Dalia Grybauskaitė
Dalia Grybauskaitė (přechýleně Dalia Grybauskaitėová,[1][2][3] * 1. března 1956 Vilnius, Litevská SSR) je litevská politička a v letech 2009–2019 prezidentka Litvy.
Dalia Grybauskaitė | |
---|---|
prezidentka Litvy | |
Ve funkci: 12. července 2009 – 12. července 2019 | |
Předchůdce | Valdas Adamkus |
Nástupce | Gitanas Nausėda |
eurokomisařka pro finanční plánování a rozpočet | |
Ve funkci: 2004 – 2009 | |
Předchůdce | Michaele Schreyer (jako členka Evropské komise v oblasti rozpočtu) |
Nástupce | Algirdas Šemeta |
ministryně financí Litevské republiky | |
Ve funkci: 2001 – 2004 | |
Předchůdce | Jonas Lionginas |
Nástupce | Algirdas Butkevičius |
Stranická příslušnost | |
Členství | (bezpartijní) |
Narození | 1. března 1956 (66 let) Vilnius Litevská SSR |
Národnost | Litevka |
Choť | (svobodná) |
Rodiče | Polikarpas Grybauskas a Vitalija Korsakaitėová |
Alma mater | Ekonomická fakulta Státní univerzity v Petrohradě Georgetownská univerzita |
Profese | politička |
Ocenění | velkokříž Řádu svatého Olafa (2011) velkokříž Řádu islandského sokola (2011) Kříž uznání (2012) Cena Karla Velikého (2013) Collar of the Order pro merito Melitensi (2015) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | Oficiální stránka prezidentky D. Grybauskaitėové |
Commons | Dalia Grybauskaitė |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezi roky 2001–2004 zastávala úřad ministryně financí v kabinetu Algirdase Brazauskase a dalších pět let působila jako členka dvou evropských komisí. V komisi Romana Prodiho byla mezi květnem a listopadem 2004 komisařkou pro vzdělání a kulturu, spolu s Viviane Redingovou. V období 2004–2009 pak spravovala portfolio financí a rozpočtu pod vedením předsedy komise Josého Manuela Barrosa.
Život
Dalia Grybauskaitė se narodila ve Vilniusu v dělnické rodině, její matka Vitalija Korsakaitė (1922–1989) byla prodavačka, otec Polikarpas Grybauskas (1928–2008) byl elektrikář a řidič.
Grybauskaitė maturovala na tehdejší Vilniuské střední škole Salomėji Nėris, v roce 1983 politickou ekonomii na tehdejší Leningradské univerzitě A. Ždanova v Leningradě, v roce 1988 v Moskvě habilitovala na doktorku věd. V letech 1983 až 1989 byla členkou Komunistické strany Sovětského svazu a do roku 1990 byla členkou Komunistické strany Litvy.[4] Vědecká hodnost jí byla v Litvě nostrifikována na doktorku sociálních věd – obor ekonomika. V roce 1991 na Georgetownské univerzitě v institutu Mezinárodních ekonomických styků absolvovala speciální program pro vedoucí činitele. Hovoří litevsky, anglicky, rusky, polsky a francouzsky.[5]
V letech 2001 až 2004 byla litevskou ministryní financí. V květnu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s Romanem Prodim zodpovědnou za oblast rozpočtu a finančního programování. Od listopadu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s José Barrosem a jejím portfóliem byly vzdělávání a kultura.
První prezidentka Litvy
17. května 2009 byla v prvním kole jako první žena zvolena prezidentkou Litvy, když získala 68,21 % hlasů, při volební účasti téměř 52 % oprávněných voličů.[2] Inaugurace se konala 12. července 2009.
V roce 2014 se rozhodla kandidovat na druhé funkční období, v prvním kole prezidentských voleb získala 45,89 % hlasů a postoupila do druhého kola společně s bývalým ministrem financí a europoslancem Zigmantasem Balčytisem, který získal 13,62 % hlasů. Druhé kolo voleb v květnu 2014 vyhrála ziskem 57,9 % hlasů, Balčytis získal 40,1 % hlasů.[3]
Zhoršení litevsko-ruských vztahů
V listopadu 2014 označila Dalia Grybauskaitė Rusko za „teroristický stát“ a obvinila jej z „agrese proti Ukrajině“. Proti tomu se ostře ohradilo ruské ministerstvo zahraničí, které její slova označilo za extremistická. Skupina poslanců ruské Státní dumy vedená komunisty vyzvala ruskou vládu, aby s Litvou přerušila diplomatické styky. Ani poté prezidentka své výroky nezmírnila. „Na východě Ukrajiny operují ruští vojáci. Stát, který vysílá k sousedovi těžkou bojovou techniku bez označení, vykazuje příznaky terorismu,“ uvedla.[6]
Na konci února 2015 podpořila obnovení povinné branné povinnosti Litevců v důsledku ruské agrese na Ukrajině.[7]
Vyznamenání
Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
Estonsko | Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[8] | 2013, 16. května | |
Finsko | velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[9] | 2013, 14. května | |
Island | velkokříž Řádu islandského sokola[10] | 2011, 25. srpna | |
Itálie | velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[11] | 2018, 22. června | |
Litva[12] | komtur Řádu litevského velkoknížete Gediminase | 2003, 25. června | |
velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem | 2009, 10. července | ||
Lotyšsko | velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd[13] | 2011, 4. února | |
Kříž uznání I. třídy | |||
Malta | Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika[14] | 2012, 29. května | |
Moldavsko | Řád republiky[15] | 2015, 22. dubna | |
Monako | velkodůstojníci Řádu svatého Karla[16] | 2012, 15. října | |
Německo | velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo | 2013, 11. července | |
Nizozemsko | velkokříž Řádu nizozemského lva[17] | 2018, 13. června | |
Norsko | velkokříž Řádu svatého Olafa[18] | 2011, 5. dubna | |
Polsko | rytíř Řádu bílé orlice[19] | 2019, 21. ledna | |
Rumunsko | velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy | 2016, 18. května | |
Slovinsko | Řád za mimořádné zásluhy[20] | 2016, 29. února | |
Švédsko | rytíř Řádu Serafínů[21] | 2015, 7. října | |
Ukrajina | Řád svobody[22] | 2018, 7. prosince | |
Suverénní řád Maltézských rytířů | řetěz Maltézského záslužného řádu[23] | 2015, 29. října |
Odkazy
Reference
- Dalia Grybauskaiteová [online]. BBC Czech, [2004]. Dostupné online.
- Prezidentkou Litvy je poprvé žena | Svět. Lidovky.cz [online]. 2009-05-17 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky)
- Litva má staronovou prezidentku, Grybauskaitéová obhájila. Aktuálně.cz [online]. 2014-05-25 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky)
- "President of Lithuania Gets Punk’d After Declaring Russia a ‘Terrorist State’". Observer. 14. prosince 2014.
- Dr. Dalia Grybauskaitė. Curriculum Vitae [online]. Evropská komise [cit. 2009-02-27]. Dostupné online.
- Rusko je teroristický stát, tvrdí prezidentka Litvy. NATO slibuje podporu. Lidovky.cz [online]. 2014-11-21. Dostupné online.
- EHL, Martin. Litevci obnovují kvůli hrozbě ruské agrese povinnou vojenskou službu. Hospodářské noviny [online]. 2015-02-24 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky)
- Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (lotyšsky)
- Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ȘTIRILE, PUBLIKA MD-AICI SUNT. RECOMANDĂRILE preşedintelui Lituaniei pentru ca Moldova să se integreze cât mai repede în UE | PUBLIKA .MD - AICI SUNT ȘTIRILE. www.publika.md [online]. 2015-04-22 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (rumunsky)
- N° 8091 du VENDREDI 19 OCTOBRE 2012 * Ordonnance Souveraine n° 3.987 du 15 octobre 2012 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- Royal visit crowns Lithuanian-Dutch friendship. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (norsky)
- Valstybinis vizitas Lenkijoje – pasiektų rezultatų įtvirtinimas | Lietuvos Respublikos Prezidentė. web.archive.org [online]. 2019-02-23 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- Predsednik Republike Slovenije | Red za izredne zasluge. www.up-rs.si [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- Švedijos karališkasis vizitas – šalių bendrystės įtvirtinimas. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (litevsky)
- УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №413/2018. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (ua)
- Visita Ufficiale del Presidente della Lituania » Sovrano Ordine di Malta - Sito ufficiale. web.archive.org [online]. 2015-12-08 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dalia Grybauskaitė na Wikimedia Commons
- (anglicky) Oficiální stránka na webu Evropské komise