Dimitrij Andrusov

Dimitrij Andrusov byl synem ruského geologa, člena Ruské akademie věd a univerzitního profesora N. I. Andrusova a dcery archeologa Heinricha Schliemanna[1] - objevitele Tróje. V letech 1915 až 1918 studoval na univerzitě v Petrohradě. Později, v letech 1920 až 1922 na pařížské Sorbonně. Dále pokračoval ve studiu na Chemicko-technologické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze v letech 1922 až 1923 a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v letech 1923 až 1925, kde také od roku 1929 do roku 1938 pracoval.[1]

Po uzavření českých vysokých škol během německé okupace odešel na Slovensko, kde od roku 1938 pracoval na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě. Od roku 1940 začal zároveň pracovat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského ve funkci přednosty Geologicko-paleontologického ústavu. Byl prvním profesorem geologie pracujícím na slovenských vysokých školách.[2] Kromě toho byl v období 1940 až 1945 ředitelem Státního geologického ústavu. V roce 1952 se Andrusov stal vedoucím katedry geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a ve funkci setrval až do roku 1970. Jako pedagog napsal několik skript a učebních textů, kromě toho, že vyučoval studenty geologie i osobně vedl geologické mapovací kurzy a exkurze, na nichž předával své znalosti v praxi. Byl též zakladatelem a v letech 1957–1958 i prvním ředitelem Geologické laboratoře, která se později transformovala na Geologický ústav SAV.

Jeho vědeckovýzkumné zájmy byly mnohostranné. V širokém záběru se věnoval geologii, stratigrafii, tektonice, paleontologii, ložiskové a inženýrské geologii. Zkoumal bradlové a flyšové pásmo Západních Karpat, ale též Centrální Západní Karpaty a hlavně subtatranské příkrovy.[1] V Západních Karpatech rozpracoval teorie o existenci rozsáhlých příkrovů a zjistil rozsah několika orogenetických fází. Vyčlenil také mnohé tektonické jednotky a podal paleogeografický obraz karpatské geosynklinály v období mezozoika. Výsledky jeho výzkumů znamenaly prohloubení stratigrafických a zejména tektonických poznatků o Západních Karpatech a staly se základem moderního vnímání jejich stavby a vztahu k sousedním geologickým jednotkám.[1]

Svou vědeckou prací se zařadil mezi přední evropské geology. Výsledky svých výzkumů shrnul v pětidílné monografii Geologický výskum bradlového pásma Západných Karpát (1931–1955), díle Apercu de la Géologie des Carpathes occidentales de la Slovauie centrale (1931), trojsvazkové monografii Geológia Československých Karpát (1958–1965) a v díle Grundriss der Tektonik der Nördlichen Karpaten (1968).[3], které je považováno za jeden z vrcholů syntézy tektonické stavby Západních Karpat vycházející z principů geosynklinální teorie. Byl taktéž autorem mnoha dalších monografických prací a asi 250 studií v odborných periodikách doma i v zahraničí. Kromě vědecké činnosti také řešil praktické geologické úkoly související se stavbou přehrad, železnice, tunelů a s vyhledáváním zejména nerudných surovin.

Vědecká a pedagogická činnost profesora Andrusova byla ještě během jeho života oceněna nejvyššími státními vyznamenáními.

Byla mu udělena následující vyznamenání:

• Národná cena SSR (1947)
• Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1965)
• Státní cena Klementa Gottwalda (1966)
• Řád práce (1972)[4].

V bratislavské Petržalce je po něm pojmenována Andrusovova ulice. V roce 1988 byla na jeho počest odhalena pamětní deska na Přírodovědecké fakultě UK v Bratislavě. Pamětní deska je i v budově Státního geologického ústavu D. Štúra, kde byla v jeho bývalé pracovně zřízena pamětní místnost. Paleontologové podle D. Andrusova pojmenovali několik druhů fosilních organismů, mezi jinými i spodněmiocénní druh chameleóna – Chamaeleo andrusovi[5].

Slovenská geologická společnost na jeho počest uděluje za zásluhy významným geologům medaili D. Andrusova.

členství

• 1945 člen korespondent Královské české společnosti nauk
• 1953 člen Slovenské akademie věd
• 1957 člen korespondent Československé akademie věd
• 1967 člen Německé akademie věd Leopoldina (Halle/Saale)
• předseda (v zastoupení) Francouzské geologické společnosti
• člen korespondent Rakouské akademie věd
• člen Polské geologické společnosti
• čelen Maďarské geologické společnosti
• člen londýnské Geologické společnosti
• člen Rakouské geologické společnosti

Ve dnech 11. až 14. září 1997 se v Bratislavě konala mezinárodní konference ke 100. výročí narození Dimitrije Andrusova (Alpine evolution of the Western Carpathians and related areas).

výběr

• A. Matějka / D. Andrusov: Aperçu de la geologie des Carpathes occid. de la Slovaquie central et des rég. avoisinantes. Praha (Knihovna Stát. geol. ústav, vol. 13) 1931
• Dimitrij Andrusov: Étude geologique de la Zone des Klippes internes des Carpathes occidentales. Prag 1938
• Dimitrij Andrusov: Geologie Slovenska. Praha 1938
• Dimitrij Andrusov: Geologie und Mineralrohstoffe der Slowakei. Bratislava 1943
• Dimitrij Andrusov : Étude géologique de la zone des Klippes internes des Carpathes Occidentales. Bratislava (Geologické práce Slovenské Akademie Vied & Úmetnosti, 34) 1953
• Dimitrij Andrusov: Geológia československých Karpát I., II., III. Bratislava (Slovenská akadémia vied) 1958, 1959, 1964
• Dimitrij Andrusov: Geologie der tschechoslowakischen Karpaten. 2 Bde. deutsche Ausgabe, Bratislava (nakl. Slovenské akademie věd), Berlin (Akademie-Verlag) 1964, 1965
• Dimitrij Andrusov: Grundriss der Tektonik der Nördlichen Karpaten. Bratislava (VEDA) 1968
• D. Andrusov / J. Bystrický / O. Fusán: Outline of the Structure of the West Carpathians. In: Guide-book for geological excursion X. Congress CBGA. Bratislava (GÚDŠ) 1973
• Dimitrij Andrusov: Stratigrafický slovník Západných Karpát 1. Bratislava 1983