Bedřich z Fürstenberka

Narodil se jako šestý syn Bedřicha Karla z Fürstenbergu a jeho manželky Terezie ze Schwarzenbergu. Studoval teologii ve Vídni v letech 1831 až 1835, následně pokračoval na univerzitě v Olomouci. V roce 1836 byl vysvěcen na kněze.[4] V roce 1838 získal na olomoucké univerzitě doktorát teologie.[5] Od listopadu 1836 působil jako farář v dolnorakouské vesnici Harbach (nedaleko českých Šejb).[4] [5] V roce 1838 se stal knězem a později proboštem (1843 - 1849) kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříží. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal i jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii vysoké školy v Olomouci, coby virilista (poslanec zasedající na sněmu z titulu funkce děkana jedné z fakult olomouckého vysokého učení). Byl děkanem bohoslovecké fakulty.[6] V červnu 1853 se stal arcibiskupem olomouckým.[4] V roce 1854 založil v Kroměříži konvikt, ze kterého postupně vzniklo Arcibiskupské gymnázium. V roce1863 bděl nad oslavami tisíciletého výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu a při této příležitosti vymohl na papeži Piu IX. přesun jejich svátku z 9. března na 5. července, což v Česku a na Slovensku platí dodnes.[7] Dne 6. listopadu 1868 byl jeruzalémským patriarchou Giuseppem Valergou jmenován rytířem velkého kříže Řádu Božího hrobu.

Zasloužil se o rozvoj školství a výuky dívek. Zavedl jazykovou rovnoprávnost v konsistoři a v matrikách. Nechal vybudovat osm nových kostelů a šestnáct jich nechal opravit. V letech 1883 – 1892 nechal provést neogotickou přestavbu katedrály svatého Václava v Olomouci podle projektu G. Meretty a R. Völkela.[8][9] V roce 1879 byl papežem jmenován kardinálem.[4] Zemřel na panství Hukvaldy, které používal jako své letní sídlo.

náhrobek Bedřicha z Fürstenberka v katedrále svatého Václava v Olomouci.

Je pohřben v tzv. Fürstenberské kapli na severovýchodní straně katedrály svatého Václava v Olomouci. Své jmění odkázal chudým z Olomouce a Kroměříže.[4]