Drasenhofen

Drasenhofen (zastarale česky Drazovy Dvory[2]) je pohraniční obec v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousko v okrese Mistelbach. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Drasenhofen
Drasenhofen

znak
Poloha
Souřadnice48°45′26″ s. š., 16°38′56″ v. d.
Nadmořská výška224 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousy
OkresMistelbach
Drasenhofen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha35,2 km²
Počet obyvatel1 109 (2018)[1]
Hustota zalidnění31,5 obyv./km²
Správa
Statusobec
Oficiální webwww.drasenhofen.at
E-mailgemeinde@drasenhofen.at
Telefonní předvolba02554
PSČ2165
Označení vozidelMI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Drasenhofen

V budoucnu by se na pomezí katastru této obce a Mikulova měly propojit rakouská dálnice A5 a česká dálnice D52, spojující Brno a Vídeň. V současnosti tudy prochází silnice B7, napojující se na silnici I/52 na moravsko-dolnorakouské hranici. Dálnice A5 je okolo Drasenhofenu zatím vedena v polovičním profilu jako obchvat obce.


Geografie

Drasenhofen leží v severní části Weinviertelu (Vinné čtvrti) v Dolních Rakousích. Je tu významný silniční přechod na silnici E461 do města Mikulova v České republice vzdáleného 7 kilometrů severně.

Plocha území obce činí 35,19 kilometrů čtverečních a 10,55 % plochy je zalesněno.

Obec sestává ze čtyř vesnic a katastrálních území:

Historie

Drasenhofen byl poprvé zmíněný jako Taisenhof a tento název se běžně užíval až do 16. století.

Ve 14. století získala rodina Fünfkirchnerů první statek ve Steinebrunnu. Šlechtický rod byl ve středověku na území severního Weinviertelu velmi silný.

Život v místě ovlivňovala tzv. Brněnská cesta spojující Vídeň přes Drasenhofen s Brnem. Po vzniku Československa zde vznikl jeden z hlavních rakouských silničních hraničních přechodů, na státní silnici B7.

Koncem května 1945 byl Drasenhofen první zastávkou v Rakousku pro účastníky „brněnského pochodu smrti“, který začal 31. května pro německé obyvatele Brna. Na jedné straně existují záznamy hrobníků, z nichž je zřejmé, že celkem pohřbili 356 identifikovaných osob a 97 bezejmenných mrtvých. Na druhé straně matrika zemřelých Němců, kteří byli pohřbeni v Pohořelicích v době od 1. června do 10. července 1945, uvádí celkový počet 496 pohřbených.[3]

Na území obce byl v 60. letech vztyčen památník Südmährenkreuz upomínající na zaniklé německé obce a vysídlené obyvatele jihu Moravy.

Vývoj počtu obyvatel
rokpočet obyvatel
19711698
19811511
19911340
20011143

Politika

Starostou obce je Josef Studeny, vedoucí kanceláře Anneliese Florian.

Po obecních volbách v roce bylo 19 křesel v obecním zastupitelstvu rozděleno podle získaných mandátů takto:

Hospodářství a infrastruktura

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 48, lesnických a zemědělských míst bylo v roce 1999 109. Počet výdělečně činných obyvatel v místě bydliště bylo v roce 2001 487, tj. 43,48%.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drasenhofen na německé Wikipedii.

  1. Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. Příruční mapa markhrabství moravského a vévodství slezského, 1869
  3. ŽAMPACH, Vojtěch. Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích 1.6. - 7.7. 1945. Brno: Šimon Ryšavý, ISBN 9788073541231, s. 42

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.