Babice (okres Třebíč)

Babice (s předložkou 2. pád do Babic, 6. pád v Babicích, německy Babitz[3]) jsou obcí ležící jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 545 metrů nad mořem. Obec je podřízená obci s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 201[1] obyvatel. První zmínky o obci se objevily již v roce 1349.

Babice
Babice od jihu
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590274
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°7′27″ s. š., 15°46′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel201 (2022)[1]
Rozloha9,56 km²
Nadmořská výška545 m n. m.
PSČ675 44
Počet domů93 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Babice
Babice č. p. 3
675 44 Lesonice
[email protected]
StarostkaPetra Černá
Oficiální web: www.obecbabice.eu
Babice
Další údaje
Kód obce590274
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1951 se zde odehrál tzv. případ Babice (vražda několika funkcionářů místního národního výboru), který KSČ využila k likvidaci nebo uvěznění řady jí nepohodlných občanů. Stojí zde památník zavražděných i obětí babického procesu.[3]

Sousedními obcemi sídla jsou Šebkovice, Čáslavice, Cidlina, Dolní Lažany, Loukovice a Lesonice.

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Babici. To bylo pravděpodobně odvozeno od osobního jména Baba (hanlivého pojmenování bázlivého muže) a místní jméno by pak znamenalo "Babovi lidé". Protože však některý vrch v okolí mohl nést pojmenování Baba, mohlo obyvatelské jméno znamenat i "lidé žijící pod Babou". Podoba jména v písemných pramenech: Pabicz (1349), Babicz (1368), Babycz (1373), Babiczie (1387), Babicze (1606), Babitz (1672), Babitz a Babice (1846).[4]

Historie

Pravěké osídlení Babic v době mladšího neolitu dokládá kamenný sekeromlat nalezený na poli v trati Na Taškách na severovýchod od obce.[5]

První historická zmínka o obcí Babice je uváděna z roku 1349.[6] V tu dobu vesnice patřila Vilémovi z Babic, ten prodal v tu dobu křižovníkům s červenou hvězdou půlku vsi. Roku 1376 pak prodal zbývající polovinu obce Vznatovi z Jakubova a na Sadku, ale ten pak, protože byl zadlužen o Babice přišel a připadly brněnským a znojemským židům. Ti pak prodali v roce 1387 vesnici Vilémovi z Bolíkovic (syn Viléma z Babic). Později vedla Eliška z Babic a Jakoubek z Oponešic spor o majetky ve vsi. Následně pak vedla spor s Janem z Weimile o stejné majetky. Ale už v roce 1416 prodala Eliška Ondřejovi Bílému z Jarohněvsi a v roce 1447 pak tyto majetky připadly Jindřichovi z Kladerub, který zbylou část majetku prodal Vilémovi z Bolíkovic. Ten pak majetky předal synovi Bohušovi, který majetek prodal Hynkovi z Bačkovic. Posléze majetky vlastnily jeho děti, které pak prodaly majetek Vilému Valeckému z Mírova, který ihned majetky prodal Bohuši Hrubčického z Čechtína, v jehož rodu se pak majetky dědily až do roku 1610, kdy se babické panství stalo součástí lesonického panství, které spadalo do majetku Zdeňkovi z Roupova.[6] Někdy před rokem 1610 ve vsi zanikla tvrz z období kolem 14. století.[7]

Ve 14. století byl v obci postaven kostel, ale ten, stejně jako zbytek vesnice shořel roku 1614, kostel byl znovu postaven. Vesnice pak byla také obnovena, ale v třicetileté válce pak byla opět zcela zničena a obnovena byla zřejmě v 30. letech 17. století. V roce 1721 pak byla ve vesnici fungující škola. Velkou pohromou pro obec pak byla neúroda a hladomor v letech 1771 a 1772, kdy zemřelo v obci 150 lidí. Roku 1806 byla nedaleko obce postavena kaple svaté Veroniky, ta pak byla upravena v roce 1847 na zděnou stavbu.

Od roku 1849 Babice nebyly součástí lesonického panství, byly zasazeny do znojemského politického okresu a do soudního okresu Moravské Budějovice, od roku 1850 pak byly součástí vesnice Babice i sousední Bolíkovice, Lesonice a Cidlina. Avšak k dalším změnám ve správním uspořádání došlo již v roce 1867, kdy se osamostatnily Lesonice, následně se v roce 1875 osamostatnila Cidlina a roku 1919 pak i Bolíkovice. Od roku 1896 byly správně zařazeny Babice do okresu Moravské Budějovice.

Roku 1863 byl zbořen starý kostel a začala se stavba nového, který byl dokončen v roce 1865 a roku 1880 byl zrušen původní hřbitov a založen nový u cesty do Šebkovic. V roce 1895 do obce přišel farář Josef Ševčík, po něm pak od roku 1904 působil v obci jako kooperátor Jakub Deml.[6] V obci byl v roce 1900 založen hasičský spolek, v témže roce i Národní jednota a v roce 1924 Domovina.[3] V roce 1926 bylo do obce zavedeno rádio a v roce 1933 byla obec připojena k elektrické síti.[6]

Roku 1950 pak do obce přišel farář Václav Drbola a dne 2. července 1951 pak byli v babické škole zastřeleni 3 členové národního výboru. Vrahem měl být Ladislav Malý a v následných procesech bylo popraveno 11 osob a odsouzeno 107 lidí. Popraven byl i babický farář Václav Drbola.[6]

Obec je od roku 1960 začleněna do okresu Třebíč.[3] Roku 1952 pak bylo v obci založeno jednotné zemědělské družstvo, to bylo v roce 1960 sloučeno s JZD Bolíkovice a nově pojmenováno JZD Nová cesta. Roku 1972 se JZD Nová cesta sloučilo s JZD Lesonice a roku 1978 s JZD Nový život v Jakubově. Mezi lety 1974 a 1976 byl v obci postaven kulturní dům a mezi lety 1986 a 1988 byla v obci zavedena kanalizace.[6]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Babice jsou jednou z podpořených obcí.[8]

Do roku 1849 patřily Babice do lesonického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[9]

Kostel

Ve 14. století byl v obcí postaven kostel, který, stejně jako velká část obce v roce 1614 vyhořel, tentýž rok byl kostel znovu postaven a rozdělen na dvě části. První část byla zasvěcena Zvěstování panny Marie a druhá část patřila evangelické církvi. Ke konci 17. století byla dělicí zeď zbořena a kostel již patřil pouze katolíkům, zároveň byl znovu svěcen a přesvěcen Nejsvětější Trojici. Kostel byl v roce 1863 téměř celý zbořen a kromě několika zdí byl na jeho místě postaven novobarokní chrám. K posledním opravám kostela došlo mezi lety 1998–2006.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Babic[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 383 416 429 453 425 428 371 302 319 293 256 230 212

Obecní správa a politika

V letech 2010–2014 byl starostou Miloslav Vecheta, od roku 2014 funkci vykonává Petra Černá.

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012. V červeném štítě znaku se nad třemi zlatými propletenými kruhy (2,1) nachází stříbrné, oboustranně střídavě cimbuřovité břevno. Vlajku tvoří tři vodorovné pruhy, červený, bílý oboustranně zubatý posunutý se dvěma zuby vysokými poloviny šířky pruhu a třemi stejnými mezerami a červený, v poměru 2 : 1 : 6. V dolním pruhu tři (2,1) žluté propletené kruhy. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[11]

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Babice
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (40.65 %) KSČM (20.0 %) KSČM (27.69 %) ANO (31.74 %) SPOLU (27.06 %)
2. KDU-ČSL (24.39 %) KDU-ČSL (18.18 %) KDU-ČSL (22.3 %) KDU-ČSL (15.07 %) ANO (25.56 %)
3. KSČM (13.0 %) ČSSD (17.27 %) ČSSD (16.92 %) Piráti (12.69 %) Piráti+STAN (12.03 %)
účast 74.55 % (123 z 165) 65.09 % (110 z 169) 75.43 % (132 z 175) 75.45 % (126 z 167) 80.12 % (133 z 166)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Babice
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (39.28 %) KSČM (23.68 %) KDU-ČSL (22.5 %) KDU-ČSL (26.08 %)
2. KDU-ČSL (22.61 %) ČSSD (21.05 %) STO (17.5 %) Piráti (13.04 %)
3. KSČM (21.42 %) KDU-ČSL (19.73 %) KSČM (16.25 %) ANO (13.04 %)
účast 50.90 % (85 z 167) 46.59 % (82 z 176) 47.67 % (82 z 172) 43.21 % (70 z 162)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (41 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (19 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (14 hlasů). Volební účast byla 69.19 %, tj. 119 ze 172 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (80 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (34 hlasů). Volební účast byla 67.06 %, tj. 114 ze 170 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (66 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (35 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (18 hlasů). Volební účast byla 80.23 %, tj. 138 ze 172 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (78 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (52 hlasů). Volební účast byla 77.38 %, tj. 130 ze 168 oprávněných voličů.[22]

Doprava

Prochází tudy silnice III. třídy č. 4102 z Bolíkovic do Lesonic.[23] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Třebíč, Moravské Budějovice, Jemnice, Čáslavice, Cidlina a Želetava.[24] Vede tudy cyklistická trasa č. 5103 z Bolíkovic do Horních Lažan a zeleně značená turistická trasa z Loukovic do Horních Lažan

Pamětihodnosti

  • Kaplička Panny Marie
  • Fara postavena mezi lety 1763–1764
  • Kříž před kostelem
  • Kostel Nejsvětější Trojice z konce 17. století, přestavěn v roce 1863[3]
  • Kaple svaté Veroniky z roku 1847, kaple stojí na místě původní dřevěné kaple z roku 1805[25]
  • Kříž u hřbitova
  • Secesní hrobka na hřbitově
  • Hřbitovní kaple J. Indry z roku 1904 s reliéfem Krista na kříži od Františka Bílka
  • Litinová plastika ukřižovaného na náhrobku J. Ševčíka od Františka Bílka, z roku 1911
  • Památník třídních bojů a vítězství
  • Busta Václava Drboly od Stanislava Müllera[26]
  • Pamětní deska funkcionářům místního národního výboru na obecním úřadě[27]
  • Pamětní deska Václava Drboly na budově fary[28]
  • Pomník Tomáši Kuchtíkovi, Bohumíru Netoličkovi a Josefu Roupcovi na návsi[29]
  • Zvony smíření v Babicích[30]

Osobnosti

  • Jakub Deml (1878–1961), spisovatel a duchovní, působil v obci mezi lety 1909–1911
  • Václav Drbola (1912–1951), administrátor farnosti Babice
  • Maxmilián Hailer (1839–1908), správce lesonického panství
  • Josef Herčík, překladatel a duchovní působil v obci mezi lety 1895–1911
  • Arnošt Kreutzer (1857–1924), lesník
  • Jan Musil (1859–1915), zámečník
  • Josef Musil (1856–1892), tesař a kostelník
  • František Plichta (1875–?), spisovatel, kronikář
  • Josef Ševčík (1857–1911), kněz
  • Josef Veselý (1827–1887), kněz
  • Tomáš Kuchtík (1898–1951), oběť vraždy v babickém případu, učitel, voják
  • Herman Zenz (1870–1939), správce lesonického panství

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 – 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Moravské Budějovice, s. 131.
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 50.
  5. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 175. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
  6. Historie [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online.
  7. NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 118–119. Dostupné online.
  8. CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online.
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 10–11.
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
  11. Udělené symboly [online]. 2012-05-18 [cit. 2016-03-25]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
  23. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2016-01-01 [cit. 2015-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  24. Babice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2016 [cit. 2015-03-25]. Dostupné online.
  25. Kaple Sv. Veroniky [online]. Obec Babice [cit. 2016-04-19]. Dostupné online.
  26. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (česky)
  27. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (česky)
  28. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (česky)
  29. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (česky)
  30. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (česky)

Literatura

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.