Chrodechilda

Po Chlodvíkově smrti v roce 511 se Chrodechilda uchýlila do opatství sv. Martina v Tours.

V roce 523 její synové vstoupili do války proti jejímu bratranci králi Zikmundovi Burgundskému, synovi Gundobada, což vedlo k Zikmundovu sesazení a uvěznění. Zikmund i se svými dětmi byl následující rok popraven a Zikmundovo tělo bylo svrženo do studny jako symbolická odplata za smrt Chrodechildiny matky. Řehoř z Tours ve svém díle Historia Francorum napsal, že mnoho dalších následovalo Zikmunda. Chrodechilda podněcovala své syny k válce jako pomstu za vraždu svých rodičů Gundobadem, což belgický historik Godefroid Kurth považuje za nepřesvědčivé a apokryfní. Následně byl její nejstarší syn Chlodomer zabit v bitvě u Vézeronce, kde se střetl s Godomarem III., následníkem Zikmunda Burgundského. V té době zemřela i její dcera Klotilda. Chrodechilda se marně snažila chránit práva svých tří vnuků, dětí Chlodomerových, proti nárokům svých zbývajících synů Childeberta a Chlothara. Chlothar nechal dva z nich zabít, přičemž pouze Chlodoaldovi se podařilo uprchnout a založit opatství Saint-Cloud u Paříže. Stejně neúspěšná byla i ve svém úsilí zabránit občanským neshodám mezi svými dětmi.

Po těchto selháních se patrně distancovala od mocenského boje královského dvora[5] a zabývala se stavbou kostelů a klášterů. Kostely s ní spojené se nacházejí v Laonu a Rouenu.[6]

Chrodechilda zemřela v roce 545 u hrobu Martina z Tours přirozenou smrtí. Byla pohřbena po boku svého manžela Chlodvíka, v kostele svatých Apoštolů.[7][8]

Chrodechilda se svými syny

• ČORNEJ, Petr; KUČERA, Jan Pavel; VANÍČEK, Vratislav, a kol. Evropa králů a císařů : významní panovníci a vládnoucí dynastie od 5. století do současnosti. Praha: Ivo Železný, 1997. 410 s. ISBN 80-237-3511-X.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrodechilda na Wikimedia Commons
• Merovejci
• Dějiny roku 548
• (anglicky) sv. Chrodechilda v katolické encyklopedii