Bazaly

V 50. letech 20. století přestal Baníku vyhovovat tehdejší stadion Stará střelnice kvůli škvárovému povrchu, proto se vedení klubu rozhodlo vybudovat nový stadion s travnatým hřištěm. Z několika návrhů nakonec zvítězila výstavba nového stadionu umístěného opět ve Slezské Ostravě. I když bylo při stavbě využito přírodních svahů, muselo být přemístěno 135 000 kubických metrů zeminy, položeno 4800 metrů drenáží a kilometr kanalizace.[2] Jako hlavní tribuna provizorně sloužila dřevěná tribuna převezená z původního stadionu Stará střelnice. Bazaly byly otevřeny na jaře roku 1959 a první zápas se zde odehrál 19. dubna 1959 proti FK Ústí nad Labem.[1][2] Baník prohrál se zachraňujícím se soupeřem 2:3, kvůli čemuž byl zápas doprovázen nepokoji na stadionu a to následně vedlo k nařízení namontování bezpečnostního plotu mezi ochozy a hrací plochou. Tato zábrana zakončená několika řadami ostnatého drátu zůstala na Bazalech až do přestavby stadionu na tréninkový areál.[3]

V letech 1965-1967 postavily Hutní montáže na místě dřevěné tribunky novou, krytou tribunu s ocelovou konstrukcí s předsazenou pultovou střechou pro 4000 diváků.[4] Začátkem 70. let se začalo pracovat na umělém osvětlení, které bylo slavnostně spuštěno 5. března 1972 při utkání proti Górniku Zabrze.[2] V červnu 1986 stadion objala čtyřproudá, mostní estakáda dlouhá 599 metrů spojující kopec Hladnov přes Ostravici s centrem Ostravy a dala tak vznik trolejbusové zastávce "Stadion Bazaly".[5] V 90. letech byla zatravněna škvárová, oválná dráha, jejíž půdorys je dodnes patrný z tvaru ochozů. Po přívalových deštích v letech 1997 a 2000 došlo k propadům trávníku, neboť pod hřištěm byla stará hornická štola a letecký kryt z druhé světové války. Tehdejší vedení Baníku si kvůli tomu nechalo zpracovat geologické průzkumy a zvažovalo dokonce stěhování na jiný stadion.[6] Nakonec bylo do podloží stadionu nalito několik kubíků betonu a tak byly tyto potíže opět na delší čas zažehnány. Díky tomu a několika dalším menším rekonstrukcím se na stadionu mohl ještě v roce 2000 odehrát přípravný zápas české fotbalové reprezentace.

Jedna z dalších, největších rekonstrukcí proběhla v létě roku 2003 v rámci projektu ČMFS "Stadiony 2003", kdy byly především na nekrytých ochozech lavičky nahrazeny modrobílými sedačky tvořící svými barvami legendární nápis "FCB".[7] Dále se radikálně změnil interiér hlavní, kryté tribuny pro rozšíření VIP prostor, šaten, tiskového centra a také byly dobudovány nárazníkové zóny mezi sektory domácích a hostů. Přestavba stála 30 milionů Kč. Ani tato modernizace však nezajistila splnění požadavků FIFA a UEFA na pořádání mezinárodních utkání. A jelikož Baník postoupil následující sezónu do Ligy mistrů, musel stadion podstoupit v létě 2004 další rekonstrukci[8], jejíž náklady přesáhly dalších více než 20 milionů Kč. I tak byli funkcionáři UEFA velmi shovívaví a udělili Bazalům řadu výjimek (např. nedostatečný počet toalet na počet míst).

Proto se již v roce 2005 snažilo vedení Baníku diskutovat s vedením města o budoucích variantách svého domácího stadionu[9], první kontury začala jednání nabývat o pár let později:

1. Výstavba zcela nového fotbalového stadiónu - v roce 2009 to už vypadalo, že vše směřuje k novému, ryze fotbalovému stadionu (bez atletické dráhy) financovanému ze státního rozpočtu a postaveném na obecních pozemcích v Ostravské ulici místní části Svinov[10], ovšem jednání na městském zastupitelstvu poté nenabírala konkrétních výsledků. V lednu 2010 se tehdejší primátor Kajnar vyjádřil, že “V roce 2013 bude fotbalový stadion (myšleno ve Svinově) stát na sto procent. Nedovedu si představit, že by to bylo jinak.”.[11] Ovšem později tohoto roku se začalo mezi vládnoucími politiky na ostravské radnici znovu diskutovat o kladech a záporech možných variant. Radní pověřili poradenskou firmu KPMG, aby také ona celou záležitost posoudila.[12] Ta vyhodnotila jako nejefektivnější variantu v přepočtu nákladů na 1 sedačku nový stadion ve Svinově s kapacitou 30 000 míst (za 1,7 mld. Kč), což podpořili i fanoušci Baníku při domácím utkání se Spartou v květnu 2010 dvěma velkými choreografiemi.[13] Vedení Baníku se proto rozhodlo také investovat do vyhřívaného trávníku, aby se vyhnulo byť jen dočasnému stěhování Vítkovic.[14] Na zastupitelstvu se však začaly objevovat tlaky, aby se rozhodnutí ponechalo na období po podzimních komunálních volbách 2010.[15] S nastupujícími následky finanční krize (snižování obecního rozpočtu a investiční podpory výstavby ze strany soukromých investorů) a klesající politickou podporou nového stadionu (především uvnitř v Ostravě vládnoucí ČSSD) se pak v únoru 2011 po volbách tehdejší znovu zvolený primátor Kajnar vyjádřil: "Jediná možná varianta je ta, že zrekonstruujeme Vítkovice a ty budou vyhovovat pro fotbal i atletiku.", čímž byla varianta nového stadionu vyloučena.[16] Mnozí fanoušci to brali jako porušení předvolebního slibu z ledna 2010 a tak protestovali různými pokřiky, transparenty, plakáty a nálepkami proti vládnoucím radním s primátorem Kajnarem v čele po celé jaro 2011.[17]
2. Přesun do rekonstruovaného městského stadiónu ve Vítkovicích - na tomto stadionu se každoročně koná atletický mítink Zlatá tretra, který začal nabývat na popularitě především díky pravidelné účasti sprintera Usaina Bolta, jenž vyhrával na Letních olympijských hrách v letech 2008, 2012 a 2016 v běhu na 100 a 200 metrů. Začalo se tedy diskutovat, jestli by si natolik prestižní událost svého oboru (tehdejší primátor Kajnar přirovnal Zlatou tretru k závodu formule 1[16]) nezasloužila lepší zázemí, neboť tehdy stadion poskytoval komfort pouze na hlavní, kryté tribuně a zbylé tribuny byly nekrytými betonovými ochozy na stání. Ostravští radní tedy v letech 2009-2011 zvažovali, kam efektivně investovat, přičemž v neprospěch vítkovické varianty hovořil drahý výkup pozemků uvnitř i vně areálu.[12] Pro variantu vítkovického stadionu s kapacitou 30 000 míst by kvůli tomu vycházely náklady 2,6 mld. Kč.[15] Nakonec se kvůli nedostatku obecních financí (především v důsledku finanční krize) ostravští radní v roce 2011 rozhodli pro variantu vítkovického stadionu s kapacitou 15 000 míst, aby náklady nebyly příliš vysoké a zároveň byly splněny potřeby ostravského fotbalu i atletiky. Rekonstrukce byla dokončena v květnu 2015 a vyšla na bezmála 900 mil. Kč.[18]
3. Rozsáhlá rekonstrukce Bazalů - jelikož přesun Baníku na atletický stadion ve Vítkovicích nebyl preferovanou variantou, zkoušel tehdejší majitel Baníku Petera ještě jednu alternativu v podobě přestavby Bazalů. Klub ani on sám si však takovou investici nemohli dovolit, navíc po dosavadních jednáních měl s městem pošramocené vztahy a tak pro tento záměr hledal soukromého investora. V létě 2011 o tom jednal s bývalým majitelem Baníku Aloisem Hadamczikem, jehož zájem byl postavený na finanční spoluúčasti města.[19] Na podzim 2011 mu však jednání s městem nevyšlo a později označil prodej Bazalů za tunelování klubu.[20] Následně Petera jednal s dalším potenciálním investorem Liborem Adámkem, jehož developerské firmě SMK Reality Invest nakonec prodal Bazaly na konci roku 2011 s primárním cílem zachovat zde fotbalový stadion.[21][22]

Dispozice i samotné umístění stadionu Bazaly bránily dalším, rozsáhlejším rekonstrukcím, takže na začátku sezóny 2011/12 byl stadion dokonce v tak špatném stavu, že nesplňoval požadavky ČMFS pro pořádání prvoligových zápasů. Nakonec po usilovném vyjednávání obdržel výjimku do konce sezóny. Po sezóně 2011/12 se měl klub přesunout jinam, ale po příchodu nového vedení do klubu dostal Baník další výjimku a hrál zde i nadcházející sezóny.

V roce 2013 město Ostrava celý areál stadionu Bazaly odkoupilo za 115 milionů korun, a zachránilo tím Baník Ostrava před bankrotem. Nákup Bazalů z obecního rozpočtu měl řadu kritiků a na zastupitelstvu se ho podařilo prosadit až při opakovaném hlasování.[23]

Po sezóně 2014/15 se Baník Ostrava definitivně přestěhoval na Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích. Celkem na Bazalech strávil 56 let, 1 měsíc a 30 dní:

• v 819 ligových utkáních zde dosáhl 477 výher, 209 remíz, 133 proher s celkovým skóre 1507:684,[1][2]
• v 36 zápasech evropských pohárů zde dosáhl 21 výher, 8 remíz, 7 proher s celkovým skóre 64:26.[2]

Výběr nej statistik na Bazalech:

• nejvyšší výhra: 8:1 nad Třincem v sezóně 1963/1964,
• nejvyšší prohra: 0:5 s Lokomotivou Košice v sezóně 1977/1978,
• nejdelší série bez porážky: 74 utkání od léta 1978 do jara 1982.

Posledním zápasem Baníku na Bazalech bylo ligové střetnutí 30. května 2015 proti Dukle Praha (remíza 1:1) před 10 340 diváky (dodatečnou výjimkou díky nízké rizikovosti soupeře mohly být otevřeny sektory L).[24] Někteří fanoušci si ze stadionu odnesly "suvenýry" v podobě vytrhaných sedaček, kusů trávníku, brankové sítě a dokonce i konstrukci branek.[25] Dalších 90 sedaček bylo na podzim roku 2019 městem Ostrava vydraženo v elektronické dražbě[26], která vynesla 104 723 Kč a jejíž výtěžek byl rozdělen mezi čtyři dětské domovy v Ostravě. Za nejvyšší částku 10 500 Kč se vydražila jedna z plastových sedaček s podpisem Milana Baroše.[27]

Jeden ze čtyř stožárů umělého osvětlení

V létě 2015 se město Ostrava jako vlastník areálu dále rozhodovalo, jak s ním naložit, a prozatím nabídlo veřejnosti areál k pronájmu za 191 tisíc korun měsíčně bez energií.[28] Tato cena však byla pro Baník na tréninkové účely neúnosná a tak se jeho představitelé v čele s tehdejším majitelem Šafarčíkem snažili vyjednat lepší cenu nebo najít jiné prostory mimo Ostravu. Nakonec si Baník vyjednal nájem 27 tisíc korun měsíčně[29] a jeho hráči dokonce pomáhali s údržbou areálu.[30] Baník tedy dále využíval Bazaly jen pro tréninkové účely.

Mezitím došlo na přelomu srpna a září 2016 k demolici čtyř dominantních osvětlovacích stožárů firmou DAV, protože už pro ně nebylo využití a jejich technický stav byl špatný v důsledku koroze.[31] Stožáry vysoké 52, resp. 37 metrů byly po jednom rozřezány na čtyři díly, spuštěny dolů jeřábem a odvezeny do sběrny kovů.[32]

Koncem roku 2016 zastupitelé Ostravy došli spolu s novým majitelem Baníku Brabcem k záměru vybudovat zde fotbalové tréninkové centrum, potažmo rozšířit Regionální fotbalovou akademii pro Moravskoslezský kraj, která byla do té doby jen v Karviné.[33] V únoru 2017 byl schválen investiční záměr s předpokládanou investicí přes 200 milionů korun z městské kasy, což zahrnovalo 5+1 tréninkových hřišť a postavení nové tribuny se zázemím na místě té stávající, kterou se již nevyplatilo rekonstruovat.[34]

Stavební práce na stadionu v rámci jeho rekonstrukce na tréninkové centrum (duben 2019)

V červenci 2018 začala vysoutěžená firma Hochtief s demolicí tehdejší hlavní tribuny[35] a poté pokračovala s terénními úpravami ploch v jižní části areálu.[36] Aby tyto mohly vzniknout, byla převrtávána pilotová stěna o délce 196 m a necelých 90 m opěrných stěn.[37] Rekonstrukce měla být dokončena do října 2019, ale byla zpožděna o 2 měsíce kvůli komplikacím s podložím. Stavební firma narazila na skálu v místě „useknutých“ ochozů. Celý svah je podepřen piloty, přičemž ty zasypané nebyly v ideálním stavu a bylo potřeba je zpevnit. Sanovat bylo potřeba také průrvu v místě někdejších hodin, kde dnes stojí betonová zeď mezi hracími plochami.[38] Dále bylo nakoupeno nové, vnitřní vybavení hlavní tribuny (posilovna, tělocvična, regenerační prostory apod.) či technické vybavení pro údržbu areálu (stroje, traktory, sekačky).[39]

Celkové náklady vyšly na 320 milionů korun, přičemž město zaplatilo 220 milionů, Moravskoslezský kraj 70 milionů a zbylých 30 milionů dodala městská společnost Vítkovice Aréna, která areál provozuje. Její ředitel Libor Folwarczny odhaduje roční provozní náklady na 12 až 14 milionů korun.[39][40] Větší část z nich je v plánu pokrýt z nájemného, které bude platit:

• Regionální fotbalová akademie Moravskoslezského kraje (FAČR) - podle memoranda, které sepsala FAČR, město Ostrava a město Karviná v červnu 2019, si nechá Karviná děti ze své spádové oblasti směrem na sever a ostravské Bazaly pokryjí jižní část Moravskoslezského kraje.
• Baník Ostrava - klub sem přesunul svou akademii pro mládež i sídlo klubového vedení[41], do budoucna by zde rád měl tréninkové prostory také pro A tým, B tým nebo ženský tým, což však bude záviset na volných kapacitách areálu.[23]

Zbytek provozních nákladů bude město dotovat stejně jako další svá sportoviště. Tato finanční stránka spolu s celkovými pořizovacími náklady 435 milionů korun (115 milionů za nákup pozemků a 320 milionů za rekonstrukci) z veřejných zdrojů byly terčem kritiky. Odpůrci přestavby Bazalů kritizují, že v Polsku nebo na Slovensku za takovou částku dokázali postavit plnohodnotný moderní fotbalový stadion, potažmo tréninkové areály s mnohem větším počtem hřišť.[38] Podle ostravského primátora Macury však převážily tyto argumenty:[34]

1. Ostravě chyběl ucelený fotbalový areál, kde by mohli trénovat výkonnostní sportovci. Navíc za posledních 25 let zmizelo z města 16 fotbalových hřišť.
2. Ostrava jako jedno z posledních krajských měst nemělo Fotbalovou akademii. Ta byla zatím jen v Karviné, kam dojíždělo nejvíc mladých sportovců právě z Ostravy.
3. Bylo v zájmu na Bazalech zachovat fotbalovou tradici i genius loci.

Po dokončení rekonstrukce na tréninkové centrum je prostor pro diváky pouze na hlavní tribuně s kapacitou 450 míst (všechna jsou k sezení).

Aktuální velikost protější, nekryté tribuny odpovídá původním sektorům L1, S1, S2, S3 a P2, které pojaly okolo 8 tisíc diváků, takže do budoucna by mohla být divácká kapacita centra navýšena pro utkání nižších soutěží (MSFL a níže).[42]

Nynější hlavní tribuna je navržena zhruba ve stopě původní tribuny na zmenšené ploše o celkových rozměrech 122,2 x 18,6 m se dvěma podzemními a dvěma nadzemními podlažími.[37]

Ve svých útrobách skýtá tělocvičnu, posilovnu, krytou běžeckou dráhu na 60 m, šatny i prostory pro regeneraci.[40]

Areál skýtá až 5 tréninkových ploch nebo 1 hrací plochu a 2 tréninkové plochy, z toho vždy 1 tréninková plocha s umělým travnatým povrchem a umělým osvětlením pro celoroční provoz.[40] Plochy s přírodním travnatým povrchem nejsou určeny pro celoroční používání, budou opakovaně dostupné přibližně od druhé poloviny března do října až listopadu dle aktuálních klimatických podmínek v daném roce.[39]

• 1 hrací plocha o rozměrech 105 x 68 m nebo 3 příčné tréninkové plochy o rozměrech 80 x 40 m na přírodním travnatém povrchu (bez vyhřívání[39])

• 1 tréninková plocha o rozměrech 105 x 68 m s přírodním travnatým povrchem
• 1 tréninková plocha o rozměrech 105 x 68 m s umělým travnatým povrchem a umělým osvětlením

Původní kapacita stadiónu byla přes 30 000 diváků a ještě v 80. letech 20. století zde takové návštěvy nebyly výjimkou. Původní kapacita se však snížila v důsledku rekonstrukcí a přebudováním veškerých míst na sezení, takže se v létě 2004 ustálila na počtu 17 372 míst. U zábradlí nad sektory P, S a L bylo mj. místo ke stání pro dalších 200–300 lidí.

V domácím utkání proti pražské Spartě v březnu 2014 došlo k masovým výtržnostem,[43][44] kvůli kterým musely být později uzavřeny sektory L pro rozšíření nárazníkové zóny a tak poslední sezóna 2014/15 byla odehrána s kapacitou 10 039 míst (původně hrozilo snížení až na 8 800 míst[45]).[46] Přesto se však stadion dlouhodobě řadil mezi největší domácí stánky a to i návštěvností, která bývala v průběhu let jedna z nejvyšších v lize.[47]

• pol. 90. let - 05/2003: 19 569 (z toho 19 065 k sezení)[48]
• 06/2003 - 09/2003: 16 518 (všechna k sezení) - po rekonstrukci v rámci projektu "Stadiony 2003"
• 10/2003 - 05/2004: 18 020 (všechna k sezení) - po přimontování sedaček do nejnižších 4 řad pro navýšení kapacity
• 06/2004 - 05/2014: 17 372 (všechna k sezení) - po rekonstrukci pro zápasy evropských pohárů[8]
• 06/2014 - 05/2015: 10 039 (všechna k sezení) - po uzavření sektorů L a rozpůlení sektorů S a P z bezpečnostních důvodů[46]

Plán původních diváckých sektorů

• T1 a T2 - tribuna vlevo: 1 107 míst (vchod 1 - jedna pokladna, dva vstupní koridory a samostatný vstup pro imobilní diváky)
• T3 - 237 VIP křesel a 100 novinářských sedadel (vchod VIP - jeden samostatný vstup před hlavní tribunou a druhý přes restauraci)
• T4 a T5 - tribuna vpravo: 1 220 míst (vchod 2 - jedna pokladna, jeden vstupní koridor)

Ochozy (protilehlá tribuna)

• V1 - vlajkonoši domácí: 1 400 míst (vchod 3 - jedna pokladna, dva vstupní koridory)
• P1, P2 - ochozy vpravo: 2 784 míst a pravý střed 1 996 míst (vchod 4 - dvě pokladny, čtyři vstupní koridory)
• S1, S2, S3 - ochozy střed: 5 988 míst (vchod 5 - dvě pokladny, 10 vstupních koridorů)
• L1, L2, L3 - ochozy vlevo: 3 848 míst (vchod 5 - dvě pokladny, 10 vstupních koridorů)
• V2 - vlajkonoši hosté: 526 míst (vchod 6 - jedna pokladna, jeden vstupní koridor)

• Rozměry hrací plochy: 105 × 68 m
• Rozměry veškeré travnaté plochy: 125 × 86 m
• Osvětlení: 1548 / 1067 lx
• Výsledková tabule: Leurocom 2,90 × 7,20 m

• Šatna domácích: 104 m²
• Šatna hostí: 97 m²
• Šatna rozhodčích: 54 m²
• Šatna pro delegáta: 24 m²
• Ošetřovna pro hráče a rozhodčí: 24 m²
• Antidopingová vyšetřovna: 25 m²

Původní tréninkové hřiště za domácím kotlem

• Press centrum: 63 m²
• Místnost pro fotografy: 51 m²
• Pracovní místnost médií: 106 m²
• Mix zóna: 60 m²

Součástí stadionu byla i dvě tréninková hřiště standardních rozměrů, jedno s travnatým povrchem a ochozem a druhé škvárové.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bazaly na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (česky)