Důl Jiří

Důl Jiří (Georgschacht) byl černouhelný hlubinný důl v Moravské Ostravě, ve východní části ulice Cihelní, poblíž křižovatky s Mariánskohorskou ulicí. Těžba uhlí zde probíhala v létech 1898 až 1927. Pojmenován byl údajně na památku Georga (Jiřího) Plankeho, člena správní rady společnosti KFNB[pozn. 1]. V současné době je zachována památkově chráněná těžní budova (Cihelní 74).[1][2]

Důl Jiří
Účel stavby

Jámová budova

Základní informace
Výstavba1870
Zánik1952
Poloha
AdresaMoravská Ostrava, ul. Cihelní, Moravská Ostrava a Přívoz, Česko Česko
UliceCihelní
Souřadnice49°50′45,34″ s. š., 18°16′18,41″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky10608/8-3931 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Důl založila společnost Výhradně privilegovaná Severní dráha Ferdinandova (SDF) v roce 1870. Pro nepříznivé hydrogeologické poměry a vysoké náklady bylo hloubení jámy zastaveno v roce 1875 a obnoveno v období 1895 až 1898. Důl měl dvě centrální jámy, těžní a výdušnou, které stály těsně u sebe.

Na těžní jámě byl roku 1895 instalován parní těžní vrátkový stroj[pozn. 2]. V roce 1902 byl nový parní stroj o výkonu 200 HP poháněný stlačeným vzduchem a v roce 1926 byl v rámci modernizace dolů SDF instalován elektrický těžní stroj o výkonu 3 000 HP, který byl vyroben ve Vítkovicích, elektrická část byla od firmy Siemens Bratislava.

Na větrní jámě v roce 1897 byl zabudován parní ventilátor Guibal a v roce 1914 elektrický ventilátor soustavy Diennendahl ze strojíren knížete Salmy v Blansku.

V roce 1927 byl spojen v rámci centralizace s dolem František v jeden závod František. Spolu s dolem Jindřich sloužil jako pomocný důl pro potřeby větrání vyšších pater jižního dobývacího pole, mimořádnou jízdu a dopravování materiálu do dolu[3]. Od roku 1949 probíhala postupná likvidace a předávání objektů různým uživatelům.

Zasypání obou jam proběhlo v roce 1952 odvalovým kamenem a uzavřením železobetonovým povalem. Byla provedena likvidace technického zařízení a těžních jam. Zbývající povrchové objekty byly předány podniku Báňské stavby.

Současný stav

V roce 1998 byly zbourány zbývající budovy větrné jámy a křídla těžní budovy. Budova byla prohlášená kulturní památkou Ministerstvem kultury ČR 24. května 1995.[2] Zachována je těžní budova s průčelím se štukovou výzdobou s florálními motivy, lampovna a hornické koupele.

Těžba uhlí

Dobývání uhlí ze slojového pásma spodních hrušovských vrstev do hloubky 380 m, pilířováním se základkou (hlavně) nebo na zával (výjimečně), v 11 slojích o mocnosti 60 až 160 cm, úklon slojí 0° až 90°[4].

Údaje o dole Jiří
Názevdruh jámyzaloženíhloubka v mlikvidacetěžbavytěženo v tdobývací pole v hapočet pater
Jiří, těžnítěžní, vtažná187038219521896 až 1927cca 4 mil.2106
Jiří, výdušnávýdušná18701821952----

Ubytování

Pro ubytování havířů byla hornická kolonie Jiřská (Jirská kolonie) vzdálená asi 150 m od dolu Jiří.

Odkazy

Poznámky
  1. Název k. k. Kaiser Ferdinands-Nordbahn
  2. Údajně z roku 1872 ze Strojíren knížete Salma v Blansku

Reference
  1. Monitoring nemovitých památek. Dostupné online
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-04]. Identifikátor záznamu 122401 : uhelný důl hlubinný Jiří, z toho jen: těžní budova bývalého dolu Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 183,184.
  4. Kamenouhelné doly Ostravsko - karvinského revíru I.. Ostrava: [s.n.], 1929. S. 60,62.

Literatura
  • Matěj Miloš, Klát Jaroslav, Korbelářová Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava,2009, s. 126 až 130
  • Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část, Ostrava, 2002, s. 183 až 184

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.