AEG

AEG (Allgemeine Elektricitäts-Gesellschaft, General Electricity Company) byla německá firma vyrábějící elektronické a elektrické zařízení. AEG byla založena v roce 1887 Emilem Rathenauem, který koupil několik patentů od amerického vynálezce Thomase Edisona.

Allgemeine Elektricitäts-Gesellschaft
Logo
Základní údaje
Právní formaSoukromá společnost
Datum založení1887
NástupceElectrolux
ZakladatelEmil Rathenau
SídloFrankfurt nad Mohanem, Německo
Adresa sídlaFrankfurt nad Mohanem, Německo
Charakteristika firmy
Oblast činnostiElektrotechnika
Dceřiné společnostiAEG factories at Humboldthain
Sächsische Elektrizitäts-Lieferungs-Gesellschaft
Elektrizitäts-Lieferungs-Gesellschaft
Thüringer Electricitäts-Lieferungs-Gesellschaft
Lloyd Dynamowerke
Elektrowatt
Hartung-Jachmann
Hydrawerk
Kohlenveredlung und Schwelwerke
Leitz Wetzlar
 více na Wikidatech
Identifikátory
Oficiální webwww.aeg.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.
AEG volt-metr navržený Peterem Behrensem

Historie

Původní Německou Edisonovu společnost (Deutsche Edison Geselschaft) založil Emil Rathenau v roce 1883 v Berlíně. V roce 1887 byla společnost změněna na Všeobecnou elektrotechnickou společnost (Allgemeine Elektrizitäts-Gesellschaft / AEG), která v roce 1903 připojila berlínskou Spojenou elektrotechnickou společnost (Union Elektrizitäts-Gesellschaft / Union). AEG-Union založila filiálku ve Vídni, která společně s bankovním koncernem Rakouský ústav pro pozemkový úvěr a Rakouský úvěrní ústav pro obchod a průmysl, založila v roce 1911 Rakouskou akciovou společnost na dodání elektřiny (Oesterreichischen Elektrizitäts- Lieferungs-Aktien-Gesellschaft / OELAG) ve Vídni. Společnost AEG-Union podporovala prostřednictvím OELAG[p. 1] zakládání a provoz elektráren, kam dodávala své technické zařízení, především generátory.[1]

V roce 1911 uvedla společnost A.E.G. Union do provozu tramvajovou trať v Těšíně. Byla v provozu až do roku 1921, kdy z důvodu rozdělení města mezi Československo a Polsko byly zavedeny hraniční kontroly, které znemožnily provoz.

Auta

AEG koupila Kühlstein v roce 1902 a založila divizi Neue Automobil Gesellschaft (New Automobile Company), k výrobě aut. AEG zanechala výrobu aut v roce 1908.[2]

Elektrifikace železnice

Začátkem 20. století AEG dodávala zařízení pro londýnskou oblast Railway electrification system Velké Británie.

Letadla

AEG vyráběla řadu modelů letadel v letech 1910-1918. Jedno z navržených a postavených letadel byl dvouplošný bombardér AEG R.I. Tento letoun byl poháněn čtyřmi motory Mercedes D.IVa o výkonu 260 koňských sil. První let prototypu byl nadějný, ale 3. září 1918 se letadlo porouchalo a při nehodě zahynulo sedm členů posádky.

Elektronika

Koncem 20. let 20. století inženýři z AEG spolupracovali s firmou BASF, divizí chemického giganta IG Farben, a vytvořili první použitelnou magnetickou pásku. Magnetofonový kazetový přehrávač, K1 Magnetofon, byl poprvé představen v roce 1938 na Rádio veletrhu v Berlíně.

Sloučení - rozdělení firmy

V roce 1967 se AEG spojilo s firmou Telefunken a v roce 1969 začaly společně spolupracovat s firmou Siemens AG. V roce 1985 byla AEG koupena firmou Daimler-Benz. Divize domácích spotřebičů byla odprodána firmě Electrolux v roce 1996. Divize transportní techniky byla sloučena pod firmu ADtranz, která byla poté později prodána firmě Bombardier.

Později byla celá firma AEG integrována do společnosti DaimlerChrysler a v roce 1997 byla AEG rozdělena. V roce 2005 koupil Electrolux obchodní jméno AEG. V dnešní době několik částí původní firmy stále existuje a používají i nadále značku AEG.

Odkazy

Poznámky

  1. OELAG vybudovala akciovou společnost Rosické elektrárny (1912), postavila elektrárnu v Oslavanech a Poříčí u Turnova.

Reference

  1. MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 104.
  2. David Burgess Wise, "NAG", in Tom Northey, ed., World of Automobiles (Londýn: Orbis Publishing Ltd., 1974), 13. vydání, s. 1479-1480.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.