Jarmila Kšírová

Jarmila Kšírová se narodila v Praze na Žižkově (sv. Prokopa),[p 2] brzy se s rodiči přestěhovala do Bratislavy. Vystudovala gymnázium, obchodní akademii a pracovala jako úřednice na berním úřadě. V té době rovněž studovala soukromě zpěv u Josefa Egema na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě. Její řádnou studentkou se stala až ve 4. ročníku. Absolvovala ji v roce 1931.

Do roku 1933 vystupovala ve Slovenském národním divadle, kam ji před svým odchodem z Bratislavy angažoval tehdejší ředitel Oskar Nedbal.[p 3] Mezi jiným zde dostala titulní roli v operetě Rose Marie Rudolfa Frimla.[4] Roku 1933 přešla do Velké operety v Praze,[p 4] z počátku vystupovala jako host.[5] Pohostinsky zpívala v letech 1930–1943 v operetě Slovenského národního divadla. Koncem třicátých let 20. století vystupovala s úspěchem v zahraničí – např. v Berlíně, Káhiře[6], Vídni[7] a Curychu. Na repertoáru měla i klasickou českou hudbu (Smetana, Dvořák, Foerster), se kterou vystupovala koncertně.[8] Účinkovala též v českých filmech.

V období Protektorátu hostovala často v Německu a Rakousku,[9] český tisk ji charakterizoval slovy „...na říšských scénách zdomácnělá česká pěvkyně...“.[10] V českém protektorátním tisku její jméno objevuje téměř výhradně v souvislosti s filmy uváděnými v kinech.

Po válce čelila spolu s dalším 94 filmovými pracovníky obvinění z kolaborace, vznesenému Disciplinární komisí Svazu filomových pracovníků. Provinění spočívalo v účasti na německých filmech, byla však omilostněna.[11][12] Usídlila se v Německé demokratické republice (ve Východním Berlíně), kde od roku 1950 pokračovala v umělecké dráze v Komické opeře. V Německu též hrála v několika filmech.

Datum a místo úmrtí uváděla po dlouhou dobu literatura jako neznámé.[2]

Ve třicátých letech 20. století žila Jarmila Kšírová v pražské Velehradské ulici,[13] v roce 1940 je její bydliště uváděno Praha II., Na rybníčku 14.[14] Byla dvakrát vdaná. Poprvé 19. listopadu 1942 v Bratislavě, za dr. Alfonse Havlíka, a v roce 1943 se jí narodila dcera Jarmila. (Data sňatků nezjištěna, 23. 10. 1940 uvedla Kinorevue, že není provdána.[15]) Po druhé svatbě, s německým občanem, se jmenovala Kšírová–Dabernig.[16]

Zpěvačka ve Slovenském národním divadle Bratislava, Velké operetě Praha a v zahraničí.

České filmy:

• 1940 Štěstí pro dva (role – Soňa Jansová, režie Miroslav Cikán, píseň Tys má pohádka)
• 1939 Veselá bída (role – Marja Marjanovská, režie Miroslav Cikán, píseň Láska brány otevírá)
• 1938 Lucerna (podle hry Aloise Jiráska, role – kněžna, režie Karel Lamač)
• 1935 Barbora řádí (role – Helenina přítelkyně Karla Zemánková, režie Miroslav Cikán)

Německé filmy:

• 1957 Mazurka der Liebe (NDR,Mazurka lásky , podle operety Carl Millöckera Žebravý student, role – hraběnka Palmatica Nowalska),
• 1957 Die Schönste (NDR, Nejkrásnější, role neurčena)
• 1955 Rauschende Melodien (NDR, Opojné melodie, role – Rosalinde von Eisenstein)

• FIKEJZ, Milan. Český film, Herci a herečky, I. díl: A-K. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Kšírová Jarmila, s. 706–707.

• Jarmila Kšírová v Internet Movie Database (anglicky)
• Jarmila Kšírová v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jarmila Kšírová - Viljo, ó Viljo (z operety "Veselá vdova" (1936)