České Meziříčí

Z opočenského panství prchaly z náboženských důvodů celé rodiny - a to během slezských válek pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda, královým prostředníkem byl generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu... Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací – až po trest smrti. Od roku 1726 v oblasti působil i Antonín Koniáš.

V dobách protireformace (vč. opočenské rebelie v roce 1732) žili poddaní jen ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život.

V roce 1742 z Českého Meziříčí prokazatelně uprchnuli do Münsterbergu v pruském Slezsku tyto rodiny:[3]

• Jan Franc, chalupník. V roce 1734 byl odsouzen k nuceným pracím na dobu neurčitou. V roce 1742 byl osvobozen pruským vojskem a emigroval do Münsterbergu. [4] Patří mezi zakladatele české osady Husinec. Od roku 1754 byl kazatelem sboru v Husinci Samuel Figulus (2.4.1724, Skoki–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.
• Václav Glanc *(1699), zatčen v roce 1732[5] a vyslýchán v roce 1740.[6] V roce 1746 se nacházel v Münsterbergu, rovněž patří mezi zakladatele Husince.
• Jiřík Glanc *(1716) byl 21.8.1753 starším v Husinci. Patří mezi zakladatele Husince, emigroval ale později a neprošel Münsterbergem.
• Jan Hubáček *(1700). Bratr rychtáře, jeden z vůdců opočenského povstání, v roce 1734 odsouzen k nuceným pracím na dobu neurčitou. V roce 1742 osvobozen vojskem emigroval. V Münsterbergu byl starším (ve vedení) českého sboru. Patří mezi zakladatele Husince, i tam byl starším sboru.
• Josef Šindelář - emigroval s rodinou do Münsterbergu, patří mezi zakladatele Husince.
• Vít Švorc *(1678). V roce 1733 byl v Dobrušce vězněn jako kacíř a majitel zakázaných knih. [7] V roce 1740 byl znovu vyslýchán.[6] emigroval s rodinou do Münsterbergu, patří mezi zakladatele Husince.
• Jan Valášek, emigroval sám, 29.1.1743 se v Münsterbergu oženil, ale k zakladatelům Husince patří jen vdova Dorota.

V roce 1742 dále emigovali: Jan Brouček, Čechovský Matěj, Jan Frýzl, Jan a Jiřík Glanc, Marek Standera, Václav Standera, Jan Žilka, ne všechny osudy jsou zmapovány. V roce 1708 prokazatelně žili v české čtvrti Berlína exulanti Jakub Boháček a Mikuláš Vondráček, kteří lobbovali za trpící české nekatolíky.[8] Všichni tito lidé pocházeli z Č. Meziříčí.

Potomci exulantů z Opočenska žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde, někteří byli repatriováni v roce 1945 do Čech z polského Zelova. Podrobněji tuto historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková.

Dominantou obce je barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1748 postavený hrabětem Rudolfem Colloredo na místě původní dřevěné stavby. Před kostelem stojí socha Panny Marie od Františka Pacáka, žáka Matyáše Bernarda Brauna. Další významnou stavbou je i místní cukrovar.

• Vodní mlýn č.p. 94

• České Meziříčí
• Skršice
• Tošov

• Jakub Němeček, odbojný sedlák, literárně ztvárněný jako titulní postava ve hře Františka Adolfa Šuberta Jan Výrava
• Karel Otčenášek, 23. královéhradecký biskup
• Aleš Zavoral, český podnikatel, zakladatel internetového obchodu Alza.cz
• exulanti - zakladatelé nových českých kolonií, nejen Husince

• 
  Letecký snímek
• 
  České Meziříčí - socha T. G. Masaryka
• 
  České Meziříčí - obecní úřad
• 
  České Meziříčí - prodejny
• 
  České Meziříčí - pošta
• 
  České Meziříčí - Pomník padlých

• Galerie České Meziříčí na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu České Meziříčí na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Meziříčí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• České Meziříčí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky Českého Meziříčí
• Diplomová práce - Rozbor náboženských poměrů opočenského panství