Xaverov (Praha)

Nejstarší dochovaný záznam v roce 1651 zmiňuje dvůr pod názvem Dubice jako dar jezuitské koleji v Březnici.[1] V roce 1713 byl již pod názvem Xaverov (po jezuitském světci Xaveriovi) uveden v majetku konviktu sv. Bartoloměje v Praze.[1] Po zrušení jezuitského řádu byl předán do majetku Studijního fondu.[1] Dvůr tvořil osadu o dvou popisných číslech,[1] ta byla roku 1854 přičleněna k obci Svépravice.[1] V roce 1900 byl Xaverov vískou náležející do okresu karlínského, s farou a školou v Dolních Počernicích a se 6 domy a se 70 obyvateli českými a 7 německými.^[zdroj?] V roce 1927 byly zrušeny osady a Xaverov se stal přímo součástí Svépravic.[1]

V roce 1943 došlo ke sloučení obcí Chvaly, Svépravice, Čertousy, Xaverov a Horní Počernice v jedinou obec Horní Počernice.

Při povýšení Horních Počernic na město v roce 1969 se do jejich městského znaku dostal motiv koně jako připomínka xaverovského chovu.[1] Znak zůstal i pozdější městské části Praha-Horní Počernice, přejmenované k 1. lednu 2002 na Prahu 20.

Xaverovský dvůr byl Studijním fondem pronajímán a později prodán rodině Špačků.[1] Ta měla dědičné privilegium pro Pražský poštovní úřad pojezdný, jehož činnost spočívala v dopravě balíkových zásilek adresátům po celé Praze pro pražskou poštu.[1] Za letitou službu byl rod povýšen do šlechtického stavu s dědičným titulem baron Špaček ze Starburgu.[1] Pro zabezpečení poštovní služby byl ve dvoře založen chov koní – anglických polokrevníků.[1] V roce 1903 karlínský stavitel Werthmüller postavil pro Špačkovy v parku u dvora zámeček s vlastní elektrárnou.[1] Po první světové válce s rozvojem automobilové dopravy využití koní v poštovní přepravě klesalo, chov se přeorientoval na dostihové koně plemene anglický plnokrevník – ve 30. letech byla na Xaverově dostihová stáj s 10 koni závodícími na mezinárodních závodech.[1] V roce 1949 byl dvůr s hřebčínem zabrán a začleněn do státního statku.[1] Chov koní byl specializován též pro potřeby armády až do roku 1962, kdy byly armádní jezdecké pluky zrušeny.[1] Pokračoval i chov závodních koní a pro jejich trénink bylo zřízeno přírodní závodiště.[1] V roce 1957 se kůň Letec z xaverovské stáje stal vítězem hlavního závodu Velké Pardubické.[1] Na začátku 60. let přešel statek s hřebčínem do VHJ Drůbežnictví.^[zdroj?] V roce 1990 byl zabraný majetek v rámci restitucí vrácen dědicům majitele.[1]

Pod drůbežárny Xaverov (rozsáhlý areál na východní straně ulice Ve Žlíbku má adresu Ve Žlíbku 1800/77) organizačně spadaly i další drůbežárny. Rozsáhlý areál končil drůbežárský provoz v roce 2007, kdy technologii koupila a odvezla firma Agropol, která o objekt zájem neměla. Od té doby jsou jednotlivé části pronajímány a využívány k různým účelům, převážně jako sklady.

Šestice menších budov (rodinných domů nebo menších firemních budov) se nachází v jižní části Xaverova po západní straně ulice Ve Žlíbku. Budovy v areálu Špačkova statku a v nejbližším okolí mají dohromady 6 čísel popisných. Severně od rybníku Obora, u zastávky Xaverovský háj, na adrese Božanovská 1616/122, se nachází bývalý areál podniku Velaz, zabývající se chovem laboratorních zvířat a obchodováním se souvisejícím materiálem. U dálnice na adrese Božanovská 1615/115 se nacházejí zbytky hospodářských budov a novostavba autoservisu BMW.

Na území Xaverova se nachází rybník Obora, do nějž ústí výtok z čističky odpadních vod pod Špačkovým statkem. U ulice Ke Xaverovu se na Svépravickém potoce nacházel rybník Paleček, vzhledem k netěsnosti jej však není možné napustit a proto je nejméně od 80. let prázdný, zarostlý vegetací a prakticky zaniklý, voda se zde zdržuje jen při povodních.

Jižně od Xaverova prochází pás přírodního parku Klánovice-Čihadla. V blízkosti Xaverova se v něm nachází přírodní památka Xaverovský háj na katastrálních územích Běchovice a Dolní Počernice a přírodní rezervace Klánovický les.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Xaverov na Wikimedia Commons