Messerschmitt

Příběh firmy Messerschmitt začíná v době, kdy roku 1927 vstoupil profesor Willy Messerschmitt do bavorské firmy Bayerische Flugzeugwerke a zasloužil se o sestavení vývojového týmu. Prosadil moderní koncept lehké konstrukce, která spočívala v nahrazení masivních částí kostry množstvím menších prvků, čímž se snížila hmotnost a zlepšila odolnost draku. Poprvé byla tato koncepce použita ve sportovním letadle Bf 108 Taifun. Na základě výborných výsledků testů si německá Luftwaffe objednala v roce 1935 vývoj stíhacího letadla na stejném základu, čímž vznikl legendární Messerschmitt Bf 109.

Od té doby se Messerschmitt stal oblíbencem nacistické strany jak pro svůj politický názor, tak pro i konstrukční schopnosti a také pro výhodné umístění jeho továrny v jižním Německu, stranou od spolku leteckých továren na severním pobřeží. Messerschmitt AG vznikla jako samostatná společnost 11. července 1938 a v jejím čele stanul Willy Messerschmitt jako ředitel. Po přejmenování firmy z Bayerische Flugzeugwerke na Messerschmitt AG se následující výrobky označovaly Me namísto Bf. Existující typy jako 109 a 110 se v dokumentaci označovaly stále Bf, ale místy se u nich použilo již nové označení Me. Všechna letadla Messerschmitt řady 108 až 163 mají prefix Bf, všechny další modely se označují Me.

Messerschmitt Bf 109 E v Německém muzeu v Mnichově

Během války se Messerschmitt stal největším dodavatelem letadel pro německé letectvo. Bf 109 s Bf 110 se staly páteří německého stíhacího letectva v první polovině války. Bylo vyrobeno i několik jiných typů, například obří transportní kluzák Messerschmitt Me 321 Gigant a jeho šestivrtulový následník Me 323. Ve druhé části války se Messerschmitt věnoval téměř výhradně vývoji tryskových letounů, zejména prvnímu funkčnímu proudovému modelu Me 262 Schwalbe (česky Vlaštovka). Vyvinul také Me 163 Komet, první funkční letoun s raketovým motorem.

Messerschmitt měl také neúspěchy. Jeho Me 210, který měl být následníkem Bf 110, byl prakticky katastrofou a téměř způsobil zánik společnosti. Problémy byly vyřešeny následujícím modelem Me 410 Hornisse, ale toho se vyrobilo jen malé množství kusů, než se vývoj zaměřil zcela na Me 262. Koncem války pracoval Messerschmitt také na návrhu strategického bombardéru označovaném také Amerikabomber, oficiálně Messerschmitt Me 264, jehož prototyp sice vzlétl, ale bojového nasazení se nedočkal.

Kabinenroller

Po druhé světové válce nesměla firma vyrábět letadla. Jednou z výrobních alternativ, se kterou Messerschmitt přišel, byla kapotovaná motorová tříkolka/motocykl s názvem Kabinenroller KR175 / KR200. Podle historek byla sestavena ze starých částí stíhaček. To ale nebyla pravda. Jejím designérem byl ale letecký inženýr Fritz Fend, takže není náhodou, že vypadala podobně jako letoun. Vozidla byla vlastně vyráběna firmou Fritze Fenda v Řezně a Willy Messerschmitt neměl se strojem kromě jména nic společného. Výroba KR200 skončila roku 1964.

V roce 1968 se firma Messerschmitt sloučila s firmou Bölkow a o rok později se přidal Blohm & Voss. Společnost změnila jméno na Messerschmitt-Bölkow-Blohm. V roce 1989 byla převzata koncernem Daimler Benz Aerospace AG.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Messerschmitt na Wikimedia Commons