Godomar III.

Na rozdíl od svého bratra Zikmunda, který se stal katolíkem, zůstal věrný arianství jako většina jeho stoupenců z řad burgundské šlechty i armády.[4] Jeho nečinnost během franské invaze v letech 523 a 524 vyústila v zajetí a zavraždění jeho bratra Zikmunda merovejským králem Chlodomerem,[1] který ještě téhož roku společně s bratry Childebertem I. a Chlotharem I. znovu zahájili vojenské tažení, aby definitivně dobyli a podmanili si království Burgundů, kde z armády zbylo jen několik nepočetných posádek.

Mezitím se ale situace v království Burgundů změnila. Po vraždě Zikmunda se vlády ujal Godomer, narychlo shromaždil loajální armádu se kterou čekal východně od Lyonu, nedaleko Vézeronce, aby zemi uchránil proti franské nadvládě. V bitvě u Vézeronce pak franské vojsko porazil. Franský král Chlodomer byl v boji Godomerem zabit a jeho hlava nabodnuta na konec kopí.[5]

Chlodomerovi bratři, Childebert I. a Chlothar I., zbaveni podpory Theudericha I., nevlastního bratra Chlodomera a nejstaršího syna Chlodvíka I., spřízněných rodinnými pouty se Zikmundem, jehož dceru si Theuderich vzal, se rozhodli společně vyrazit proti království Burgundů. Po roce obléhání se oba bratři v roce 532 zmocnili pevnosti Autun, odkud se Godomarovi podařilo uprchnout.[1] V roce 533 zemřel Theuderich a vlády se ujal jeho nedospělý syn Theudebert I., který se usmířil se svými strýci Childebertem I. a Chlotharem I. a v roce 534 společně zahájili poslední vojenské tažení, v němž v bitvě u Autunu zvítězili a království Burgundů si podmanili.[1][6]

Godomar III. se po porážce v bitvě u Autunu uchýlil do hlubokého údolí Valgaudemar, současného departementu Hautes-Alpes. Středověký kronikář Jean Bouchet napsal, že král Chlodomer byl zabit Godomarem a Godomar pak byl sám zabit Chlodomerovými bratry Childebertem I. a Chlotharem I.

Vítězstvím v bitvě u Autunu si Childebert I. a Chlothar I. a Theudebert I. království Burgundů rozdělili mezi sebe. Po zániku bylo zalořeno První Burgundské království.

• Theudebert I., král Austrasie, získal severní část území: Langres, Besançon, Autun, Châlons, Avenches, Windisch, Martigny
• Childebert I., král Paříže, získal centrum území: Lyon, Mâcon, Vienne, Grenoble a snad i Ženevu a Tarentaise
• Chlothar I., král Neustrie, získal pravděpodobně území na jih až k Durance.