Chvalský lom

Již v 19. století se zde začal těžit pískovec, který sloužil jako stavební materiál k výstavbě komunikací mezi Prahou a okolím (betonky). Těžba pískovce byla ukončena dostavbou dvoukolejné železniční trati.

V září 1988 byl areál lomu prohlášen přírodní památkou. V současnosti patří jako školní pozemek Základní škole Stoliňská, která se nachází na dohled, a škola jej pronajímá 27. středisku OHEŇ organizaci Junák – český skaut. Uvažuje se o vhodném a šetrném využívání pro školu i pro počernickou veřejnost.

Důvodem pro vyhlášení této přírodní památky byl vzácný výskyt břehule říční, dále byla snaha ochránit opěrný geologický profil v peruckém a korycanském souvrství odkrytý ve zdejším opuštěném lomu u silnice. Je zde dobře patrný přechod mezi geologickými obdobími křídy a cenomanu.

Rostlinný pokryv je silně ovlivněn člověkem. Z významnějších druhů rostlin se zde vyskytuje mateřídouška panonská, kozalec ladní, lilek černý, měrnice černá, jestřábník savojský, podběl lékařský, hvozdík kartouzek, lomikámen nicí, divizna velkokvětá a rozrazil lékařský. Ze stromů dále bříza bělokorá, bříza smuteční, topol osika, trnovník akát, javor klen i mléč, třešeň ptačí, jírovec maďal (kaštan), vrba jíva, plané jabloně, jeřáby a habry. Z keřů se zde vyskytuje zlatice prostřední (zlatý déšť), ptačí zob, hloh obecný, bez černý, růže šípková, šeřík obecný, pámelník.

V 60. letech 20. století zde v pískovcových norách žily lišky obecné, tchoři stepní, kuny skalní, výjimečně i lasice hranostaj.

Na území PP se vyskytuje otakárek fenyklový, střevlík zahradní, zajíc polní, z ptáků břehule říční, sýkory modřinky i koňadry, kosi černí, dokonce i výjimečně bažant obecný z drobných savců myšice křovinná, dále i řada měkkýšů.