Byšice (zámek)

Zámek Byšice se nachází ve Středočeském kraji, okrese Mělník, v obci Byšice, 10 km jihovýchodním směrem od Mělníka na Mladou Boleslav. Počátky zámku spadají do roku 1719 a jeho současný stav je dezolátní.

Výřez z info tabule umístěné před zámkem - pohled na zámek Byšice ze 17. stol. podle starého obrazu v liblickém zámku
Zámek Byšice
Základní informace
SlohBarokní architektura
Výstavbapřelom 17. a 18. století
StavebníkČernínové
Další majitelépo r. 1972 ČSAV
Současný majitelSoukromý vlastník
Poloha
AdresaTyršovo náměstí 25, Byšice, Česko Česko
UliceTyršovo náměstí
Souřadnice50°18′35,3″ s. š., 14°36′46,71″ v. d.
Byšice
Další informace
Rejstříkové číslo památky36110/2-1285 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

V roce 1719 tehdejší panství Byšice získávají Černínové, kteří ho připojují ke svému mělnickému panství. Někdy v této době na přelomu 17. a18. století je přestavěna stará renesanční tvrz na čtyřkřídlou patrovou obdélníkovou budovu, s dvorem uprostřed, v podobě barokního zámečku.

Popis z konce 19. století

Zámek jest pěkné velké stavení jednopatrové s dvojitou střechou mansardskou, opatřenou vížkou. Nad vchodem pod střechou jsou hodiny. Dvůr zámecký v podobě obdélníka má na všech čtyřech stranách v přízemí i v prvním poschodí otevřené loubí. V zámku je kaple zasvědcené P. Marii. O Božím Těle po vykonaném průvodu církevním bývá zde uschována svátost oltářní a bývá odpoledne přenesena v slavném průvodu do kostela byšického. Ostatně bývají málokdy služby Boží slouženy. U zámku prostírá se rozsáhlá zahrada. V zámku bydlí knížecí úřednictvo a služebnictvo hospodářské a cukrovarské. Hospodářští úředníci jsou Antonín Rokos, správce a Jan Fabián, adjunkt.[1]

Historický vývoj v 18. a 19.st.

Zámek podle zachovaného obrazu v liblickém zámku byl dosti výstavní.

V průběhu 18. století byly zámecké prostory, park a zahrada přepracovány do rokokového slohu. Průchod z prostorného nádvoří vedl do parku se sallou terrenou s bohatou štukovou výzdobou a umělými krápníky

Od druhé poloviny 19. století nebyl zámek trvale obýván. Sloužil pouze jako letovisko a byl stále více přizpůsobován zemědělským účelům mělnického velkostatku a postupně byl těmto účelům zcela přizpůsoben.

Na konci 20. století

Od roku 1945 se stav zámku neustále zhoršuje. Stav se nezlepšil ani po roce 1972, kdy byl zámek v majetku ČSAV, která ale zámek zcela zdevastovala a v současné době je v katastrofálním stavu[2]. Ani doba nedávná zámku nepřála předchozím majitelem, kterým se stal soukromý podnikatel. Celý areál je silně zchátraný a některé jeho části jsou vážně poškozeny. Hlavní zámecká budova byla v minulosti zajištěna a zachráněna před úplným zničením provizorní plechovou krytinou střechy. Od té doby ale není objekt v podstatě udržován. Nedávné provizorní zajištění zabraňuje naprostému zničení památky, ale stav zůstává kritický.[3] Stav zámku se za dobu vlastnictví předchozího majitele nelepšil.

V roce 2016 dostal zámek nového majitele, který zámek chce zachránit. Opravy již začaly. Celková rekonstrukce se odhaduje na několik let.[4]

Reference
  1. BÖHM, Ludvík. Královské věnné město Mělník a okres Mělnický. 1. vyd. Mělník: [s.n.], 1892. 872 s. S. 487.
  2. zámek Byšice. www.stredoceske-zamky.cz [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-30.
  3. Národní památkový ústav - Seznam ohrožených nemovitých památek. www.npu.cz [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné online. (česky)
  4. O postupu zajišťovacích prací informuje webová stránka http://www.zamekbysice.cz/.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.