Bavlna Giza

Giza je egyptská bavlna vypěstovaná křížením různých odrůd bavlníku Gossypium barbadense.

Tobolka bavlníku Gossypium barbadense

Z historie

Za začátek systematického pěstování bavlny v Egyptě je považován rok 1825, kdy došlo ke křížení americké Sea Island s egyptským stromovým bavlníkem Jumel. V roce 1860 byla vypěstována Ashmouni, první druh na bázi Gossypium barbadense a z následujících druhů Sakel a Karnak vznikla v roce 1922 Giza jako kříženec z Ashmouni a Sakel. Jméno Giza (např. v roce 1950 s podílem na sklizni 30 %) se pak používalo pro všechny další křížence, takže v 21. století zůstala v Egyptě Giza jako jediný systematicky pěstovaný druh bavlny, jejíž odrůdy se rozlišují chronologicky přiřazeným číslem (poslední známý kříženec je Giza 92). Starší druhy, jako Ashmouni, Karnak [1] nebo Menoufi [2], v roce 1950 s podílem 70 % na egyptských bavlnách, se objevují na trhu jen sporadicky v nepatrných množstvích.[3]

Vlastnosti

V roce 2012 se v úředních statistikách o prodeji udávaly 2 odrůdy Gizy se staplovou délkou nad 35 mm (ELS) a 3 odrůdy s délkou cca 28–35 mm (LS). Vedle fyzikálních vlastností uvedených v tabulce se Giza vyznačuje žlutavou až krémovou barvou, hedvábným leskem, vysokou stejnoměrností v délce a pevnosti vláken, tažností 5-6 %, nízkým obsahem nečistot 3,5-5 % (ruční sklizeň).[4].

Vlastnosti: G45 G70 G88 G86 G90
Stapl. délka (mm) 36,0 35,1 35,4 32,4 28,7
Jemnost (dtex) 1,18 1,65 1,61 1,73 1,57
Pevnost (g/tex) 44,3 44,1 45,1 43,9 34,0
Původ (křížení)[5] G28 x G7 G59 x G51 G77 x G45 G75 x G81 ?

Nejkvalitnější bavlna Giza 45 se ve výrobní statistice neuvádí. Podle italského odběratele této suroviny obnášel v roce 2013 podíl na celkové egyptské sklizni 0,4% [6].

Sklizeň egyptské bavlny

Podle oficiální statistiky bylo v období 2011/2012 sklizeno 185 224 tun [7] , z toho:

Vyzrněná bavlna (lint) t / rok kg / ha
Giza 88 37 000 900
Giza 92 310 750
Bavlna ELS 37 310 899
Giza 86 131 202 830
Giza 80 4 685 800
Giza 90 12 027 800
Bavlna LS 147 914 827
Giza celkem 185 224 842

Giza se staplovou délkou nad 35 mm (Extra Long Staple, ELS) se podílí na celosvětové sklizni těchto druhů bavlny cca 7 %.

V říjnu 2019 dosáhla na burze v Brémách cena Gizy 88 2,47 €/kg, srovnatelná bavlna Pima (z USA) 2,65 €/kg.[8]

Použití

V 1. dekádě 21. století patřily k největším odběratelům Gizy přádelny v Indii, Itálii a Jižní Koreji (cca 40 % podílu na exportu).

Nejjemnější Giza se dá vypřádat až do jemnosti 5 tex [9]. Příze, převážně česané, se používají především na dražší košiloviny,[10] lůžkoviny, froté apod.

Reference
  1. Zpráva o bavlně Karnak z roku 2012 (anglicky): http://www.filmar.it/EN/collezioni-filati/karnak-menoufi Archivováno 15. 9. 2013 na Wayback Machine
  2. Ponožky z bavlny Menoufi v roce 2014: http://www.gmsocks.com/product/91/100-egyptian-karnak-menoufi-cotton-socks Archivováno 11. 9. 2014 na Wayback Machine
  3. Egyptian Cotton Production [online]. Central Institute of Cotton Research, 2007-12-15 datum přístupu = 2019-10-20. Dostupné online. (anglicky)
  4. Zpráva“ Comparison between some Egyptian and Syrian cotton“: http://www.egyptcotton-catgo.org/files/%D9%85%D8%A4%D8%AA%D9%85%D8%B1%20%D9%83%D9%84%D9%8A%D8%A9%20%D8%A7%D9%84%D8%B2%D8%B1%D8%A7%D8%B9%D8%A9/25Nassar,.docx Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine
  5. Genetic relationship of cotton [online]. African Journal of Biotechnology, 2013-07-24 datum přístupu = 2019-10-20. Dostupné online. (anglicky)
  6. Zpráva italského výrobce textilií z roku 2014: http://www.filmar.it/EN/know-how/cotone-egitto Archivováno 11. 2. 2014 na Wayback Machine
  7. Oficiální údaje o sklizni egyptské bavlny 2011/2012: http://www.icac.org/meetings/plenary/70_buenos_aires/documents/country_reports/e_egypt.pdf Archivováno 19. 11. 2011 na Wayback Machine
  8. Averige Prices CIF Bremen [online]. Bremen Cotton Exchange, 2019-10-23 datum přístupu = 2019-10-23. Dostupné online. (anglicky)
  9. Giza u českého výrobce příze: http://www.velveta.cz/page.php?p=prize Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine
  10. The Best Egyptian Cotton Shirts [online]. Philippe Perzi, 2013-08-13 [cit. 2014-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-14. (anglicky)

Literatura
  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 100-102
  • Smith/Cothren: COTTON Origin, History, Technology and Production, Wiley & Sons 1999, ISBN 0-471-18045-9, str. 159
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 277
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.