Dalia Grybauskaitė

Dalia Grybauskaitė (přechýleně Dalia Grybauskaitėová,[1][2][3] * 1. března 1956 Vilnius, Litevská SSR) je litevská politička a v letech 2009–2019 prezidentka Litvy.

Dalia Grybauskaitė
prezidentka Litvy
Ve funkci:
12. července 2009 – 12. července 2019
PředchůdceValdas Adamkus
NástupceGitanas Nausėda
eurokomisařka pro finanční plánování a rozpočet
Ve funkci:
2004 – 2009
PředchůdceMichaele Schreyer (jako členka Evropské komise v oblasti rozpočtu)
NástupceAlgirdas Šemeta
ministryně financí Litevské republiky
Ve funkci:
2001 – 2004
PředchůdceJonas Lionginas
NástupceAlgirdas Butkevičius
Stranická příslušnost
Členství(bezpartijní)
Narození1. března 1956 (66 let)
Vilnius Litevská SSR
NárodnostLitevka
Choť(svobodná)
RodičePolikarpas Grybauskas a Vitalija Korsakaitėová
Alma materEkonomická fakulta Státní univerzity v Petrohradě
Georgetownská univerzita
Profesepolitička
Oceněnívelkokříž Řádu svatého Olafa (2011)
velkokříž Řádu islandského sokola (2011)
Kříž uznání (2012)
Cena Karla Velikého (2013)
Collar of the Order pro merito Melitensi (2015)
… více na Wikidatech
Podpis
Webová stránkaOficiální stránka prezidentky D. Grybauskaitėové
CommonsDalia Grybauskaitė
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezi roky 2001–2004 zastávala úřad ministryně financí v kabinetu Algirdase Brazauskase a dalších pět let působila jako členka dvou evropských komisí. V komisi Romana Prodiho byla mezi květnem a listopadem 2004 komisařkou pro vzdělání a kulturu, spolu s Viviane Redingovou. V období 2004–2009 pak spravovala portfolio financí a rozpočtu pod vedením předsedy komise Josého Manuela Barrosa.

Život

Dalia Grybauskaitė se narodila ve Vilniusu v dělnické rodině, její matka Vitalija Korsakaitė (1922–1989) byla prodavačka, otec Polikarpas Grybauskas (1928–2008) byl elektrikář a řidič.

Dalia Grybauskaitė s polským prezidentem Lechem Kaczyńskim 28. srpna 2009 v prezidentském paláci ve Varšavě

Grybauskaitė maturovala na tehdejší Vilniuské střední škole Salomėji Nėris, v roce 1983 politickou ekonomii na tehdejší Leningradské univerzitě A. Ždanova v Leningradě, v roce 1988 v Moskvě habilitovala na doktorku věd. V letech 1983 až 1989 byla členkou Komunistické strany Sovětského svazu a do roku 1990 byla členkou Komunistické strany Litvy.[4] Vědecká hodnost jí byla v Litvě nostrifikována na doktorku sociálních věd – obor ekonomika. V roce 1991 na Georgetownské univerzitě v institutu Mezinárodních ekonomických styků absolvovala speciální program pro vedoucí činitele. Hovoří litevsky, anglicky, rusky, polsky a francouzsky.[5]

V letech 2001 až 2004 byla litevskou ministryní financí. V květnu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s Romanem Prodim zodpovědnou za oblast rozpočtu a finančního programování. Od listopadu 2004 se stala členkou Evropské komise v čele s José Barrosem a jejím portfóliem byly vzdělávání a kultura.

První prezidentka Litvy

17. května 2009 byla v prvním kole jako první žena zvolena prezidentkou Litvy, když získala 68,21 % hlasů, při volební účasti téměř 52 % oprávněných voličů.[2] Inaugurace se konala 12. července 2009.

V roce 2014 se rozhodla kandidovat na druhé funkční období, v prvním kole prezidentských voleb získala 45,89 % hlasů a postoupila do druhého kola společně s bývalým ministrem financí a europoslancem Zigmantasem Balčytisem, který získal 13,62 % hlasů. Druhé kolo voleb v květnu 2014 vyhrála ziskem 57,9 % hlasů, Balčytis získal 40,1 % hlasů.[3]

Zhoršení litevsko-ruských vztahů

V listopadu 2014 označila Dalia Grybauskaitė Rusko za „teroristický stát“ a obvinila jej z „agrese proti Ukrajině“. Proti tomu se ostře ohradilo ruské ministerstvo zahraničí, které její slova označilo za extremistická. Skupina poslanců ruské Státní dumy vedená komunisty vyzvala ruskou vládu, aby s Litvou přerušila diplomatické styky. Ani poté prezidentka své výroky nezmírnila. „Na východě Ukrajiny operují ruští vojáci. Stát, který vysílá k sousedovi těžkou bojovou techniku bez označení, vykazuje příznaky terorismu,“ uvedla.[6]

Na konci února 2015 podpořila obnovení povinné branné povinnosti Litevců v důsledku ruské agrese na Ukrajině.[7]

Vyznamenání
Stát Stuha Název Datum udělení
Estonsko Estonsko Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[8] 2013, 16. května
Finsko Finsko velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[9] 2013, 14. května
Island Island velkokříž Řádu islandského sokola[10] 2011, 25. srpna
Itálie Itálie velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[11] 2018, 22. června
Litva Litva[12] komtur Řádu litevského velkoknížete Gediminase 2003, 25. června
velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem 2009, 10. července
Lotyšsko Lotyšsko velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd[13] 2011, 4. února
Kříž uznání I. třídy
Malta Malta Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika[14] 2012, 29. května
Moldavsko Moldavsko Řád republiky[15] 2015, 22. dubna
Monako Monako velkodůstojníci Řádu svatého Karla[16] 2012, 15. října
Německo Německo velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 2013, 11. července
Nizozemsko Nizozemsko velkokříž Řádu nizozemského lva[17] 2018, 13. června
Norsko Norsko velkokříž Řádu svatého Olafa[18] 2011, 5. dubna
Polsko Polsko rytíř Řádu bílé orlice[19] 2019, 21. ledna
Rumunsko Rumunsko velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy 2016, 18. května
Slovinsko Slovinsko Řád za mimořádné zásluhy[20] 2016, 29. února
Švédsko Švédsko rytíř Řádu Serafínů[21] 2015, 7. října
Ukrajina Ukrajina Řád svobody[22] 2018, 7. prosince
Suverénní řád Maltézských rytířů řetěz Maltézského záslužného řádu[23] 2015, 29. října

Odkazy

Reference
  1. Dalia Grybauskaiteová [online]. BBC Czech, [2004]. Dostupné online.
  2. Prezidentkou Litvy je poprvé žena | Svět. Lidovky.cz [online]. 2009-05-17 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky)
  3. Litva má staronovou prezidentku, Grybauskaitéová obhájila. Aktuálně.cz [online]. 2014-05-25 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky)
  4. "President of Lithuania Gets Punk’d After Declaring Russia a ‘Terrorist State’". Observer. 14. prosince 2014.
  5. Dr. Dalia Grybauskaitė. Curriculum Vitae [online]. Evropská komise [cit. 2009-02-27]. Dostupné online.
  6. Rusko je teroristický stát, tvrdí prezidentka Litvy. NATO slibuje podporu. Lidovky.cz [online]. 2014-11-21. Dostupné online.
  7. EHL, Martin. Litevci obnovují kvůli hrozbě ruské agrese povinnou vojenskou službu. Hospodářské noviny [online]. 2015-02-24 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky)
  8. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  9. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  10. web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  11. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  12. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  13. VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (lotyšsky)
  14. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  15. ȘTIRILE, PUBLIKA MD-AICI SUNT. RECOMANDĂRILE preşedintelui Lituaniei pentru ca Moldova să se integreze cât mai repede în UE | PUBLIKA .MD - AICI SUNT ȘTIRILE. www.publika.md [online]. 2015-04-22 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (rumunsky)
  16. N° 8091 du VENDREDI 19 OCTOBRE 2012 * Ordonnance Souveraine n° 3.987 du 15 octobre 2012 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  17. Royal visit crowns Lithuanian-Dutch friendship. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
  18. Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (norsky)
  19. Valstybinis vizitas Lenkijoje – pasiektų rezultatų įtvirtinimas | Lietuvos Respublikos Prezidentė. web.archive.org [online]. 2019-02-23 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  20. Predsednik Republike Slovenije | Red za izredne zasluge. www.up-rs.si [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  21. Švedijos karališkasis vizitas – šalių bendrystės įtvirtinimas. www.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (litevsky)
  22. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №413/2018. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (ua)
  23. Visita Ufficiale del Presidente della Lituania » Sovrano Ordine di Malta - Sito ufficiale. web.archive.org [online]. 2015-12-08 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.