Úpohlavy

Obec Úpohlavy se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije zde 270[1] obyvatel.

Úpohlavy
Kaplička
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0423 565806
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíLovosice
Okres (LAU 1)Litoměřice (CZ0423)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°27′47″ s. š., 14°2′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel270 (2022)[1]
Rozloha3,97 km²
Katastrální územíÚpohlavy
Nadmořská výška175 m n. m.
PSČ410 02
Počet domů101 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduÚpohlavy 61
41002 Lovosice 2
[email protected]
StarostkaBc. Hana Limberková, DiS.
Oficiální web: www.upohlavy.cz
Úpohlavy
Další údaje
Kód obce565806
Kód části obce174661
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínka o vsi Úpohlavy je učiněna v listině českého krále Přemysla Otakara I., která byla určena pro klášter benediktinek při bazilice svatého Jiří na Pražském hradě. Listina je nedatovaná a předpokládá se, že byla vydána v průběhu roku 1227, nebo v roce následujícím. Jsou v ní zmiňovány klášteru patřící vsi, krom jiných jsou zde uvedeny i Úpohlavy. Pravdivost obsahu potvrzuje bezpečně pravá listina papeže Řehoře IX., vydaná v Lateráně dne 2. července 1233 a konfirmující klášteru benediktinek u svatého Jiří na Pražském hradě jeho statky, svobody a imunity, v téměř shodném znění jaké je v listině Přemysla Otakara I.

Změnu v majetkových poměrech církevních institucí přinesla doba husitských válek. Majetek kláštera svatého Jiří na Třebenicku byl uchvácen místní šlechtou. V roce 1436 císař Zikmund připsal Třebenice Janu Kaplířovi ze Sulevic, který držel hrad Košťálov. Okolo roku 1463 vyplatil Třebenice Vilém z Ilburka. Třebenice jako zástavu získal od Viléma ml. z Ilburka Václav Valkoun z Adlaru. Ten se zúčastnil protihabsburského stavovského povstání v roce 1547. V následujících konfiskacích přišel o Třebenice, které byly navráceny klášteru benediktinek u svatého Jiří na Pražském hradě. Při tomto klášteru pak zůstaly Třebenice a s nimi i Úpohlavy až do zrušení kláštera v rámci josefínských reforem v roce 1782 s krátkým přerušením v letech 1620–1621.

Úpohlavy se v průběhu roku 1620 dostaly do držení Kašparem Kaplířem ze Sulevic, ale jen do konfiskací po bitvě na Bílé hoře, kde bylo na konci roku 1620 poraženo české stavovské povstání. Kašpar Kaplíř ze Sulevic jako jeden z hlavních původců povstání, byl 15. dubna 1621 vyslýchán exekuční komisí a odsouzen ke ztrátě hrdla, cti a majetku. Krom jiného mu byla zabrána také „ves celá Oupohlav“. Třebenice nakonec byly spojeny s panstvím Čížkovice.

Panství Čížkovice a Třebenice se v roce 1782, po zrušení kláštera benediktinek na Pražském hradě, stalo komorním statkem a bylo spravováno Náboženským fondem. V roce 1787 patřily k panství Čížkovice, Siřejovice, Želechovice, Velemín, Jenčice, Modřice, Kololeč, Třebenice, Chodovlice a Úpohlavy. V roce 1833 bylo panství Čížkovice-Třebenice již alodiálním a v držení Josefa Glaserfelda, který jej v roce 1819 koupil od Náboženského fondu. K panství patřily i Úpohlavy. Pak se zde střídali různí majitelé. Na konci 19. století držel statek František Preidel z Hassenbrunnu, do šlechtického stavu povýšený textilní průmyslník a bývalý primátor z České Kamenice, který ještě vlastnil panství Ahníkov u Chomutova. V roce 1850 byla zrušena vrchnostenská správa a ta nahrazena správou státní zřízením okresních soudů, okresních, městských a obecních úřadů.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Úpohlavy[3][4]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 266276325351421366406316315268225207233252
Domy 5860647383889394898373869498

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.