Proces (román)
Proces je román Franze Kafky. Byl napsán německy (Der Prozess) roku 1914 a poprvé vydán roku 1925 (rok po autorově smrti) v berlínském nakladatelství Die Schmiede.
Proces | |
---|---|
1. vyd. z roku 1925 | |
Autor | Franz Kafka |
Původní název | Der Prozess |
Překladatel | Pavel Eisner Josef Čermák |
Země | Československo |
Jazyk | němčina |
Žánr | román |
Ocenění | 100 nejdůležitějších knih 20. století podle Le Monde |
Vydavatel | Die Schmiede, Berlín |
Datum vydání | 1925 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tento nedokončený román vydal Kafkův dlouholetý společník z dob mládí i dospělosti Max Brod, navzdory výslovnému přání autora, aby román nebyl po jeho smrti nikdy vydáván. Rukopis byl bez názvu. Název Proces dal románu Brod podle poznámek v Kafkově deníku, kde se název Proces objevuje. Proces má deset kapitol se známkou autobiografických prvků. Odehrává se ve 20. století v blíže neurčeném prostředí. Děj je plný zvláštních až absurdních situací a dialogů, které symbolizují jednak marnost a bezvýslednost snah hlavní postavy bankovního úředníka Josefa K. v boji proti státní byrokratické mašinérii a jednak symbolizují i vězení bez mříží, z něhož není úniku. To je i důvodem, proč K. nemusel být během svého vyšetřování uvězněn v pravém slova smyslu.
Děj
Prokurista banky Josef K. je v den svých třicátých narozenin zatčen dvěma úředníky pro jakýsi zločin. Je však ponechán na svobodě a je mu oznámeno, že je proti němu vedeno vyšetřování a soudní proces. Jednou v neděli je pozván k výslechu do bytu činžáku na předměstí, kde je shromážděno mnoho neznámých osob a probíhá zde jakési zvláštní soudní slyšení. Do domu se opakovaně vrací již bez pozvání a zjišťuje, že je v něm soudní pracoviště, kde působí úředníci. K. se pokouší dům opustit, ale dům je ve skutečnosti labyrintem chodeb, z něhož se obtížně hledá cesta ven. Nakonec musí přesvědčit úředníky, aby mu ukázali východ.
Josef K. není nikdy přítomen klasickému soudnímu jednání. Podrobnosti o podivném průběhu procesu se dozvídá od starého advokáta, který ho zastupuje a kterému nakonec pro jeho nečinnost chce K. zastupování odejmout. Od malíře, jménem Titorelli, který je častým návštěvníkem soudní budovy a živí se malováním portrétů soudců a soudních úředníků, se K. dozvídá o úředních procedurách v rámci soudního procesu a o možných výsledcích procesu. Celý proces probíhá bez možnosti skutečné a přímé obhajoby K. a bez šance do soudního řízení jakkoliv zasáhnout.
K. je jednoho dne ředitelem banky pověřen provést významného italského klienta po místních památkách a zvláště pak mu ukázat místní chrám. K. na klienta v dohodnutou dobu marně čeká. Venku prší. K. vejde do chrámu, kde panuje tma. V okamžiku, kdy chce zase odejít, jej kostelník posunky upozorňuje, že pod kazatelnou stojí farář. K. přesto odchází, když zaslechne rázné knězovo oslovení: „Josefe K.!“ Je překvapen, rozhoduje se otočit a rozrušen míří potemnělým kostelem k faráři. Dozvídá se, že se jedná o vězeňského kaplana, který je s jeho případem obeznámen. Sděluje mu, že se jeho proces nevyvíjí příznivě.
Duchovní vypráví K. příběh „o dveřníkovi stojícím před zákonem“, k němuž chce přistoupit muž z venkova. Dveřník odmítá muže k zákonu pustit, ale nevylučuje, že ho pustí později. Čas plyne, muž stárne a dveřník stále odmítá muže vpustit dovnitř. Bezprostředně před smrtí se muž podivuje tomu, že za všechna ta léta, kdy čeká na vpuštění k zákonu, se tímto vchodem nepokusil projít nikdo jiný. Dveřník muži odvětí, že tento vchod byl určen pouze pro něj a že ho nyní uzavře.
V předvečer svých 31. narozenin K. čeká ve svém bytě. Do bytu si pro něj přijdou dva muži s cylindry. K. na ně čeká a následuje oba muže ven na ulici. Zde se ho oba chopí a začínají ho kamsi odvádět. K. zjišťuje, že je odváděn do kamenolomu na kraji města. K. je zde povalen na zem a leží na velkém kameni. Jeden z mužů jej drží a druhý vytahuje dýku, kterou mu následně vráží do srdce. K. je zabit tak, jak rozhodl soud – jako pes. K. je popraven, aniž by se před tím dozvěděl, z čeho byl obviněn a aniž by byl seznámen se svým rozsudkem.
Literatura
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Proces na Wikimedia Commons
- Zápis do čtenářského deníku – snaha o ideovou interpretaci