Dalia Grybauskaitė

Dalia Grybauskaitė (přechýleně Dalia Grybauskaitėová,[1][2][3] * 1. března 1956 Vilnius, Litevská SSR) je litevská politička a v letech 2009–2019 prezidentka Litvy.

Dalia Grybauskaitė
prezidentka Litvy
Ve funkci:
12. července 2009  12. července 2019
PředchůdceValdas Adamkus
NástupceGitanas Nausėda
eurokomisařka pro finanční plánování a rozpočet
Ve funkci:
2004  2009
PředchůdceMichaele Schreyer (jako členka Evropské komise v oblasti rozpočtu)
NástupceAlgirdas Šemeta
ministryně financí Litevské republiky
Ve funkci:
2001  2004
PředchůdceJonas Lionginas
NástupceAlgirdas Butkevičius
Stranická příslušnost
Členství(bezpartijní)

Narození1. března 1956 (66 let)
Vilnius Litevská SSR
NárodnostLitevka
Choť(svobodná)
RodičePolikarpas Grybauskas a Vitalija Korsakaitėová
Alma materEkonomická fakulta Státní univerzity v Petrohradě
Georgetownská univerzita
Profesepolitička
Oceněnívelkokříž Řádu svatého Olafa (2011)
velkokříž Řádu islandského sokola (2011)
Kříž uznání (2012)
Cena Karla Velikého (2013)
Collar of the Order pro merito Melitensi (2015)
 více na Wikidatech
Podpis
Webová stránkaOficiální stránka prezidentky D. Grybauskaitėové
CommonsDalia Grybauskaitė
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezi roky 2001–2004 zastávala úřad ministryně financí v kabinetu Algirdase Brazauskase a dalších pět let působila jako členka dvou evropských komisí. V komisi Romana Prodiho byla mezi květnem a listopadem 2004 komisařkou pro vzdělání a kulturu, spolu s Viviane Redingovou. V období 2004–2009 pak spravovala portfolio financí a rozpočtu pod vedením předsedy komise Josého Manuela Barrosa.

Život

Dalia Grybauskaitė se narodila ve Vilniusu v dělnické rodině, její matka Vitalija Korsakaitė (19221989) byla prodavačka, otec Polikarpas Grybauskas (1928–2008) byl elektrikář a řidič.

Dalia Grybauskaitė s polským prezidentem Lechem Kaczyńskim 28. srpna 2009 v prezidentském paláci ve Varšavě

Grybauskaitė maturovala na tehdejší Vilniuské střední škole Salomėji Nėris, v roce 1983 politickou ekonomii na tehdejší Leningradské univerzitě A. Ždanova v Leningradě, v roce 1988 v Moskvě habilitovala na doktorku věd. V letech 1983 až 1989 byla členkou Komunistické strany Sovětského svazu a do roku 1990 byla členkou Komunistické strany Litvy.[4] Vědecká hodnost jí byla v Litvě nostrifikována na doktorku sociálních věd – obor ekonomika. V roce 1991 na Georgetownské univerzitě v institutu Mezinárodních ekonomických styků absolvovala speciální program pro vedoucí činitele. Hovoří litevsky, anglicky, rusky, polsky a francouzsky.[5]

V letech 20012004 byla litevskou ministryní financí. V květnu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s Romanem Prodim zodpovědnou za oblast rozpočtu a finančního programování. Od listopadu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s José Barrosem a jejím portfóliem byly vzdělávání a kultura.

První prezidentka Litvy

17. května 2009 byla v prvním kole jako první žena zvolena prezidentkou Litvy, když získala 68,21 % hlasů, při volební účasti téměř 52 % oprávněných voličů.[2] Inaugurace se konala 12. července 2009.

V roce 2014 se rozhodla kandidovat na druhé funkční období, v prvním kole prezidentských voleb získala 45,89 % hlasů a postoupila do druhého kola společně s bývalým ministrem financí a europoslancem Zigmantasem Balčytisem, který získal 13,62 % hlasů. Druhé kolo voleb v květnu 2014 vyhrála ziskem 57,9 % hlasů, Balčytis získal 40,1 % hlasů.[3]

Zhoršení litevsko-ruských vztahů

V listopadu 2014 označila Dalia Grybauskaitė Rusko za „teroristický stát“ a obvinila jej z „agrese proti Ukrajině“. Proti tomu se ostře ohradilo ruské ministerstvo zahraničí, které její slova označilo za extremistická. Skupina poslanců ruské Státní dumy vedená komunisty vyzvala ruskou vládu, aby s Litvou přerušila diplomatické styky. Ani poté prezidentka své výroky nezmírnila. „Na východě Ukrajiny operují ruští vojáci. Stát, který vysílá k sousedovi těžkou bojovou techniku bez označení, vykazuje příznaky terorismu,“ uvedla.[6]

Na konci února 2015 podpořila obnovení povinné branné povinnosti Litevců v důsledku ruské agrese na Ukrajině.[7]

Vyznamenání

Stát Stuha Název Datum udělení
Estonsko Estonsko Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[8] 2013, 16. května
Finsko Finsko velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[9] 2013, 14. května
Island Island velkokříž Řádu islandského sokola[10] 2011, 25. srpna
Itálie Itálie velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[11] 2018, 22. června
Litva Litva[12] komtur Řádu litevského velkoknížete Gediminase 2003, 25. června
velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem 2009, 10. července
Lotyšsko Lotyšsko velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd[13] 2011, 4. února
Kříž uznání I. třídy
Malta Malta Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika[14] 2012, 29. května
Moldavsko Moldavsko Řád republiky[15] 2015, 22. dubna
Monako Monako velkodůstojníci Řádu svatého Karla[16] 2012, 15. října
Německo Německo velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 2013, 11. července
Nizozemsko Nizozemsko velkokříž Řádu nizozemského lva[17] 2018, 13. června
Norsko Norsko velkokříž Řádu svatého Olafa[18] 2011, 5. dubna
Polsko Polsko rytíř Řádu bílé orlice[19] 2019, 21. ledna
Rumunsko Rumunsko velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy 2016, 18. května
Slovinsko Slovinsko Řád za mimořádné zásluhy[20] 2016, 29. února
Švédsko Švédsko rytíř Řádu Serafínů[21] 2015, 7. října
Ukrajina Ukrajina Řád svobody[22] 2018, 7. prosince
Suverénní řád Maltézských rytířů řetěz Maltézského záslužného řádu[23] 2015, 29. října

Odkazy

Reference

  1. Dalia Grybauskaiteová [online]. BBC Czech, [2004]. Dostupné online.
  2. Prezidentkou Litvy je poprvé žena | Svět. Lidovky.cz [online]. 2009-05-17 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky)
  3. Litva má staronovou prezidentku, Grybauskaitéová obhájila. Aktuálně.cz [online]. 2014-05-25 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky)
  4. "President of Lithuania Gets Punk’d After Declaring Russia a ‘Terrorist State’". Observer. 14. prosince 2014.
  5. Dr. Dalia Grybauskaitė. Curriculum Vitae [online]. Evropská komise [cit. 2009-02-27]. Dostupné online.
  6. Rusko je teroristický stát, tvrdí prezidentka Litvy. NATO slibuje podporu. Lidovky.cz [online]. 2014-11-21. Dostupné online.
  7. EHL, Martin. Litevci obnovují kvůli hrozbě ruské agrese povinnou vojenskou službu. Hospodářské noviny [online]. 2015-02-24 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky)
  8. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  9. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  10. web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  11. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  12. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  13. VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (lotyšsky)
  14. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  15. ȘTIRILE, PUBLIKA MD-AICI SUNT. RECOMANDĂRILE preşedintelui Lituaniei pentru ca Moldova să se integreze cât mai repede în UE | PUBLIKA .MD - AICI SUNT ȘTIRILE. www.publika.md [online]. 2015-04-22 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (rumunsky)
  16. N° 8091 du VENDREDI 19 OCTOBRE 2012 * Ordonnance Souveraine n° 3.987 du 15 octobre 2012 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  17. Royal visit crowns Lithuanian-Dutch friendship. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
  18. Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (norsky)
  19. Valstybinis vizitas Lenkijoje – pasiektų rezultatų įtvirtinimas | Lietuvos Respublikos Prezidentė. web.archive.org [online]. 2019-02-23 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  20. Predsednik Republike Slovenije | Red za izredne zasluge. www.up-rs.si [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  21. Švedijos karališkasis vizitas – šalių bendrystės įtvirtinimas. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (litevsky)
  22. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №413/2018. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (ua)
  23. Visita Ufficiale del Presidente della Lituania » Sovrano Ordine di Malta - Sito ufficiale. web.archive.org [online]. 2015-12-08 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.