Bohumír Polách

Pokřtěn byl jako Bohumír Josef Skočovský, syn notářského kancelisty Antonína Skočovského (1855–??) a jeho manželky Marie, rozené Kopřivové (1866–??).[1] Literatura bez dalšího upřesnění uvádí, že vyrůstal v rodině důstojníka.[2] Jednalo se o Cyrilla Polácha (1879–1942), majitele realit v Žabovřeskách, později ruského legionáře a důstojníka čsl. armády.[3] Bohumíra Skočovského ale adoptoval až v roce 1920 a ten přijal příjmení svého adoptivního otce Polách.[p 1] Na úmrtním oznámení Cyrilla Polácha je již Bohumír Polách uveden jako syn.[4]

Studoval na obchodní akademii v Brně. V době studií se již věnoval amatérskému divadlu ve spolku Mošna v Brně-Žabovřeskách.[5] V roce 1917 musel studia přerušit, narukoval a byl odeslán na frontu.[2]

Maturoval v roce 1919 a byl až do roku 1954 zaměstnán jako bankovní úředník. V roce 1922 vystoupil z církve.[1] Ve 30. letech ho Václav Jiřikovský (tehdy ředitel brněnského Zemského divadla) vyzval ke spolupráci. Bohumír Polách vytvořil autorskou dvojici se spisovatelem Františkem Kožíkem (1909–1997), který v ní publikoval pod pseudonymem Jiří Žalman. Spolu napsali především řadu operet a písňových textů (viz níže Dílo). Ve své době byla tato díla úspěšná, některá byla zfilmována, vesměs byla uvedena na předních operetních scénách; kritikou byla přijímána spíše vlažně.[6]

V roce 1945 vstoupil Bohumil Polách do KSČ a jeho život se zpolitizoval. Změna v díle Bohumíra Polácha v poválečném období byla natolik zřejmá, že i Rudé právo později označilo rok 1945 v jeho díle za „jasný předěl“.[7]

V roce 1946 se podílel na volební kampani a v letech 1948–1952 pracoval v brněnských akčních výborech. Od roku 1952 žil v Praze. Zde byl od roku 1954 do roku 1961 ředitelem Českého literárního fondu.[p 2] Po odchodu do důchodu žil v Brně, kde též zemřel.[2]

• Prolhaný úředník Kloc (humoristický román, Sfinx, Bohumil Janda, 1943 a Brno, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1948)
• Srub radosti (román pro chlapce, il. Emil Posledník, V Praze, Gustav Voleský, 1944 a Státní nakl. dětské knihy, 1958 a 1964, il. Jiří Kalousek)
• Návrat z jedné války (V Brně, Tiskové a vydavatelské podniky Zář, 1947)
• Slovo mají Křížové (Humoristický román, Praha, Alois Hynek, 1948 a Blok, Brno, 1975)
• Stopy vedou k Mrákotínu (propagandistická verze události v Babicích, Praha, MF, 1956)
• Rozpaky podplukovníka Prokopa (Il. Karel Teissig, Praha, MF, 1957; Naše vojsko, 1960; Československý spisovatel, 1975)
• Návrat Jiřího Skály (Praha, Mladá fronta, 1959 a 1960; též přeloženo do ruštiny 1962)
• Město v temnotách (Praha, Naše vojsko, 1960)
• Švýcarský Robinson (Pův. autor Johann David Wyss, volně převyprávěl Bohumír Polách, ilustroval Josef Kremláček, Brno, Blok, 1973 a 1987; Třebíč, Akcent, 1997; Praha, Stanislav Juhaňák-Triton, 2017)

Autoři Bohumír Polách a Jiří Žalman = František Kožík:

• Apropo, co dělá Andula? (Revuální opereta o 3 j., hudba Jaromír Weinberger, Praha, Thalia, (Josef Dolejší), 1935). Tiskem vydány samostatně písně (vydal Ferry Kovařík): Apropó, co dělá Andula? (fox), Když se láska v srdci skrývá (waltz), Napravo-nalevo? (fox), Pojď, mé děvče, s námi (weekendová píseň), Spinkej, broučku můj (slow-fox), Srdce mé po tvé lásce touží (tango)
• Na růžích ustláno (opereta o 3 jednáních, hudbu složil Jaromír Weinberger; v Praze, Evžen J. Rosendorf, 1935). Tiskem vydány samostatně písně (vydal Ferry Kovařík, Praha): Muž je pánem světa (šlapák), Oceán růží (waltz), Všem ale dát vale
• Přijde jaro, přijde (opereta, hudba Jaroslav Jankovec). Tiskem vydány samostatně písně (vydal Ferry Kovařík Praha): Láska je jak motýl, Sedmkrát měl jsem rád (pochodový fox)
• Císař pán na třešních (opereta, hudba Jaromír Weinberger, Praha, M. Urbánek, 1937. Tiskem vydány samostatně písně (vydal M. Urbánek): Dobrou noc, děvčátko (slow-fox), I starý hřeší (valčík), Šel tatínek za maminkou (one-step), V Mariánském údolí (valčík), Vojáčku, přijď za mnou v neděli (pochod), Všechno, o čem se může zdát (tango), Dobrou noc, děvčátko(slow-fox)
• Za humny je veselo! (lidová opereta o 3 jednáních, hudbu složil Jindřich Loukota, Brno, Tylův odkaz, 1941). Tiskem vydány samostatně písně (M. Urbánek, Praha, 1940): Píseň o malém námořníčku, Kdybych přešel všechny hory, Pletu si věneček, To naše chudičké předměstí (waltz), Víc, než láska (tango)
• Láska pro housle, cello a klavír – 1938, rozhlasová opereta, hudba Franta Eduard, vydal R. A. Dvorský, Praha. Tiskem samostatně vydány písně: Jen tebe, princezno má (tango), Odpověz mi na otázku (tango).

Autor Bohumír Polách:

• Mé štěstí má zlaté vlasy (opereta, hudba Jindřich Loukota, uvedlo Národní divadlo moravskoslezské 1940)[10]

• Dobrý voják Švejk po 250 letech (autoři Bohumír Polách a František Klika (1896–1956), premiéra 1933, Brno-Veveří)[11]
• Láska a box (autoři Bohumír Polách a Jiří Žalman = František Kožík; veselohra o 3 jednáních, v Praze, Fr. Švejda, 1937)
• Neznámý vojín žije! (autoři Bohumír Polách a Jiří Žalman = František Kožík; uvedla divadla v Praze, Brně a Ostravě, 1937)[12]
• Muž v pozadí (Basil Zacharov) (Hra o pěti obrazech, v Praze, A. Neubert, 1948)
• Vrah jsem já! (Případ Grimm) (detektivní hra o třech dějstvích, v Praze, A. Neubert, 1942 a ČDLJ 1957)
• Rozum do hrsti (Veselohra z naší vesnice o 3 dějstvích, Praha, Osvěta, 1951)

S Františkem Kožíkem:

• Horník Pavel (hudba Vilém Petrželka, 1939)
• Pohádka máje (hudba Jaroslav Kvapil, složeno 1940–1943)

• 1934 Na růžích ustláno (opereta, autor námětu s Jiřím Žalmanem – pseud. František Kožík a skladatelem Jaromírem Weinbergerem, režie Miroslav Cikán, hlavní role Jindřich Plachta, Antonie Nedošinská, Maria Tauberová, Lída Baarová)
• 1934 – Rozpustilá noc (autor textu písně s Jiřím Žalmanem – pseud. František Kožík a Sašou Razovem, režie Vladimír Majer, hlavní role Truda Grosslichtová, Oldřich Nový)
• 1937 – Kříž u potoka (autor scénáře s Jiřím Žalmanem – pseud. František Kožík a Evou Vrchlickou, režie Miroslav Jareš, hlavní role Jiřina Štěpničková a Vítězslav Vejražka)
• 1938 – Lucerna (autor scénáře s Jiřím Žalmanem – pseud. František Kožík a Václavem Wassermanem, režie Karel Lamač, hlavní role Otomar Korbelář, Jarmila Kšírová, Jarmila Beránková)

Společně s Jiřím Žalmanem = František Kožík; hudba Jindřich Loukota (1908–1972):

• 1935 – Holka, ty jsi hezká! (polka, Praha, Ferry Kovářík); Jeřáby rudé (waltz, Praha, Ferry Kovářík); Až budou vonět lípy (polka, Praha, Ferry Kovářík,)
• 1936 – Dnes naposled (Praha, J. Švehla); Večer pohádkový (tango, Praha, J. Švehla)
• 1937 – Tys to zavinila (polka, Praha, R. A. Dvorský); Odešla láska (tango, Brno, Jar. Stožický)
• 1938 – Až se budeme brát (lidový valčík, Brno, Jar. Stožický, též 1943); Truc-polka (polka, Brno, Jar. Stožický); Zaťukej, hochu můj (pochodová píseň, Brno, Jar. Stožický); Zavolej mne zase zpátky (tango, Brno, Jar. Stožický); Až se budeme brát (valčík, Brno, Jar. Stožický, 1938)
• 1939 – Nebudu ti říkat Mary (polka, Brno, Jar. Stožický, 1939)
• 1940 – Dobrý den (swing-fox, Brno, Jar. Stožický); Já mám chlapce ze Škodovky (pochodová píseň, Brno, Jar. Stožický, mezi 1940–1945); Já mám chlapce ze Zbrojovky (pochodová píseň, Brno, Jar. Stožický, mezi 1940–1945); Já mám ráda jenom ševce (ševcovská polka, Brno, Jar. Stožický, 1940); Maminko, já Tě mám rád (valčíková píseň, Brno, Jar. Stožický, též 1942, 1944); Mé štěstí má zlaté vlasy (swing-fox, Brno, Jar. Stožický, též 1942); Měl jsem Vás tak rád (slow-fox, Brno, Jar. Stožický, též 1944); To už je dávno (waltz, Brno, Jar. Stožický)
• 1942 – Až bude květnová neděle (lidový valčík, Brno, Jar. Stožický, též 1943, 1945); Běžel bych v klusu (swing, Brno, Jar. Stožický); Dejž Bůh (píseň, Brno, Jar. Stožický); Máš to marný, já ti nevěřím (polka, Brno, Jar. Stožický, též 1944); Povídám, povídám pohádku (swing-fox, Brno, Jar. Stožický); Staňte se mou královnou! (tango, Brno, Jar. Stožický, 1942, 1943, 1945)
• Zeptám se hvězd (slow-fox, Brno, Jar. Stožický, též 1945)
• 1943 – Čekám na Vás (waltz, Brno, Jar. Stožický); Dejž Bůh (píseň, Brno, Jar. Stožický, též 1944); Do tebe jsem zaklel svoji lásku (píseň a slow-fox, Brno, Jar. Stožický); Já se divím (foxtrot, Brno, Jar. Stožický, též 1945); Starý koráb (waltz, Brno, Jar. Stožický); Vám to dneska sluší (foxtrot, Brno, Jar. Stožický, též 1945)
• 1944 – Nepřísahej na žádnou lásku (tango, , Brno, Jar. Stožický); Sbohem buď, moje lásko (tango, Brno, Jar. Stožický, 1944)
• 1947 – Láska se ráda vrátí (slow, Brno, Jar. Stožický)
• 1948 Když jsme se líbali nad Prahou (waltz, Brno, Jar. Stožický); U Rokycan (polka, Brno, Jar. Stožický)

Společně s Jiřím Žalmanem = František Kožík; hudba jiní skladatelé:

• 1936 – Červené výložky (vojenská pochodová píseň, hudba F. Zita, Brno, Jar. Stožický); Za vodou (polka, hudba Franta Eduard; Praha, R. A. Dvorský)
• 1937 – Král má také srdce (tango, hudba Franta Eduard, Praha, Z. Vlk); Mně se o tobě zdálo (polka, hudba Franta Eduard , Praha, R.A. Dvorský); Tys to zavinila (polka, hudba Franta Eduard , Praha, R.A. Dvorský); Zpívám o tobě lásko má (tango-serenáda, hudba Ing. M. Tragač, Praha, J. Švehla)
• 1938 – Bílá jachta (waltz, hudba Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický); Proč pláčeš, Juanito? (tango, hudba Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický, též 1944)
• 1939 – Zavolej mne zase zpátky (tango, Brno, Jan Stožický); Naše země je maličká (tango, hudba Jan Plichta, Praha, R. A. Dvorský); Ten, kdo má daleko cíl (pochodová písnička, hudba Jan Plichta, Brno, Jar. Stožický)
• 1940 – Chopinovo lento (Fryderyk Chopin, upravil Štěpán Hlína, Praha, Melantrich); Když jen vítr nocí zpívá (trampské tango, hudba Vladimír Fuka – Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický, též 1945); Máš-li mne jen trochu ráda (waltz, hudba F. A. Tichý, Brno, Jar. Stožický, mezi 1940 a 1950); Nejkrásnější háj (waltz, hudba Antonín Devátý, Brno, Jar. Stožický, též 1945); Noc do oken se dívá (tango romance, hudba Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický, též 1942, 1945); Vzpomeňte, maminko (lidová písnička, hudba Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický)
• 1941 – Nejkrásnější háj (waltz, hudba Antonín Devátý, Brno, Jar. Stožický, též 1942, 1943)
• 1942 – Bílá jachta (waltz, hudba Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický, též 1944); Dneska je neděle (lidový valčík, hudba Fr. Zita, Brno, Jar. Stožický); Dneska jsem tě zradila (fox, hudba Ant. Devátý, Brno, Jar. Stožický); Já a moje trumpeta (pochod, hudba Fr. Zita, Brno, Jar. Stožický, též 1944); Jen růži nesu vám (waltz, hudba Josef Petzný, Praha, M. Vodička, též 1944); To se mi zdálo (slow-fox, hudba Josef Petzný, Praha, M. Vodička); Vzpomeňte, maminko (lidová písnička, hudba Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický, též 1945); Zítra (chanson, hudba Gerhard Poppe, Praha, R. A. Dvorský)
• 1944 – Když jen vítr nocí zpívá (trampské tango, hudba Vladimír Fuka, Brno, Jar. Stožický); Nejkrásnější háj (waltz, hudba Antonín Devátý, Brno, Jar. Stožický, též 1946)
• 1946 – Láska kráčí kolem nás (waltz, hudba Ant. Devátý, Brno, J. Stožický)
• 1947 – Já budu čekat (waltz, hudba Ant. Devátý, Brno Jar. Stožický)

• OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, P-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Bohumír Polách, s. 997–998.
• DOKOUPIL, Blahoslav. Slovník české literatury po roce 1945, POLÁCH Bohumír [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 1998, rev. 2008 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online.

• František Kožík

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumír Polách
• Suprafhonline: Nahrávky písní s texty Bohumila Polácha
• Román politický (recenze románu Návrat Jiřího Skály). Literární noviny. 13/1959, s. 5. Dostupné online.
• Pětkrát SNDK, jedenkrát KNB/Kluci (recenze knihy Srub radosti). Literární noviny. 51-52/1958, s. 5. Dostupné online.