Chvaly

První zmínka o osídlení na území dnešních Horních Počernic, pochází z období kolem roku 4500 př. n. l. Osidlování probíhalo pravděpodobně ve dvou na sobě nezávislých proudech a časových vlnách. První proti proudu Vltavy podél Rokytky a Svépravického potoka. Druhá proti proudu řeky Labe a zde přes hřeben u Nehvizd do údolí Svépravického potoka. V tomto období se v oblasti Chval nacházejí různé kusy pazourků.

Nejstarší dochovanou písemnou zprávou o obci Chvaly je zakládací listina Vyšehradské kapituly z roku 1088, kde český král Vratislav II. zmiňuje Chvaly s 6 poplužími mezi 66 darovanými vesnicemi a osadami,[1] jako její majetek je zmiňuje i listina knížete Soběslava I. z roku 1130.

V roce 1420 byly Chvaly byly konfiskovány Pražany a darovány kostelu sv. Michala v Opatovicích na Novém Městě. Z roku 1428 pochází nejstarší zmínka o gotické tvrzi. Mezi lety 1436 a 1462 přešly do majetku Habarta z Hartenbergu.

V roce 1614 koupil chvalský statek, tvrz a ves Eustachius Betengel z Neuenperka, který je však brzy prodal Jiřímu Vtelenskému ze Vtelna. Ten byl za účast na českém stavovském povstání v roce 1622 odsouzen ke ztrátě poloviny majetku, a tak bylo chvalské panství prodáno císařskému radovi a místosudímu apelačního soudu Janu Danielovi Kaprovi z Kaprštejna. Roku 1639 po vpádu Švédů zbyly z Chval jen rozvaliny, z nichž byla ves znovu vybudována; nedaleké Babice a Babičky zanikly definitivně.[2]

Roku 1652 se Chvaly a Svépravice staly majetkem jezuitského řádu, který je spojil v jeden celek, k němuž roku 1675 přikoupili Šestajovice a roku 1683 dvůr v Satalicích.[3] Roku 1734 tvrz vyhořela a jezuité ji přestavěli na renesanční zámek. V letech 1793–1794 přestavěli původní kapli svaté Anny z roku 1695 na kostel svaté Ludmily, tomu pak byla roku 1825 přistavěna v průčelí věž a roku 1875 přestavěna.[4]

Po zrušení jezuitské koleje a zákazu řádu v roce 1773 přešel tento majetek do Zemského studijního fondu založeného pro vydržování škol,[3] jemuž patřily až do zavedení obecního zřízení po roce 1848. Roku 1787 byla ve Chvalech zřízena škola.[5] Roku 1790 byla přes Chvaly vybudována císařská silnice.[5]

Demografický vývoj

Chvaly v roce 1785 měly 45 domů. Roku 1880 měly 76 domů a 630 obyvatel. Po roce 1920 došlo k mohutné vlně osidlování, v jejímž důsledku se zástavba sousedních obcí propojila.[6] Roku 1925 byly Chvaly elektrifikovány.[5]

Na základě návrhu z roku 1941 a souhlasu obcí z 13. září 1941 nařídil okresní úřad Praha-venkov k 1. únoru 1943 připojení obcí Chvaly a Svépravice (včetně Xaverova) k městysi Horní Počernice.[7] Horní Počernice se poté roku 1969 staly městem a to bylo roku 1974 připojeno k Praze.[5] Celé Horní Počernice mají dnes jedno společné katastrální území i řadu popisných čísel. Název Chvaly je zachován v názvu jedné z 18 hornopočernických základních sídelních jednotek; krom jádra původní vesnice zahrnuje tato ZSJ i pás nové zástavby na východě až k Jívanské a Libáňské ulici a na jihu až k dálnici D11, takže zahrnuje i převážnou část Svépravic.