Jindřich Dvořák (politik)

Jindřich Dvořák (21. dubna 1840 Jiříkovice[1][2]15. srpna 1904 Tišnov[3][2][4]) byl rakouský novinář a politik české národnosti; poslanec Moravského zemského sněmu.

Jindřich Dvořák
Jindřich Dvořák (Národní album, 1899)
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1870  1878
Stranická příslušnost
ČlenstvíMoravská národní str. (staročeši)

Narození21. dubna 1840
Jiříkovice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. srpna 1904 (ve věku 64 let)
Tišnov
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materVídeňská univerzita
Karlo-Ferdinandova univ.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Už během gymnaziálních studií psal básně. Studoval práva na Vídeňské univerzitě a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Během studia vysoké školy ve Vídni i v Praze byl činný ve vlasteneckých skupinách. Přispěl básněmi a povídkami do vídeňských almanachů Dunaj a Nezabudky, v Praze publikoval v denním tisku. V roce 1862 vydal v Brně samostatnou básnickou sbírku.[4]

Od roku 1866 byl redaktorem listu Moravská orlice v Brně.[2] Podle jiného zdroje se již roku 1864 stal šéfredaktorem Moravské orlice a byl jím až do roku 1872. V roce 1869 byl vězněn pro své politické aktivity a podporu táborového hnutí. Do roku 1876 byl ředitelem filiálky banky v Brně.[4] V roce 1877 působil jako poručík u zeměbrany v Opavě.[2] Coby důstojník zeměbrany působil na postu učitele ve škole pro důstojnické aspiranty v Těšíně a Opavě.[4] Od roku 1880 pobýval ve Vídni.[2] Zde nastoupil do redakce listu Die Reform, který vydával Franz Schuselka. Roku 1881 přešel jako spolupracovník do redakce listu Tribüne, který v němčině (ale s pročeským zaměřením) vydával Jan Stanislav Skrejšovský. Po Skrejšovského smrti Dvořák do roku 1884 redigoval tento list.[4] Roku 1884 se opět přestěhoval do Brna. Působil jako novinář a spisovatel.[2] V Brně začal vydávat Národní noviny. Roku 1885 pak nastoupil na pozici hlavního redaktora deníku Hlas. V této funkci setrval až do 1. června 1894. Pak nastoupil opět do redakce Moravské orlice, kde měl na starosti politické a národohospodářské zprávy. Poté, co týdeník Moravská orlice zanikl, působil jako publicista na volné noze. Vydal několik politických spisů.[4] Mezi jeho publikace patří i sborník Moravské sněmování roku 1848-49,[4] dokumentující fungování zemské samosprávy v revolučním roce 1848.[5]

Zároveň byl majitelem cihelny v Žabovřeskách. V roce 1904 požádal zemský soud v Brně o zápis této firmy do obchodního rejstříku pod názvem Jindřich Dvořák a spol. Tichým společníkem tohoto podniku byl brněnský advokát JUDr. Jan Švec. Po smrti Dvořáka roku 1904 firmu Švec převzal.[2]

V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách 1870 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Brno, Tišnov, Ivančice. Mandát zde obhájil i v zemských volbách v září 1871 a zemských volbách v prosinci 1871. Roku 1872 byl zbaven mandátu a znovuzvolen 22. listopadu 1873.[6]

V roce 1870 se uvádí jako oficiální kandidát Moravské národní strany (staročeské).[7] V doplňovacích volbách roku 1873 byl uváděn coby mladočech.[8] Roku 1871 se stal i členem zemského výboru.[4]

Zemřel v srpnu 1904 po dlouhé a bolestné chorobě ve věku 64 let.[4] Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.[3]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Šlapanice
  2. Jindřich Dvořák [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. (česky)
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Tišnov
  4. Red. Jindřich Dvořák. Moravská orlice. Srpen 1904, roč. 42, čís. 186, s. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
  5. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49 : na padesátiletou památku novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn. Telč: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online.
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
  7. Moravská orlice, 19. 6. 1870, s. 1.
  8. Neue Freie Presse, 23. 11. 1873, s. 8.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.