Kartoun
Kartoun je obchodní označení pro jemnou bavlněnou tkaninu v plátnové vazbě. Vyrábí se bělený, jednobarevný nebo potiskovaný a používá se na šaty, pracovní pláště a zástěry. Běžný druh kartounu se tká z osnovní příze 17 tex a útku 14 tex při dostavě 28x27. Známé je také hrubší zboží z příze 20 tex s 22 osnovními a 17 útkovými nitěmi na centimetr. [1]
Výraz kartoun pochází z německého Kattun (odvozeného z anglického cotton = bavlna), v němčině se začal používat koncem 17. století pro napodobeniny lehkých indických tkanin (Indienne) potiskovaných zvláštní (v Evropě) neznámou technikou. V roce 1790 byl výrobní postup zveřejněn. Sestával z
- přípravy: bělení, čištění a hlazení před potiskováním
- vlastního potiskování: kontury motivu, nanášení barvy a) štětcem b) patřičně obarvenými dřevěnými šablonami c) štočky (až 80 na jeden vzor)
- z úpravy: vyvářka, bělení, praní, hlazení
U vzorů tvořených z více obtisků jednoho nebo více štočků označovaly kolíky ve všech čtyřech rozích hranici střídy vzoru. (Na některých hotových kartounech jsou otisky těch kolíků jako punktíky viditelné)[2]
Potiskované kartouny se původně vyráběly ručně se vzory vyrytými do dřevěné formy. Teprve ve 2. polovině 19. století bylo zavedeno průmyslové potiskování na rotačních strojích.[3] V té době se potiskované kartouny používaly ve značném rozsahu na poměrně levné dámské oděvy (v Evropě asi 1/7 ze všech bavlněných tkanin).[4]
Podobný kartounu, jen v hrubším a hustějším provedení je kreton. Nejčastěji se vyrábí z příze 30 tex v dostavě 30/30 na cm. Pod tímto názvem se původně vyrábělo plátno z lněné osnovy a konopného útku. Tkanina se dnes převážně používá jako dekorační materiál.
Reference
- T.Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3, str. 189
- Politik als Dekor [online]. Anzeiger des Germanischen Museums, 1989 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. (německy)
- Zeugdruckerei [online]. zeno, 1905 [cit. 2021-01-04]. [Zeugdruckerei - Zeno.org Dostupné online]. (německy)
- Ottův slovník naučný, 14. díl [online]. Národní knihovna České republiky, 1899, digt. 2008 [cit. 2021-01-05]. [Kartel-kraj Dostupné online]. (česky)
Literatura
- Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980
- Forrer: Kunst des Zeugdrucks, Schlesier und Schweikhardt Strassburg 1898
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Kartoun v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích