Yzop lékařský

Yzop lékařský (Hyssopus officinalis) je polokeř z čeledi hluchavkovitých. Vyskytuje se ve Středozemí, na východě však až po Kavkaz a Sibiř, v Česku se pěstuje.

Yzop lékařský
Yzop lékařský
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
PodčeleďNepetoideae
Rodyzop (Hyssopus)
Binomické jméno
Hyssopus officinalis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Tento aromatický, plazivý polokeř dosahuje výšky 20–50 cm, jeho bohatě větvená lodyha však může dorůstat délky až 1,5 m.[1] Listy jsou vstřícné, přisedlé, úzce kopinaté, po obou stranách hustě žláznaté. Na koncích lodyh jsou květenství v lichoklasech tvořených 3–7 zpravidla modrofialovými květy. Na jednotlivých květech jsou patrné dva pysky dole srostlé v úzkou lysou rourku; horní je kratší a vykrojený, dolní delší a třílaločný. Výrazné jsou rovněž 4 dlouhé tyčinky i čnělka, které vyčnívají daleko z koruny.[2] Kvete od července do září.[2]

Stanoviště

Roste na slunných a suchých kamenitých stráních a skalních stepích, především vápencových. Vydrží až 5 let a patří k medonosným rostlinám.[zdroj?]

Využití

Léčitelství

Yzop se od starověku používá jako léčivá rostlina a koření, od 10. století se též pěstuje. Obsahuje silice, třísloviny, glykosidy a hořčiny. Má diuretické účinky, mírní trávicí obtíže, je vysoce účinný proti zánětům a proti nadýmání. Užívá se jako kloktadlo při suchém kašli, zahlenění a zánětech dýchacích cest; v dýchacích cestách působí dezinfekčněantibioticky. Podobný účinek se projevuje i při léčbě močových cest.

Gastronomie

V gastronomii je používán k dochucování pečeného masa, polévek, omáček, salátů, nakládané zeleniny, paštik a nádivek do drůbeže. Používá se také při výrobě likérů.[3]

Odkazy

Reference

  1. Dieter Podlech: Kapesní atlas Léčivé rostliny, nakl. Slovart, druhé české vydání, 2002
  2. Wendys / Hyssopus officinalis, yzop lékařský [online]. Dostupné online.
  3. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Yzop lékařský, s. 120.

Literatura

  • Rubcov, V. G., Beneš, K.: Zelená lékárna. Lidové nakladatelství Praha; 1. vyd. 1984.
  • Mayer, M.: Babiččiny bylinky; Agentura VPK Praha, 1993

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.