Bezengi (obec)

Bezengi (rusky Безенги, karačaevsko-balkarsky Бызынгы) je horská vesnice v Čerekském okrese Kabardino-Balkarské republiky Ruské federace. Obec je zároveň správním střediskem (rusky Сельское поселение Безенги) celého území o rozloze 112,29 kilometrů čtverečních.

Bezengi
Безенги
Бызынгы
Pohled od jihu k severu na obec Bezengi a soutěsku Čereku Chulamského
Poloha
Souřadnice43°12′46″ s. š., 43°16′46″ v. d.
Nadmořská výškal 528 m n. m.
Časové pásmoUTC+3
StátRusko Rusko
federální okruhSeverokavkazský federální okruh
republikaKabardsko-Balkarsko

Kabardsko-balkarská republika na mapě Ruska
Bezengi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha112,29 km²
Počet obyvatel1 038 (2017)
Hustota zalidnění9,24 obyv./km²
Etnické složeníBalkarci
Náboženské složenímuslimové - sunnité
Správa
StarostaZufar Zejtunovič Čočajev (Зуфар Зейтунович Чочаев )
Telefonní předvolba+7 86636
PSČ361 812
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Centrální vesnická zástavba Bezengi se rozkládá v oblasti Severního Kavkazu v nadmořské výšce 1400-1500 a více metrů. Od Nalčiku, metropole Kabardino-Balkarské republiky, je obec vzdálena 40 km, od Moskvy 1468 km.[1]

Bezengi na mapě Kabardino-Balkarie

Leží na levém břehu Čereku Chulamského, který pramení v oblasti Bezengského ledovce zhruba 20 km vzdušnou čarou směrem na jihozápad od obce.

Vzdálenost z Bezengi ke gruzínské hranici, která vede přes vrcholy Velkého Kavkazu, přesahující výšku 5000 metrů, činí stejným směrem přibližně 28 km.[2] Těmito nejbližšími pětitisícovkami jsou např. Šchara (5201 m n. m.) a Džangi (Džangi-Tau, 5074 m n. m.), jejíž severní stranu ohraničuje monumentální Bezengská stěna.

Geologie

Z hornin se na území obce vyskytuje např. diorit, vhodný jako pevný stavební kámen. Jsou zde též naleziště některých kovů, jako je zlato, olovo, arsen a další.

Klima

Podnebí je typicky vysokohorské, provázené častými a náhlými změnami počasí, s krátkým teplým létem a dlouhou, velmi chladnou zimou. Průměrná roční teplota je +5,0°С, přičemž se pohybuje od letních +15,0°С v červenci až po -5,5°С v lednu. Průměrný roční úhrn srážek je kolem 900 mm. Vzhledem k poloze v údolí uprostřed Skalistého hřbetu, který probíhá paralelně na sever od hlavního hřebene Velkého Kavkazu, je v Bezengi až 300 dní v roce slunečných.

Historie

Doba založení Bezengi není známa. Podle archeologických nálezů existovalo na území obce osídlení již ve středověku. Před deportací balkarského národa, k níž došlo na základě rozhodnutí nejvyššího vedení Sovětského svazu v prvních měsících roku 1944, bylo v dolině na horním toku Čereku Chulamského celkem sedm vesnic: Bezengi, Žaboevo, Ozen, Totur, Uschur, Šiki a El-Chulam. Po roce 1957, kdy se Balkarci směli opět vrátit do vlasti, bylo znovu osídleno jen Bezengi, ostatní vesnice zůstaly zpustlé a zbyly po nich jen ruiny.

Život v obci

V Bezengi žijí prakticky pouze Balkarci. Podle sčítání obyvatel z roku 2010 zde ze 1002 lidí byly pouze 4 osoby jiné národnosti než balkarské. K 1. 1. 2017 se počet obyvatel Bezengi mírně zvýšil na 1038. Z hlediska náboženského vyznání jsou Balkarci muslimové - sunnité. V Bezengi je mateřská, základní a střední škola, menší nemocnice a mešita. Na území obce se nachází vysokohorská turistická základna - "Alplager Bezengi", dále pohraniční zóna "Bezengi" a přístup do Kabardino-balkarské vysokohorské přírodní rezervace.

Balkarské slavnosti

V Bezengi se každoročně konají balkarské lidové slavnosti, jejichž součástí jsou kulturní vystoupení, sportovní soutěže a výstavky. Součástí těchto slavností je přejezd konvoje terénních vozů, vyzdobených vlajkami se znaky zaniklých obcí, z Bezengi přes hory do obce Věrchnjaja Balkarija v údolí Čereku Balkarského. Tato jízda je připomínkou tragického vysídlení balkarského národa ve 40. letech 20. století.

  • Kolona vozů před přejezdem z Bezengi do Věrchní Balkarie
  • Soutěž pro děti v přetahování lanem
  • Podle tradice muži a ženy sedí při hostině odděleně
  • U stánku s balkarskou literaturou
  • Před začátkem jezdecké soutěže
  • Vystoupení tanečníka s kinžály

Významní rodáci

Z oblasti Bezengi pocházel Kjazim Mečiev (rusky Кязим Беккиевич Мечиев, karačajevsko-balkarsky Мечиланы Беккини жашы Кязим), nejvýznamnější balkarský básník, tvůrce balkarského literárního jazyka, národní buditel, filozof a humanista. Narodil se v roce 1859 v později zaniklé vsi Šiki. Přesto, že byl uznávanou autoritou a členem Svazu spisovatelů SSSR, 8. března 1944 ve věku 85 let byl spolu s ostatními Balkarci deportován do vyhnanství v Kazachstánu, kde zemřel o rok později, 15. března 1945.

Památky

Na jižním okraji obce stojí na levém břehu Čereku Chulamského věž Ak-Kala. Jedná se o třípatrovou obrannou věž, pocházející ze 17. či 18. století. Stavba se od základny k vrcholu zužuje, ve vyšších poschodích jsou ve zdech střílny, ve dvou rozích přízemních prostor se nacházejí čtyři vyzděné studny. Jedná se o neudržovanou památku ve stavu kritického ohrožení.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Безенги (село) na ruské Wikipedii.

  1. Кабардино-Балкарская Республика, Село Безенги, карта с улицами и домами, почтовый индекс, телефонный код, численность населения [online]. [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (rusky)
  2. Bezengi na mapy.cz
  3. Безенгийская башня Ак-Кала (XVII-XVIII века) [online]. [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.