlíkem (prvek, který uplatnil také v předcházející stavbě spořitelny), avšak přesto se mu nepodařilo plně dosáhnout dojmu funkcionalistické lehkosti a „průsvitnosti“, jaký vyzařoval jeho nerealizovaný návrh Moravskoostravské spořitelny. Důvody byly ryze praktické a lze v nich vysledovat tlak vnějších okolností i zadavatelů, kterým se musel přizpůsobovat (materiál fasády, okenní pásy, výška budovy, aj.).

Karel Kotas odchází z Ostravy v roce 1932 (důvody jeho odchodu nejsou jasné), ještě se zde několika projekty vrací, ale dále působí v Teplicích nad Bečvou, v Rožnově pod Radhoštěm, v Brně a Praze. Dá se však říci, že mimo Ostravu (Moravu) se mu již nepodařilo realizovat významnější stavby.

• Obchodní a obytný dům italské pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà na Zámecké ulici (1927)
• Domy Dělnické záložny na Veleslavínově ulici (1930)
• Oční pavilon městské nemocnice (1930)
• Kostel metodistů u městské nemocnice (1931)
• Budova Melantrichu (1932)
• Budova generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy na Prokešově náměstí (1939)

• Budova lázeňského domu v Teplicích nad Bečvou (1931)
• Budova Riunione Adriatica di Sicurtà v Brně (1938)

• Vybíral, Jindřich: Zrození velkoměsta. Praha. ERA. 2003
• Biografický slovník Slezska a Severní Moravy (vědecký redaktor Milan Myška), sešit 1., Opava-Ostrava 1993, s. 67

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Kotas na Wikimedia Commons
• Karel Kotas v informačním systému abART
• MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE, Bc. Markéta Holubová, Architekt Karel Kotas
• archivweb, Karel Kotas-Biografie
• Encyklopedie Prahy 2, Karel Kotas-Český architekt, žák zakladatele české moderny Jana Kotěry