Hrušovany nad Jevišovkou

Jméno vychází ze starého obyvatelského pojmenování hrušověné ("lidé z hrušového (místa)" nebo "lidé přišlí z Hrušové"). Německé jméno Grusbach (v nejstarších dokladech Gruspan) vzniklo jeho hláskovou úpravou s přikloněním konce slova k Bach ("potok").[4]

Nejstarší doklady o existenci obyvatelstva na tomto území pochází z paleolitu. Kolem roku 60 n. l., po odchodu Keltů, se zde usadily germánské kmeny. Z přelomu 1. a 2. století pocházejí mince římského vojska. V 5. století tuto oblast obývali Vandalové a Hunové. V období stěhování národů přišli Slované, kteří v 9. století vytvořili Velkomoravskou říši. Roku 1019 byla Morava přidělena knížeti Oldřichovi. Po bojích o území mezi Břetislavem I. a římskoněmeckým císařem Jindřichem III. byla určena hranice českých a rakouských zemí podél řeky Dyje. 28. dubna 1495 byl Hrušovanům nad Jevišovkou králem Vladislavem Jagellonským udělen status městečka. Obec získala právo užívat znak. Po bitvě na Bílé hoře byly Hrušovany prodány císařskému radovi Siegfridu Kryštofu Breunerovi a v letech 1880 až 1945 je vlastnila hrabata z rodu Khuen-Belassi. Dne 1. února 1996 se Hrušovany staly městem.[5]

V letech 1869/1870 byl jižně od městečka vybudován velký železniční uzel. Společnost rakouské Státní dráhy (StEG) zde vedla svoji hlavní trať z Vídně do Brna (Wien-Stadlau – Mistelbach – Laa an der Thaya – Hrušovany nad Jevišovkou – Moravský Krumlov – Střelice u Brna), z níž právě v Hrušovanech nad Jevišovkou odbočovaly větve směrem na Znojmo a Břeclav. Dráha do Vídně byla po druhé světové válce v úseku Hevlín – Laa an der Thaya přerušena, její obnova je v současnosti předmětem politických diskusí.

V letech 1938–1945 byly etnicky převážně německé Hrušovany připojeny k nacistické Třetí řiši jako součást župy Dolní Podunají. Po druhé světové válce byli původní obyvatelé města vysídleni.

• Empírový trojkřídlý zámek
• Lesní zámeček Emín
• Kostel sv. Štěpána
• Sousoší Nejsvětější Trojice z mramoru je z roku 1711, v roce 1885 bylo obnoveno nákladem afrického cestovatele Dominika Kammla von Hardegger

V Hrušovanech nad Jevišovkou žije František Kučera, první školník v Česku, který v roce 2008 vstoupil do časově neomezené stávky za zvýšení mzdy. Po šesti měsících stávkování se dočkal navýšení nejen svého platu, ale docílil tím navýšení mzdy o cca 14% i pro ostatní nepedagogické pracovníky v celé republice.

• 
  Pozdně barokní kostel sv. Štěpána z roku 1758
• 
  Zdevastovaný zámek
• 
  Sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí
• 
  Hřbitovní kaple
• 
  Pomník osvoboditelům
• 
  Radnice
• 
  Nádraží

Železniční stanice, která byla dlouho nazývána Hrušovany nad Jevišovkou, je od centra města vzdálena asi 3 km a je blíže sousední obci Šanov, v jejímž katastrálním území leží. Od prosince 2018 byla přejmenována na Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov.

Stanice je regionálně významný železniční uzel, kříží se zde celostátní železniční trať Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov s tratí Břeclav – Znojmo a regionální tratí do Hevlína, na níž je ale od r. 2010 zastavena pravidelná osobní doprava. Zbývající tratě jsou zapojeny do integrovaného systému krajské dopravy jako linky S42, resp. S8 (osobní vlaky).

K nádraží jsou vedeny integrované autobusové linky 104 (Brno – Pohořelice – Hevlín – Laa an der Thaya), 174 (do Mikulova) a 822 (do Znojma).

V Hrušovanech se též kříží dvě silnice II. třídy, č. 414 (od Lechovic do Mikulova) a č. 415 (od Pohořelic směr Hevlín a Vídeň).

V letech 2010 až 2014 byl starostou Miroslav Miloš. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl opětovně do této funkce zvolen.[6]