Chlorid thionylu

Chlorid thionylu je bezbarvá páchnoucí kapalina. Jeho vzorec je SOCl2, je tedy podobný vzorci fosgenu, pouze má místo uhlíku síru. Mohl by se též nazývat thionylchlorid. Jeho vzorec se dá odvodit ze vzorce kyseliny siřičité, v níž jsou obě dvě skupiny OH nahrazeny atomy chloru. Ve vodě se rozkládá na oxid siřičitý a chlorovodík. Rovnice reakce je SOCl2 + H2O → SO2 + 2 HCl.

Chlorid thionylu

Model sloučeniny

Model molekuly

Obecné
Systematický název Chlorid thionylu
Ostatní názvy Dichlorid-oxid siřičitý
Anglický název Thionyl chloride
Německý název Thionylchlorid
Sumární vzorec SOCl2
Vzhled Bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 7719-09-7
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 231-748-8
Indexové číslo 016-015-00-0
Vlastnosti
Molární hmotnost 118,972 g/mol
Teplota tání −104,5 °C
Teplota varu 75,6 °C
Hustota 1,676 6 g/cm3 (0 °C)
1,665 g/cm3 (10 °C)
1,629 g/cm3 (25 °C)
Viskozita 0,6 cP
Kritická teplota Tk 294,2 °C
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
Dobře rozpustný v kapalných uhlovodících
Relativní permitivita εr 9,05
Tlak páry 12,88 kPa (20 °C)
19,72 kPa (30 °C)
29,50 kPa (40 °C)
61,07 kPa (60 °C)
Měrná magnetická susceptibilita −5,62×10−6 cm3 g−1
Struktura
Tvar molekuly Čtvercová pyramida
Dipólový moment 4,8×10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −247 kJ/mol
Entalpie varu ΔHv 267,3 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp  ?
Standardní molární entropie S° 278,6 JK−1mol−1
Izobarické měrné teplo cp 1,013 JK−1g−1
Bezpečnost

GHS05

GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
H-věty H332 H302 H314 EUH014 EUH029
R-věty R14, R20/22, R29, R35
S-věty S1/2, S26, S36/37/39, S45
NFPA 704
 
4
2
W
Teplota vznícení Není vznítitelný
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik chloridu thionylu

Chlorid thionylu vzniká několika způsoby:

PCl5 + SO2 → POCl3 + SOCl2
SO3 + SCl2 → SOCl2 + SO2
  • 3. reakce oxidu siřičitého, chloridu sirnatého a chloru:
SO2 + Cl2 + SCl2 → 2SOCl2
  • 4. reakce oxidu sírového, chloru a chloridu sirnatého:
SO3 + Cl2 + 2SCl2 → 3SOCl2

Reference

  1. Thionyl chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.