Becherovka

Becherovka (celým jménem Becherovka Original, původním německým názvem Karlsbader Becher-Bitter) je český bylinný likér, vyráběný v Karlových Varech společností Jan Becher – Karlovarská Becherovka, kterou vlastní koncern Pernod Ricard. Vyrábí se z více než dvaceti druhů bylin a koření a neobsahuje žádné chemické přísady.

Becherovka Original
Kategoriebitter
PůvodČesko Česko, Karlovy Vary
Vznik1807
Obsah alk.38 %
Použitíledově vymražený (ideální teplota je −4 až −6 °C)

Někdy se jí přezdívá „třináctý karlovarský pramen“[1] nebo také „béžovka“.[2]

Historie

Roku 1805 přijíždí do Karlových Varů doktor Christian Frobrig z Anglie, který při odjezdu Becherovi daruje recept. Od roku 1807 Josef Becher začíná prodávat likér pod jménem English Bitter.[3] Později se likér začal prodávat pod rodinným názvem Karsbader Becherbitter, tímto jménem byl světu znám až do roku 1945, kdy byla německá rodina Becherů vysídlena do zahraničí a likérka přešla i s receptem do státní správy. Nápoj se od té doby prodává pod českým název Becherovka.

Současnost
Stáčecí linka v továrně Jan Becher – Karlovarská Becherovka

Ročně je vyrobeno cca 8 mil. litrů. Becherovka je momentálně nejprodávanějším likérem v segmentu hořkých bylinných likérů.[4]

Postup výroby

Becherovka se připravuje podle tajné receptury, po celou dobu stejným způsobem. Většina bylin pochází z Česka, ale ve směsi se najdou také suroviny ze vzdálených exotických oblastí, například Zanzibaru, Srí Lanky či ze zemí Jižní Ameriky. Existuje ale také informace, že zhruba tři čtvrtiny bylin a koření pocházejí ze zahraničí. Některé druhy prý rostou přímo v okolí Karlových Varů. Z limitované edice 2017 je známo, že obsahuje Achillea millefolium, Eugenia aromatica, Cinnamomum Aromaticum a Hyssopus Officinalis.[5]

Výroba probíhá v místnosti zvané „Drogikamr“ (název užívaný ještě z doby Becherů) a trvá několik týdnů až měsíců. Hotová směs je přesypána do pytlů z přírodního materiálu a na jeden týden ponořena do alkoholu, aby dokonale prosákla. Vzniklý extrakt se smíchá s vodou a přírodním cukrem a poté se vkládá do digeračních tanků. Becherovka zraje přibližně dva měsíce a poté je stáčena do charakteristických zelených láhví. Po stočení ji degustuje hlavní sládek.

Firma dodržuje různá bezpečnostní opatření. Výrobní receptura je známa pouze dvěma lidem ze společnosti, výrobnímu manažerovi a výrobnímu řediteli. Tímto tajemstvím jsou doživotně smluvně vázáni a nemohou například společně cestovat. Traduje se, že se neobjednávají všechny suroviny naráz a že jsou navíc odebírány i některé druhy bylin a koření, které do likéru vůbec nepatří.

Export

Becherovka se momentálně vyváží do téměř 40 zemí světa. Mezi nejsilnější exportní trhy patří Německo, Slovensko, Ukrajina a Rusko.[6] Kromě toho se vyváží také do vzdálenějších zemí – Japonska, Brazílie či Austrálie.

Použití
Horká Becherovka

Domácí servírování

Servíruje se jako aperitiv nebo digestiv, dále ve formě koktejlu či horkého nápoje. Její chuť a vůně nejlépe vyniknou, pokud je servírována ledově namražená (o teplotě −4 až −6 °C), proto je doporučeno uchovávat jí v lednici či mrazničce.

Míchání

Může se míchat například s kolou nebo top-topicem.[7] Zaměstnanci sovětského konzulátu v Karlových Varech svého času pili směs becherovky a tradiční ruské vodky Stolichnaya.[pozn. 1][8]

Koktejly

Z Becherovky je možné připravit několik známých koktejlů. K nejznámějším patří Beton, Red Moon, Beton Bitter, Beton s okurkou či retrostylový Koospol koktejl.[9] Dalším známým koktejlem je B-Celebration, který byl připraven u příležitosti oslav 200 let výroby a jehož autorem je Aleš Půta. Becherovka se také využívá při přípravě horkých nápojů. Nejrozšířenějším je Horká Becherovka.

Je také hojně využívána v barmanské mixologii po celém světě. Barmani z ní připravuji tradiční koktejly a horké nápoje a využívají ji k dalším experimentům v oblasti mixologie.[10]

Ocenění

Becherovka získala desítky českých i mezinárodních ocenění, například:

  • 1871: stříbrná medaile, Výstava řemesel, průmyslu, zemědělství a lesnictví v Chebu (úplně první ocenění)[11]
  • 1904: jmenování Becherovky dvorním dodavatelem císařského dvora. V té době putovalo pravidelně na císařský dvůr až 50 litrů Becherovky měsíčně.[2]
  • 2002: Rodinné stříbro[12]
  • 2013: stříbrná medaile, San Francisco World Spirits Competition (jediný český zástupce)[13]
  • 2013: zlatá medaile, Internationaler Spirituosen Wettbewerb (Německo)[14]

Známí konzumenti

Známým fandou karlovarské Becherovky je český prezident Miloš Zeman. Během své návštěvy karlovarské likérky (březen 2017) přiznal, že: „…jako premiér jsem byl neplaceným agentem becherovky, neboť vždycky, když se mě ptali, co nejraději piju, vždycky jsem řekl becherovku.“ Poté, co mu byla zjištěna cukrovka, přešel na slivovici, ale dle vlastních slov zůstal becherovce věrný.[15]

Odkazy

Poznámky
  1. „Sovětský konzul v Karlových Varech nás (rozvědčíky V. Usolceva a V. Putina, pozn.) pohostil vlastním vynálezem – směsí zdejší becherovky a pravé ruské stoličné. Je třeba uznat, že konzul byl gurmán a znalec – jeho nápoj byl lepší než čistá becherovka i než čistá vodka“.

Reference
  1. Becherovka – třináctý léčebný pramen Karlových Varů. ČT24 [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
  2. VYKOUKAL, Petr. Becherovka: likér z lékárny. Peníze.cz [online]. 2006-09-07 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
  3. Historie [online]. Becherovka Original [cit. 2021-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-07.
  4. HONSOVÁ, Marcela. EKONOM: ”Bylinná vodka” Becherovka na Ukrajině porazila světové značky. Hospodářské noviny [online]. 2012-02-26 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
  5. Becherovka v limitce odhalí část ingrediencí. MediaGuru [online]. 2017-02-10 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
  6. Becherovku loni podrželi Slováci a Rusové. Tam spotřeba rostla - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné online.
  7. Koktejly s Becherovkou
  8. USOLCEV, Vladimir. Sloužil jsem s Putinem u KGB. Praha: Academia, 2004. 225 s. ISBN 80-204-0336-1. S. 143.
  9. CRHA, Ivan. Dědeček na scestí a 300 dalších míchaných nápojů. Redakce Jana Marešová, Antonín Brož; ilustrace Spytimír Bursík; Boris Procházka. 3. vyd. Praha: Merkur 137 s. S. 98. Věcný rejstřík.
  10. ČTK; Lidovky.cz. Jak umíchat moderní koktejl? Využívá se i molekulární mixologie. Lidovky.cz [online]. 2010-09-28 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
  11. VÍŠKOVÁ, Petra; ČIŽMÁŘ, Zeno. Tajemství třináctého pramene. [s.l.]: Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a.s., 2007. S. 113.
  12. Víšková; Čižmář 2007 strana: 112
  13. 2013 RESULTS BY CLASS [online]. San Francisco: San Francisco World Spirits Competition [cit. 2013-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-07.
  14. ISW Gewinner 2013 [online]. Mundus Vini [cit. 2013-07-28]. Dostupné v archivu.
  15. vor. Zeman: Byl jsem neplaceným agentem Becherovky. Právo. Borgis, a.s., 2. 3. 2017, s. 3. ISSN 1211-2119. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.