Michal Hašek

Maturoval v roce 1994 na gymnáziu v Tišnově. V roce 1999 dokončil Právnickou fakultu Masarykovy univerzity (diplomová práce Přeměna družstva v jiný podnikatelský subjekt[5]), čímž získal titul magistr (Mgr.). V roce 2010 pak získal titul doktora práv (JUDr.) na slovenské soukromé Vysoké škole v Sládkovičove,[6][7][8] kterou v té době vedl slovenský sociálnědemokratický poslanec Mojmír Mamojka, jenž byl také konzultantem jeho práce.[9][10] Michal Hašek na základě zájmu veřejnosti slíbil, že zveřejní jak svoji rigorózní práci, tak i její oponentské posudky, ale nikdy tak skutečně neučinil.[11][12][13][14] Novinářům se ji ale později podařilo získat.[15] V červnu 2021 složil advokátní zkoušku.[16]

S manželkou Veronikou má dceru Justýnu.[17]

V letech 1997 až 1998 působil jako asistent starosty obce Drásov, v letech 1998 až 2000 byl asistentem poslance Parlamentu České republiky. Členem ČSSD je od roku 1998. V komunálních volbách roku 1998, komunálních volbách roku 2002 a komunálních volbách roku 2006 byl zvolen do zastupitelstva obce Drásov za ČSSD. Profesně se k roku 1998 uváděl jako vysokoškolský student.[18] V roce 2001 byl zvolen starostou obce Drásov, kde později vykonával do konce roku 2009 funkci místostarosty.

Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovny za Českou stranu sociálně demokratickou (volební obvod Jihomoravský kraj).[19] Byl členem sněmovního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a členem zemědělského výboru. V letech 2005–2006 rovněž zasedal v organizačním výboru sněmovny. V období let 2002–2006 zastával post místopředsedy poslaneckého klubu ČSSD, od ledna 2006 do konce funkčního období v červnu 2006 byl předsedou klubu. Mandát poslance obhájil ve volbách v roce 2006. V letech 2006–2007 působil jako místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost, v letech 2007–2009 coby místopředseda zemědělského výboru. V letech 2006–2009 navíc byl členem organizačního výboru. V období červen 2006 – prosinec 2008 byl předsedou poslaneckého klubu ČSSD. Od ledna 2007 byl navíc stínovým ministrem zemědělství ČSSD. Ve sněmovně setrval do počátku března 2009, kdy rezignoval na poslanecký mandát.[20][21]

Když se 27. února 2009 Michal Hašek vzdal poslaneckého mandátu, své rozhodnutí zdůvodnil tím, že není dlouhodobě možné kvalitně zvládat pracovat jako jihomoravský hejtman a poslanec českého Parlamentu.[22] Na podzim 2008 v krajských volbách totiž kandidoval na hejtmana Jihomoravského kraje, pod jeho vedením ČSSD vyhrála a Michal Hašek se 21. listopadu 2008 stal hejtmanem Jihomoravského kraje. Hejtmanský post obhájil i v krajských volbách roku 2012, ve volbách v roce 2016 skončila ČSSD s Michalem Haškem jako lídrem kandidátky na třetím místě. Od roku 2008 do roku 2016 vykonával funkci předsedy Asociace krajů České republiky.

Ve volbách v roce 2010 se vrátil do poslanecké sněmovny. Byl členem zemědělského výboru a volebního výboru.[23] Poslancem byl zvolen z nevolitelného 11. místa kandidátky ČSSD na jižní Moravě preferenčními hlasy. Získal přitom nejvíce preferenčních hlasů voličů ČSSD v celé České republice a druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů v parlamentních volbách ze všech zvolených poslanců. Po odchodu Jiřího Paroubka z čela ČSSD oznámil Michal Hašek svoji kandidaturu na předsedu ČSSD.[24] Na 36. sjezdu ČSSD v Brně na jaře 2011 byl po vyrovnaném souboji s úřadujícím předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou o funkci předsedy ČSSD zvolen statutárním místopředsedou ČSSD. V ČSSD pak kritizoval spolupráci s KSČM a dává přednost spolupráce s KDU-ČSL, částečně i s SPOZ.

V prosinci 2009 podala společnost Student Agency na Haška trestní oznámení kvůli jeho výrokům o „vyzobávání rozinek“ – lukrativních železničních tratí (M. Hašek: „Opakuji, pan Jančura vyzobal rozinky na jižní Moravě a podal nabídku pouze na některé trati.“).[25][26] Podle zápisu z jednání její dceřiné společnosti RegioJet se zástupci kraje vybral tratě sám objednatel.[27] Podle Jana Paroubka navíc není jasné, které tratě v režimu hrazení prokazatelné ztráty by měly být „rozinkami“.[28] Trestní oznámení bylo policejním orgánem odloženo. Při prověřování policejní orgán dospěl mj.k závěru,že nabídka Regiojetu nebyla levnější a ekonomicky výhodnější než nabídka ČD. Po vytvoření nové krajské koalice ČSSD a KDU-ČSL (srpen 2010) Jihomoravský kraj avizoval záměr otevření regionální železniční dopravy od roku 2016. Kraj plánuje vypsat tendr na 55 procent tratí na území jižní Moravy. Cestujícím by měl tendr přinést nové soupravy, které budou podmínkou účasti v soutěži.[29][30][31]

Ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 kandidoval jako druhý v Jihomoravském kraji za Bohuslavem Sobotkou, získal však 25 531 preferenčních hlasů (Sobotka jen 22 175) a byl tak zvolen z prvního místa.

Den poté (27. 10. 2013) inicioval spolu s tehdejším brněnským primátorem Romanem Onderkou na jednání předsednictva ČSSD v Lidovém domě vyloučení předsedy strany Bohuslava Sobotky z vyjednávacího týmu o nové vládě, ačkoli ten byl 22. srpna Ústředním výkonným výborem ČSSD nominován na budoucího premiéra jako hlava vyjednávacího týmu.[49] Vyzval také Bohuslava Sobotku, aby se vzdal postu předsedy strany, což odůvodnil nižším ziskem získaných hlasů pro jejich stranu, než se čekalo. Sobotka se této výzvě odmítl podřídit, přičemž se mu vzápětí v prostředí mladých sociálních demokratů začala formovat podpora předsedy strany. Následující vývoj dostal živelný spád, který spíše ukázal na větší podporu předsedy Sobotky ve straně,[50] než se Michal Hašek původně domníval. Budoucí koaliční partneři (např. Babiš), stejně jako veřejnost samotná, se také přiklonili na stranu řádně zvoleného předsedy B. Sobotky. V souvislosti s nedělní výzvou byla později probírána tajná schůzka u prezidenta Miloše Zemana,[51] na které měli dostat instrukce k dalšímu postupu. Michal Hašek tuto zmíněnou schůzku, kterou nepřímo monitorovala některá česká media, v živě vysílaném pořadu na ČT24 Interview Daniely Drtinové popřel,[52] Milan Chovanec, její další účastník ji naopak potvrdil.[53] Michal Hašek získal v postupném vývoji nejprve v prostředí Sobotkových sympatizantů, později obecně stigma „pučisty“ a zrádce[54] a dočkal se množících se výzev k odchodu z funkcí.[55] Hašek o několik dní později přiznal, že na dané schůzce skutečně byl.[56][57][58] V médiích byl označen za sběratele funkcí[59] a politického lháře.[60][61][62][63]

Dne 8. listopadu 2013, ráno, poté, co Zdeněk Škromach oznámil svou rezignaci na místopředsedu strany, odstoupil ze svých stranických funkcí i Hašek, společně s ním učinil stejný krok také další účastník tajné schůzky s prezidentem Jeroným Tejc.[64][65] Své rozhodnutí Hašek zdůvodnil reflexí špatného volebního výsledku, nutností zklidnit vnitrostranickou situaci a negativní mediální kampaní proti své osobě.[66] Spolu s Jiřím Zimolou, Josefem Novotným a Jiřím Běhounkem veřejně oznámil, že se v nejbližší době definitivně rozhodnou, zda si ponechají svůj mandát hejtmana, nebo poslance. Dodali také, že předloží svůj vlastní návrh, v kterém budou dané legislativní změny reflektovat.

Dne 23. dubna 2014 oznámil, že se vzdává funkce poslance Poslanecké sněmovny PČR a nadále zůstává hejtmanem Jihomoravského kraje. Splnil tak vnitrostranické usnesení zakazující souběh funkcí. Ve středu 30. dubna 2014 odevzdal notářský zápis o své rezignaci na poslanecký mandát předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi.[67] Ve Sněmovně jej nahradil Vlastimil Gabrhel.

Dne 27. dubna 2021 oznámil ministr vnitra ČR Jan Hamáček, že si Haška vybral za svého politického náměstka. Nahradil tak Jakuba Kulhánka, který se stal ministrem zahraničních věcí ČR.[68] Podle Hamáčkových slov se zaobíral odbornou prací.[69] Post náměstka opustil v prosinci 2021 ještě před jmenováním nové vlády Petra Fialy.[70]

V dubnu 2022 pozastavil členství v ČSSD. Podle svého vyjádření se tak rozhodl z profesních důvodů, jelikož od ledna 2022 působí jako samostatný advokát a pracuje na projektech, kdy ze strany klientů akceptoval požadavek, aby utlumil své politické aktivity.[71]

Funkce Michala Haška k říjnu 2017:

• člen správní rady Masarykovy univerzity[72]
• člen okresního výkonného výboru ČSSD Brno-venkov[73]
• poradce prezidenta republiky pro oblast regionálního rozvoje

Do roku 2013 zastával další funkce (až kolem 30), které podle jeho vyjádření vyplývaly z pozice hejtmana a poslance a byly nehonorované (poslanecký plat v letech 2010-2013 věnoval na charitativní účely).[59] Kvůli souběhu mnoha funkcí byl kritizován, například za svou častou neúčast na hlasováních Poslanecké sněmovny. Od roku 2010 se jako poslanec účastnil pouze 23 % hlasování.[74]

Po rezignaci na funkci poslance omezil počet svých funkcí, v listopadu 2015 jich zastával už méně než deset,[75] k prosinci 2016 pět.