Důl Petr a Pavel

Důl Petr a Pavel byl černouhelný hlubinný důl v Michálkovicích, patřil společnosti Kamenouhelných dolů Severní dráhy Ferdinandovy.

Důl Petr a Pavel
Jáma Petr, vzadu budova strojovny jámy Petr
Základní údaje
Typ dílahlubinný důl
Rozloha18 ha
Maximální hloubkaPetr: 513 m
Pavel: 407 m
Těžbačerné uhlí
Poloha
StátČesko Česko
Statutární městoMěsto Ostrava
KrajMoravskoslezský
ObecOstrava-Michálkovice
RevírOstravsko-karvinský
Souřadnice49°50′37,68″ s. š., 18°20′26,27″ v. d.
Provozní údaje
Období těžby1866–1913
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vznik dolu

Pro zvýšení těžby byla roku 1858 založena společností Severní dráhy Ferdinandovy v důlním poli v Michálkovicích jáma Petr, ve vzdálenosti 355 m na severozápad od jámy Michael a 20 m od ní výdušná jáma Pavel. Pojmenování jam se odvozuje od svátků Petra a Pavla, který připadl na den založení jam 29. června 1858.[1] Jáma Petr byla do roku 1913 jámou těžní a do roku 1923 jámou úvodní[p. 1]. Jámou výdušnou zůstala jáma Pavel až do její likvidace v roce 1994. V roce 1913 došlo k převedení těžby na důl Michael a důl Petr a Pavel se stal pomocným závodem.[2][3] Od roku 1925 bylo soustředěno fárání mužstva na důl Michal.

Povrchové spojení jámy Petr s dolem Michal zabezpečovala štola, s napojením na úzkorozchodnou železnici v areálu dolu Michal, po převedení těžby na důl Michal. Štola byla zaústěna do jámového stvolu v hloubce 14,7 m pod úrovni ohlubně jámy Petr, byla dlouhá 67 m, vyzděná na betonovém páse, s rovným betonovým stropem, částečně ražená a částečně vystavěna na volném prostranství a zasypána vytěženou hlušinou dolu Petr a Pavel. Profil štoly byl obdélníkový 3,4 x 3, 0 m. Ke konci 2. sv. války ve štole byl zřízen protiletadlový úkryt s ošetřovnou. Po válce byl částečně využíván jako kryt pro zaměstnance dolu Petr Cingr a blízké ZOO a jako sklad civilní obrany (CO). Vzhledem k velké vlhkosti byl materiál CO přemístěn do jiných skladů a zde zůstaly jen prázdné místnosti s lavicemi. Nakonec byl vchod do štoly zazděn a znepřístupněn.

Důl Petr a Pavel byl součástí dolu Michal ve vlastnictví SDF až do roku 1945. Od 1. ledna 1946 se stal, jako pomocný závod dolu Petr Cingr, součástí národního podniku Ostravsko-karvinské doly v Ostravě. V rámci útlumu těžby uhlí v OKR došlo na dole Petr Cingr k zastavení těžby dne 30. června 1993.

Současný stav

V roce 1993 bylo ukončeno vyplnění štoly plaveným popílkem a v roce 1994 ukončen zásyp jam Petr a Pavel popílko-cementovou směsí.

Důl Petr a Pavel byl 30. listopadu 1993 prohlášen kulturní památkou[p. 2], avšak při dalším hodnocení neudržitelného množství technických památek v OKR, bylo 11. ledna 1996 prohlášení zrušeno[4]. Zachována je budova strojovny těžního stroje jámy Petr, ostatní povrchové objekty byly zbourány, jámy v roce 1994 zabezpečeny betonovým poklopem a území asanováno.

Strojovna

Těžní věž byla původně dřevěná pyramidová přestavěna pravděpodobně v roce 1880 na věž ocelovou o výšce 13,2 m s lanovnicí4 000 mm.[5] Již v roce 1864 byla jáma Petr vybavena parním těžním strojem o výkonu 54 HP. V roce 1880 byl instalován dvouválcový parní těžní stroj o výkonu 100 HP.[6] Byl vyroben ve Strojírnách hraběte Salma v Blansku. Ve 20. letech 20 století byl převeden na pohon stlačeným vzduchem (4 atm.) a sloužil až do roku 1966. Bubny těžního stroje měly průměr 4400 mm a šířku 710 mm, lano mělo průměr 31 mm, dvě těžní klece se dvěma etážemi pro dva vozíky vedle sebou na etáž. Rychlost jízdy 12 m/s pro těžbu. Výška těžní věže od ohlubně po střed lanovnic 14,1 m, průměr lanovnic 3700 mm. Těžní věž byla příhradová vzpěrová vyrobená ve Strojírnách hraběte Salma v Blansku. Původní těžní stroj byl upraven na jednobubnový s elektrickým pohonem (1966), na těžní věži byla jedna lanovnice.

Jáma Pavel byla ihned po založení jámou výdušnou a sloužila pro odvodnění. V roce 1864 bylo na jámě v provozu parní důlní tahadlové čerpadlo s ležatým válcem o výkonu 100 HP a zároveň se zařízením pro fárání mužstva.[7][6]

Větrání dolu

Větrání dolu bylo přirozené. Přirozená cirkulace vzduchu byla možná, protože michálkovické jámy byly v podzemí propojeny. Jáma Petr byla až do roku 1923 jámou úvodní. Jáma Pavel výdušnou, která byla v roce 1882 vybavena ventilátorem soustavy Rittinger o výkonu 5,2 m³/s výdušných větrů. V roce 1898 byla vybavena 2 větrníky[p. 3] s výkonem 2500 m3/min. a druhý, záložní, měl výkon spolu s větrní věží[p. 4] 1140 m³/min.[6][7] 3. března 1923 byla jáma Petr přebudována na jámu větrní. Byla vybavena ventilátorem soustavy Diennedahl o výkonu 40–70 m³/s a záložním ventilátorem o stejném výkonu soustavy Capell z roku 1922, vyrobeno ve Vítkovických železárnách. Pohon ventilátorů byl už elektrický motory firmy A.E.G. Union, Berlín (121 kW) a Siemens-Schuckert, Vídeň (záložní 125 kW)[8]. Jáma Pavel fungovala jako paralelní větrní jáma. Ventilátor Capell byl v roce 1942 přemístěn na jámu Oskar v Heřmanicích) a na jeho místo byl instalován ventilátor soustavy Dinnendahl[p. 5]. Strojovna ventilátorů jámy Petr byla z režného cihlového zdiva.

Čerpání důlní vody

V roce 1862 bylo instalováno parní důlní tahadlové čerpadlo s ležatým válcem o výkonu 100 HP.[7] V roce 1882 bylo instalováno parní důlní tahadlové čerpadlo přímo účinné s kataraktovým rozvodem o výkonu 150 HP. Přítok důlní byl vody 100 l/min, takže toto čerpadlo pracovalo v noci jen několik hodin. V roce 1898 v podzemí byla 2 čerpadla s výkonem 300 HP a 350 HP a 2 pomocná čerpadla s výkonem 20 HP a 25 HP. Po roce 1913 bylo čerpání důlní vody v režii dolu Michal.

Ostatní

V roce 1898 byly na povrchu jámy Petr v provozu 3 kompresory, které zásobovaly důlní sítě stlačeným vzduchem. Po roce 1913 byla vzduchová soustava napojena na kompresorovnu dolu Michal. Potrubí se stlačeným vzduchem o průmětu 500 mm vedlo spojovací štolou zaústěnou do jámového stvolu jámy Petr.

Důl byl připojen na Báňskou dráhu odbočkou u dolu Michal.

Těžba uhlí

Hloubení jam bylo zahájeno v roce 1858, po překonání 90 m nadloží byl dosažen produktivní karbon. Těžba uhlí byla zahájena v roce 1866.

Těžní jáma Petr měla v roce 1882 hloubku 212,3 m. V roce 1898 byla jáma hluboká 398 m. V roce 1928 měla konečnou hloubku 504,5 m

Jáma Pavel měla v roce 1882 hloubku 212,3 m, v roce 1898 byla hluboká 395 m, v roce 1928 měla hloubku 408,4 m a byla dále prohloubena na konečnou hloubku 470 m.

Dobývaly se sloje jakloveckých vrstev ostravského souvrství. V roce 1868 bylo vytěženo spolu s dolem Michael 90 958 tun uhlí, v roce 1885 už 100 054 tun uhlí, v roce 1891 celkem 201 359 tun a v roce 1915 celkem 195 000 tun uhlí. Uhlí bylo těženo ve slojích průměrné mocnosti 50–200 cm, v 17 slojích,[9] metodou piliřování nebo stěnováním se základkou nebo na zával[6][p. 6] z hloubky 500 m.

Údaje o dole

Údaje dle[10]

Název Druh jámy Založení hloubka jámy

[m]

těžba vytěženo likvidace dobývací pole

[ha]

poznámka
Petr těžní, výdušná 1858 513 1866–1913 vykazována s dolem Michael 1994 18 9 pater
Pavel větrní 1858 407 1994

Ubytování

Pro ubytování havířů společnost SDCF postavila kolonii Peterská nebo také Kolonie U Pumpy. Výstavba probíhala od roku 1884. Stála zde i kasárna (1852)[p. 7] pro ubytování havířů. Kolonie navazovala na severu a západu na Josefskou kolonii, východně na Starou kolonii (U jámy Michal). V Peterské kolonii bylo víc než osmdesát domů. V roce 1921 bylo v kolonii 60 obytných budov a 10 budov občanské vybavenosti a závodních servisních domů[p. 8]. V roce 1941 bylo dokončeno deset třípodlažních domů a 12 domů do konce 2. světové války. Vlivem důlní činnosti musela být řada domů zbourána. V roce 2012 zde bylo na 76 domů.[11]

Vedle zděné kolonie (severně) byla na přelomu 40. a 50. let 20. století postavena kolonie tzv. finských domků, nachází se na katastru Slezské Ostravy.[12]

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Úvodní jámou jsou nasávány větry do podzemí, výdušnou vysávány.
  2. Budova ventilátorovny s 2 ventilátory Dinenthal, AEG Union, 1921
  3. Jeden pravděpodobně soustavy Guibal.
  4. Nad jámou Pavel byla postavena větrní věž, která zlepšovala tah výdušných větrů.
  5. Rotor ventilátoru je možné vidět na Dole Michal v Ostravě-Michálkovicích.
  6. Údaje jsou uváděny shodně pro tři dobývací pole: jánské, peterské a michálkovické.
  7. Dům stojí na Čs. armády 32/25
  8. Mimo jiné 3 pekárny, prádelna, vodní pumpa, zastřešené stání pro kočár a hasičskou stříkačku.

Reference

  1. KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal / Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 27.
  2. MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 111.
  3. KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram, 2003. S. 215.
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-17]. Identifikátor záznamu 120139 : uhelný důl hlubinný - jáma Petr, objekt ventilátorovny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  5. KLÁT, Jaroslav. Ostravské těžní věže. Ostrava: [s.n.], 2004. S. 26, 59. Tabulka 3.
  6. KOLEKTIV AUTORŮ. Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 141 – 144.
  7. BRIX, Vladimír. Historický vývoj dolu Michal. Ostrava: [s.n.], 1994. Rukopis, archív Dolu Michal.
  8. Kamenouhelné doly I díl s.69 stl vzduch a kotle, s.72 pumpy
  9. MONOGRAFIE. Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, svazek I. Moravská Ostrava: [s.n.], 1929. S. 73.
  10. Matěj, s. 193
  11. JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie. Ostrava: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-7464-190-9. S. 173 – 181.
  12. DOMBROVSKÝ, Zdeněk, a kol. Hornické kolonie Ostravy. Ostrava: [s.n.], 2009. S. 126.

Literatura

  • Kolektiv autorů. Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Ostrava: Anagram, 2003

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.