Bohuslav Malovec z Malovic

Byl přítelem českého velmože Viléma z Rožmberka (1535–1592). Ve sporu mezi Vilémem z Rožmberka a knížaty z Plavna o čestné postavení Rožmberků v české stavovské obci v polovině 50. let 16. století stál samozřejmě na straně Vilémově.[8][9] Po dobu devíti měsíců počínaje srpnem 1572 se Bohuslav účastnil prvního poselstva českých pánů a rytířů do Polska, které vedl nejvyšší kancléř Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582) a právě nejvyšší purkrabí Vilém. Byli tam vysláni v otázce zájmu habsburského domu o polský trůn, který se uvolnil smrtí posledního krále z dynastie Jagellonců Zikmunda II. Augusta.[10][11] Dne 11. září 1590 posnídal Vilém z Rožmberka u Bohuslava na Dřítni cestou do Bechyně, kam se vydal na svatbu Jindřicha Homuta z Harasova a Alžběty z Cimburka.[12]

V 70. letech 16. století začal poskytovat finanční půjčky Adamovi II. z Hradce (1549–1596) a zahájil rozsáhlé úvěrové podnikání.[13][pozn. 1] V průběhu necelých deseti let mu půjčil asi 10 500 kop grošů českých.[14] Prostředky k poskytnutí úvěru tvořily například výnosy jeho dvou statků, finanční dědictví po rodičích, peníze získané dělením otcovského majetku, částky z vyplaceného věna manželky a dary. Skupoval dluhopisy svých příbuzných, kteří také Adamovi II. z Hradce půjčili. Získané peníze z úroků vkládal do nových lichvářských obchodů. V 90. letech 16. století úvěroval pánům z Hradce dalších 21 500 kop grošů českých a v letech 1589–1601 půjčil Vilému z Rožmberka a jeho dědici Petru z Rožmberka (1539–1611) 127 000 kop grošů českých.[15] Panským rodům se nedařilo pohledávky umořit.

Jeho promyšlené úvěry mu přinesly ovoce. Dne 10. prosince 1598 byl zadlužený Jáchym Oldřich z Hradce (1579–1604) nucen prodat své panství Hluboká nad Vltavou. Původně ho chtěl prodat bohatému Přechovi Hodějovskému z Hodějova, ale ten v rozhodném čase neměl dostatek hotovosti.[16] Malovec ho koupil za 320 000 kop grošů míšeňských (to jest 160 000 kop grošů českých),[17] ale už o čtyři dny později odprodal od hlubockého panství zboží Protivín bratrům Jiřímu mladšímu a Kryštofu Wratislavovi z Mitrowicz.[18][19] Počátkem roku 1599 se na Hluboké usadil.[19] Když cenu za Hlubokou splatil, bylo mu panství 30. června 1601 zapsáno do desk zemských. O dva roky později žilo na hlubockém panství 916 osedlých.[19] Součástí panství byly poplužní dvory, ovčíny, mlýny, pivovary, cihelny, vápenice, hamry, hřebčín, pila a kolem šedesáti rybníků.

Ani tehdy neměl potřebu využívat své zisky ke zvelebování svého sídla nebo k podpoře písemnictví. Nelákala ho ani politická kariéra.

Bohuslav Malovec také získal Chvalešovice.[3]

Po smrti Bohuslava Malovce si zboží rozdělili jeho synové Václav, Jan, Jetřich a Petr. Jan získal Lipovskou rychtu a sídlil na hradě Rudolfov,[20] dále vlastnil Lišov a Štěkeň.[3] Nejstarší syn Václav připojil ke statkům v Dřítni, Vlhlavách, které mu otec předal už v roce 1601,[21] a Chvalešovicích několik vesnic z hlubockého panství. Jetřich získal město Podhradí s hradem Hluboká a rychtu purkareckou, ovšem bez Purkarce.[20] Ostatní vesnice hlubockém panství připadly Petrovi (Machovice).[3] Na podzim roku 1604 zakoupil Jetřich Malovec vesnice Plástovice a Pašice od Novohradských z Kolowrat. Celé panství Hluboká bylo Malovcům po porážce českého stavovského povstání zkonfiskováno v říjnu 1622.[20]

• BŮŽEK, Václav. Rytíři renesančních Čech. Praha: Akropolis, 1995. 160 s. ISBN 80-85770-28-8. Kapitola Lichvářské obchody, s. 106–116.
• ŠERKOP, Petr. Malovcové z Pacova v pozdním středověku. Liberec, 2013 [cit. 2021-06-14]. 47 s. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Katedra historie. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Zelenka. Dostupné online.