Chilperich II. Burgundský

Chilperich II. Burgundský (latinsky Chilpericus; 5. století^? – 473/486^?) byl princ a král Burgundů. Jeho dcerou byla Chrodechilda, franská královna, manželka Chlodvíka I.

Byl třetím ze čtyř synů Gondiocha, krále Burgundů. Jeho bratry byli Godomar II. Gundobad a Godegisel. Po smrti krále Gondiocha a strýce Chilpericha I. se spolu s bratry stal dědicem království Burgundů. V minulosti historici předpokládali, že bratři vládli společnou suverenitou jako tetrarchové, každý ze svého sídla. Godomar II. ze svého sídla ve Vienne.[7] Godegisel z oblasti dnešní Ženevy, Gundobad z oblasti Valence a Chilperich II. z oblasti Lyonu.[8]

Novější výzkumy informace o společné vládě bratrů silně zpochybňují. Řehoř z Tours téměř o století později ve své historiografii Historia Francorum zaznamenal, že Gundobad s bratry soupeřil v boji o moc. Historik Justin Favrod se domnívá, že Chilperich II. a Godomar II. byli Gundobadem zavraždění ještě dříve než zemřel jejich strýc a král Chilperich I., a proto Burgundům pravděpodobně nikdy nevládli. Zpochybňuje i přesná data úmrtí Gondiochových synů.[9] Novější výzkumy proto předpokládají, že Godomar II. i Chilperich II. byli Gundobadem zavražděni již v roce 476 či 477 a o moc v království Burgundů soupeřili pouze Godegisel s Gundobadem,[10] Jiné zdroje uvadějí, že Godomar II. a Chilperich II. byli zavražděni až v roce 486.[7][11] Podle Řehoře byl Chilperich II. a jeho dva synové na příkaz Gundobada sťati.[8] Chilperichova manželka Agrippina Carétèna[12] byla rovněž zavražděna tak, že jí Gundobad kolem krku nechal uvázat kámen a hodit do studny, ale epitaf na její hrobce ukazuje, že zemřela až v roce 506.[13] Chilpericovy dvě dcery byly odsouzeny k vyhnanství,[14] starší dcera Chroma odešla do kláštera, kde se stala jeptiškou. Druhou dceru Chrodechildu spatřili vyslanci Chlodvíka I., kteří svému králi řekli o její kráse a inteligenci. Chlodvík poté požádal Gundobada o Chrodechildinu ruku. Gundobad se ji prý bál zapřít,[8] ale je pravděpodobné, že Chrodechildu Chlodvíkovi nabídl jako akt diplomacie, nikoli jako akt podřízenosti.