Chci si s vámi promluvit, pane prezidente

Účastníci demonstrace na Národní třídě 17. listopadu 2014

U příležitosti 25. výročí Sametové revoluce, dne 17. listopadu 2014 iniciativa uspořádala happening nazvaný Červená karta pro Miloše Zemana.[3] Den poté měla událost na Facebooku asi 19 tisíc potvrzených účastníků a dalších více než 5 tisíc uživatelů s možnou účastí a 134 tisíc pozvání.[4]

Od 11 hodin dopoledne se v Praze na Národní třídě sešel několikatisícový dav účastníků s transparenty[5][6] a na hvizd píšťalky pozvedl papírky v červené barvě jako fotbalové červené karty symbolizující vyloučení prezidenta Zemana za jeho „fauly“.[1][7] Organizátor akce Martin Přikryl uvedl: „Naše akce se jmenovala Chci si s vámi promluvit pane prezidente, protože jsem si opravdu na začátku myslel, že nás tam bude tak dvacet a že mu osobně sdělíme svůj nesouhlas.“[1]

Oproti předběžnému očekávání pořadatelů Miloš Zeman na Národní třídu nezavítal, od půl třetí odpoledne se však zúčastnil odhalování pamětní desky na Albertově, spolu s dalšími prezidenty zemí Visegrádské čtyřky.[1][8] Zde se také objevili demonstrující s červenými kartami, pískali a hlučeli, zejména při vystoupení prezidenta Zemana na pódium a při jeho projevu.[8][9] Někteří z účastníků na něj házeli vejce či jiné předměty.[1] Poté následovaly projevy prezidentů ostatních tří Visegrádských zemí a Německa, Bronisława Komorowského, Joachima Gaucka, Jánose Ádera a Andreje Kisky,[8] které probíhaly již za zklidněné atmosféry a s občasným potleskem.[10] Při odhalení plakety však dav skandoval „Nesahej na to!“ a vzduchem opět létaly drobné předměty.[11] Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a někteří politici později formu hlasitého protestu na Albertově kritizovali s ohledem na pietní a sváteční příležitost či přítomnost zahraničních hostů.[10] Martin Přikryl uvedl, že tuto část protestu neorganizoval a nemohl ovlivnit.[2] V médiích také vyvracel spekulace, že by za jeho akcí stála spolupráce s politiky TOP 09.[12]

Později po incidentu šla část účastníků průvodem na Hrad[1][13] a cestou přes Klárov byla oddělena policejním kordonem od skupiny demonstrantů, která se zde sešla naopak na podporu prezidenta,[1] s transparenty jako „Miloši, jsme s tebou“ nebo „Hanba pražské kavárně“.[8]

V souvislosti s incidentem na Albertově obdrželo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 tři trestní oznámení. Postoupilo je k prověření policii, která však dospěla k závěru, že se původci metaných potravin dopustili nanejvýš přestupků proti občanskému soužití. Radnice Prahy 2 následné přestupkové řízení v dubnu 2015 odložila s vysvětlením, že se nejednalo ani o přestupek.[14] Prezident Zeman rozhodnutí radnice odsoudil jako podjaté.[15] Tajemník Prahy 2 následně v souladu s postojem starostky Jany Černochové požádal Magistrát hlavního města Prahy o posouzení, zde bylo rozhodnutí v souladu se zákonem.[16] Ten nařídil Praze 2, aby házení vajec jako přestupek posoudila.[17] Počátkem července 2015 začala policie záležitost na pokyn žalobce vyšetřovat opět jako trestný čin výtržnictví,[18] což státní zastupitelství odůvodnilo tím, že se incident stal v den státního svátku na slavnostním shromáždění, takže by mohlo jít „o výtržné jednání vůči pietní akci jako takové“.[19] Koncem srpna byly obviněny dvě osoby, z nichž jedním byl 62letý důchodce Jindřich Frühauf,[20] který údajně policistům řekl: „Nebudu vám ty študáky udávat, to si radši napište, že jsem to házel já“.[21] 26. dubna 2017 Obvodní soud pro Prahu 2 osvobodil Jindřicha Frühaufa obviněného z házení vajec na prezidenta Miloše Zemana.[22]

Happening na Malinovského náměstí v Brně

Pražskou událostí na Národní třídě se inspirovali iniciátoři obdobné akce v Brně.[40] Událost na Facebooku, kterou založily Míša Suchardová a Šárka Václavíková, měla 18. listopadu asi 600 účastníků a přes 300 uživatelů s možnou účastí.[41]

Ve stejnou dobu jako v Praze, tedy od 11 hodin 17. listopadu se sešlo asi 500 lidí na Malinovského náměstí v Brně, rovněž s červenými kartami.[42] Na happeningu probíhal i sběr podpisů k petici za odstoupení prezidenta Miloše Zemana.[40] Organizátoři uvedli tři jeho hlavní kritizované projevy: v domácí politice postup vůči ČSSD nebo při jmenování vlády, v zahraniční politice vstřícnost k Číně a Rusku i přes problémy politických vězňů a zejména rozdělování národa namísto jeho stmelování. Účastníci pak na červené karty napsali své vzkazy prezidentu Zemanovi.[43]

Prezident Zeman při příjezdu k Univerzitě obrany 1. 12. 2014 s demonstranty v pozadí.

V prvních třech prosincových dnech podnikl prezident třídenní cestu po městech jižní Moravy.[44] V pondělí 1. prosince 2014 mimo jiné navštívil brněnskou Univerzitu obrany, kde se setkal s vedením univerzity, se studenty a s veterány.[45]

Při té příležitosti uspořádali iniciátoři listopadové brněnské demonstrace protestní akci, svolanou opět přes sociální síť Facebook pod názvem „Přivítání Miloše Zemana červenými kartami“.[24][46] Jeden z organizátorů Ondřej Puczok (TOP 09[47]) vyslovil politování nad tím, že v brněnském programu prezidenta nebyla naplánována žádná debata s občany, ačkoli jimi mluvčí Jiří Ovčáček v jednom z předchozích výroků operoval.[48][49][50] Protestu se zúčastnilo asi 150 lidí.[48]

Další podobný protest byl ohlášen na odpoledne i v Blansku, kam vedla další Zemanova cesta.[49]

V listopadu 2014 se na webu Aeronet.cz a posléze na sociálních sítích a v dalších médiích objevila dezinformace, podle které se na organizaci demonstrace a tisku červených karet podílela pražská ambasáda USA, což dokládal mimo jiné údajnou fotografií z pražských demonstrací.[51] Zprávu pak přebírala další serióznější média a na svých facebookových profilech ji šířili například jihomoravský hejtman Michal Hašek nebo poslanec Stanislav Huml,[52] což podle týdeníku Respekt vedlo až ke konfliktům v diplomatických kruzích, kdy americká ambasáda musela vysvětlovat, že žádné protesty neorganizovala.[53]

Událost Červená karta pro Miloše Zemana a také incident na Albertově zpracovali tvůrci webového satirického seriálu Kancelář Blaník do jednoho z dílů, nazvaného „První máma (2)“ a zveřejněného na serveru Stream.cz 5. prosince 2014.[54]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chci si s vámi promluvit, pane prezidente na Wikimedia Commons
• Zpráva Protesty proti prezidentu Zemanovi doprovázely 25. výročí sametové revoluce ve Wikizprávách
• Chci si s vámi promluvit, pane prezidente na Facebooku
• Chci si s vámi promluvit, pane prezidente – BRNO na Facebooku
• Chci si s vámi promluvit, pane prezidente – webové stránky iniciativy