Miroslav Kadlec

V československé lize hrál za dva kluby: TJ Vítkovice a RH Cheb, kde plnil povinnost vojenské služby. Právě vojna v Chebu ho tak připravila o titul československého mistra, který v sezóně 1985/1986 Vítkovice získaly (ve Vítkovicích začal hrát ligové zápasy v roce 1983).[1]

Po mistrovství světa v Itálii odešel v roce 1990 do Německa, kde hrál 8 let za 1. FC Kaiserslautern. Dvakrát s mužstvem vyhrál německý titul, premiérový hned ve své první sezóně 1990/1991 a druhý v sezóně 1997/1998 po návratu klubu z druhé německé ligy (což se do té doby v Německu nepodařilo žádnému jinému klubu).[1]

Jednou vyhrál s klubem také německý pohár DFB-Pokal. V Německu začal kopat trestné kopy. Předcházel tomu hned první zápas proti Eintrachtu Frankfurt, jenž v dresu Kaiserslauternu odehrál. V tomto zápase byl nařízen přímý kop a nikdo z Kadlecových soupeřů se neměl k jeho zahrání. Miroslav to vzal na sebe, postavil se k míči a trefil přesně do rohu brány. Tímto začala jeho „kariéra“ v zahrávání trestných kopů. Fanoušci si jej často žádali k provedení kopu.[1] Angažmá v Kaiserslauternu bylo po fotbalové stránce bezchybné.

Poté se vrátil v roce 1998 domů za rodinou, která již rok byla v České republice. Vracel se do již samostatné české ligy, měl nabídku ze Sparty Praha, ale dal přednost Drnovicím, neboť byly blízko domovu.[1] Zde odehrál 3 sezóny, které byly podařené. V sezóně 1999/2000 skončil klub v ligové tabulce na 3. místě za pražskými celky Spartou a Slavií, což mu zaručilo účast v Poháru UEFA v další sezóně. V předkole porazila Petra Drnovice s Kadlecem v sestavě dvakrát klub z Bosny a Herzegoviny FK Budućnost Banovići (3:0 a 1:0) a poté se střetla v prvním kole s německým klubem TSV 1860 Mnichov, se kterým po výsledcích 0:0 doma a 0:1 venku vypadla z pohárové soutěže. Miroslav Kadlec přiznává, že měl po návratu z Německa problém s motivací, byl zvyklý na vysokou návštěvnost na stadionech, na vesnický klub Drnovice chodilo diváků nepoměrně méně. I angažmá v Drnovicích však bylo úspěšné.[1]

Do klubu z moravské metropole jej přivábil nový trenér Karel Večeřa. Tým hrál předtím o záchranu a zkušený Miroslav Kadlec měl být jedním z těch, kteří by měli mužstvo stabilizovat. To se podařilo, Brno skončilo v sezóně 2001/2002 ve středu ligové tabulky na osmé příčce a Miroslav se rozhodl ukončit svou pestrou fotbalovou kariéru. Další 4 roky pak pokračoval ve vedení brněnského klubu. Celkem odehrál za celou kariéru 528 ligových zápasů [1], v nichž se mu podařilo vsítit 43 gólů.

Na MS 1990 v Itálii odehrál Miroslav Kadlec všech pět kompletních zápasů, které zde československé mužstvo absolvovalo. V základní skupině to byla utkání s USA (výhra 5:1), Rakouskem (výhra 1:0) a Itálií (prohra 0:2). V osmifinále vítězství nad Kostarikou 4:1 a ve čtvrtfinále přišla prohra s pozdějším vítězem světového šampionátu Německem 0:1.

Na Euru 1996 v Anglii odehrál všechny zápasy svého družstva vyjma utkání s Ruskem, kde chyběl pro trest za dvě žluté karty z předchozích duelů. V základní skupině byl u úvodní prohry s favoritem turnaje Německem 0:2 (žlutá karta v 56. minutě).[4] Ve druhém vítězném zápase s Itálií (2:1) viděl žlutou kartu již ve 14. minutě.[5]

Následovalo památné čtvrtfinále s Portugalskem, které rozhodl svým gólovým obloučkem Karel Poborský a v semifinále se český tým utkal s Francií. Byl to právě Kadlec, kdo dal rozhodující pokutový kop v závěrečném penaltovém rozstřelu a zajistil tak českému týmu postup do finále proti Německu. S Německem pak česká reprezentace finále prohrála 1:2 zlatým gólem Olivera Bierhoffa.

Gól Miroslava Kadlece za reprezentační A-mužstvo Československa [3]

	Datum	Stadion	Soupeř	Skóre (min.)[p. 1]	Výsledek	Soutěž	Gól[p. 2]
010	2. 9. 1992	Strahov, Praha	Belgie	01:1 00(77.)	1:2	kvalifikace na MS 1994	trestný kop [6]

Gól Miroslava Kadlece za reprezentační A-mužstvo České republiky [3]

	Datum	Stadion	Soupeř	Skóre (min.)[p. 1]	Výsledek	Soutěž	Gól[p. 2]
010	29. 3. 1995	Bazaly, Ostrava	Bělorusko	01:0 000(5.)	4:2	kvalifikace na Euro 1996	trestný kop [7]

• 2× vítěz německé fotbalové Bundesligy (1990/1991, 1997/1998)
• 1× vítěz německého poháru DFB-Pokal (1995/1996)

• 1× účast na MS (1990 – čtvrtfinále)
• 1× účast na ME (1996 – 2. místo)

• 1× vyhlášen Osobností české ligy (2001) [2]

• Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997
• Měsíčník Fotbal-sport 8/2000 (str. 23)
• Radovan Jelínek, Miloslav Jenšík a kol.: Atlas českého fotbalu – Radovan Jelínek 2006

• Statistiky ČMFS