Chajim Kugel

Narodil se v Minsku v tehdejším Ruském impériu (dnes Bělorusko). Jeho rodiče byli aktivní v sionistickém hnutí Chovevej Cijon. Vystudoval hospodářské vědy a filozofii na Univerzitě Karlově v Praze a trvale přesídlil do Československa. Od 20. let 20. století působil jako vyslanec studentského sionistického svazu v Mukačevu na Podkarpatské Rusi, kde agitoval mezi tamní židovskou mládeží. V Mukačevu pak založil roku 1924 hebrejské gymnázium, první takovou instituci moderního hebrejského vzdělávání v Československu. Roku 1932 zde maturovali první studenti. Angažoval se v židovském spolkovém životě. Spoluzakládal osvětový spolek Tarbuth, Ligu pro pracující Palestinu, byl předsedou Podkarpatoruského židovského pomocného výboru a Pracovního sdružení socialistických sionistů. Zastával funkce místopředsedy Hebrejského školského spolku a místopředsedy osvětového svazu města Mukačeva. Byl členem zemského výboru sionistické organizace v Československu.[3][1]

V Československu se angažoval v Židovské straně, která v parlamentních volbách v roce 1929 vytvořila volební koalici se stranami československé polské menšiny a poprvé pronikla do Národního shromáždění, kde zasedli dva její poslanci: Julius Reisz a Ludvík Singer (později Angelo Goldstein). Před parlamentními volbami v roce 1935 došlo k uzavření koalice mezi Židovskou stranou a Československou sociálně demokratickou stranou dělnickou (v jejímž poslaneckém klubu už dva poslanci Židovské strany v letech 1929-1935 beztak působili jako hospitanti). V parlamentních volbách vedl Kugel kandidátku Židovské strany ve volebním kraji Užhorod a byl zvolen do Národního shromáždění. V rámci sionistické frakční politiky se profiloval jako levicový politik. Kromě něj za Židovskou stranu v parlamentu usedl i Angelo Goldstein. Kugel se v československém parlamentu zaměřoval na témata blízká Židům z východní části republiky (ekonomické zájmy, boj proti antisemitismu a podpora židovského hebrejského školství). Díky svému vlivu dokázal pro hebrejské školství získat více prostředků a převést některé ze zdejších základních a středních škol s hebrejským vyučovacím jazykem na státní (tudíž s nárokem na pravidelné státní financování). Roku 1937 se podílel na přípravě Zákona o prozatímní úpravě právního postavení guvernéra Podkarpatské Rusi, u kterého Židé vyvíjeli vliv na to, aby posílení pravomocí karpatoruských politiků neznamenalo riziko antisemitských vládních praktik.[4][5]

V parlamentu zasedal jako hospitant v poslaneckém klubu Československé sociálně demokratické strany dělnické. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 následovala první vídeňská arbitráž, po které Maďarsko zabralo jižní část Podkarpatské Rusi včetně Mukačeva. Kugel tak ztratil svůj poslanecký mandát.[6] Dle pamětí Vlastimila Klímy Kugel poslancem zůstat mohl, ale odmítl jako občan židovské národnosti obnovit poslanecký slib, což museli vykonat všichni poslanci jiné národnosti než české, slovenské a ruské, přičemž se tvrdilo, že tak udělal záměrně, jelikož už nechtěl být poslancem[7]

Utekl z Mukačeva a roku 1939 odešel do mandátní Palestiny, kde působil jako politik za středolevou stranu Mapaj, po roce 1948 v rámci státu Izrael. Roku 1950 se stal prvním starostou města Cholon (založeno 1933, na město povýšeno 1950). Zemřel roku 1953.[3] V Cholonu se po něm jmenuje místní střední škola Tichon Kugel Cholon.