Vápenec

Vápenec je jemnozrnná až celistvá sedimentární hornina. V převážné míře (nad 80 %) je složena z uhličitanu vápenatého (CaCO3) ať už ve formě kalcitu, nebo aragonitu. Jako příměsi se vyskytují dolomit, siderit, křemen, jílové minerály a úlomky zkamenělin. Vápenec společně s dolomitem tvoří čtyři pětiny všech sedimentů na povrchu Země.

Vápenec
Dachsteinský vápenec s fosiliemi
Zařazenísedimentární
Hlavní minerálykalcit
Akcesoriedolomit, křemen, sádrovec, pyrit, siderit…
Texturamasivní, krystalická, pórovitá
Barvabílá, šedá
Hustota2,6-3
Vápenec v tureckém Pamukkale
Vápenec (Malá Amerika v Českém Krasu)

Čisté vápence jsou bílé. Chemicky čistý organodetrický nezpevněný kalový vápenec se nazývá křída[1]. Různé příměsi zabarvují horninu do šeda, červena (oxidy železa), zejména když je vystavena zvětrávání.

Vápence vznikají biochemicky a biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápence vznikají nahromaděním skořápek a ulit měkkýšů. Tyto vápence nazýváme organogenní nebo také organodetritické.

Vápence podléhají krasovění. Tvoří rozsáhlé oblasti – krasy. Povrch vápencových skal bývá různě rozbrázděný, doslova rozleptaný. Je to dáno tím, že vápenec se snadno rozpouští vodou, ve které je obsažený oxid uhličitý. Těmto členitým povrchům se říká škrapy. Uvnitř vápencových masívů zase vznikají propasti a rozsáhlé jeskynní systémy, které se často pyšní krásnou krápníkovou výzdobou.[2]

Vápence se používají se k výrobě páleného vápna, cementu, drceného kameniva i pro ušlechtilou kamenickou výrobu, v metalurgii, chemickém průmyslu, papírenství a v mnoha dalších oborech.[2] Jemnozrnný vápenec se používá pro tiskovou techniku zvanou litografie (kamenotisk).

Reakce

Vápenec bouřlivě reaguje se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, při jejich kontaktu se uvolňuje oxid uhličitý a vápenec šumí.

Koloběh vápence v průmyslu:

pálení vápna:

CaCO3+ teplo → CaO (pálené vápno) + CO2 (oxid uhličitý)

hašení vápna:

CaO + H2O → Ca(OH)2 (hašené vápno)

tvrdnutí vápna:

Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 (vápenec) + H2O

Koloběh vápence v přírodě:

CaCO3 + CO2 + H2O ↔ Ca(HCO)2 (hydrogenuhličitan vápenatý)

Při unikání oxidu uhličitého (a vody) z hydrogenuhličitanu vápenatého vznikají krápníky.

Výskyt
Těžba vápence u Úpohlav v Polabí

Česko

Barrandien, Český kras, Moravský kras, Čížkovice, Olomoucko a Prostějovsko, Pavlovské vrchy, Prachovice, Štramberk, Sušice atd.

Slovensko

Slovenský kras, Slovenské rudohoří atd.

Svět

Chorvatsko (Dalmácie, pohoří Velebit, Kvarnerský záliv), Slovinsko (pohoří Kras), jižní Francie (Languedoc, Francouzské středohoří), Velká Británie (Portland, Dover), Polsko (Krakovsko-čenstochovská jura), Rumunsko (pohoří Apuseni), Turecko (Pamukkale), Afghánistán (Band-e Amír), Vietnam (zátoka Ha Long), Thajsko (zátoka Phang Nga), Malajsie, Malta, USA (Carlsbadské jeskyně, planina Ozark, Illinois, Indiana) atd.

Využití

Vápenec je důležitou surovinou pro mnoho odvětví průmyslu.

  • Cukrovary – vyžadují vysoce čistý vápenec (obsah CaCO3 minimálně 94 %)
  • Výroba celulózy
  • Hutní výroba (vápenec s velmi malým obsahem hořčíku a fosforu)
  • Odsiřování

Odkazy

Reference
  1. PETRÁNEK, Jan. Usazené horniny. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 687 s.
  2. HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin. 1.. vyd. Praha: ALADIN agency, 2017. 200 s. ISBN 978-80-906737-4-8. S. 96, 97.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.