Jan Petránek (geolog)

Po maturitě na Vyšší státní průmyslové škole v Praze nastoupil jako vedoucí analytické chemické laboratoře ve Výzkumném ústavu Českomoravské a.s. (ČKD) v Praze 9 – Vysočanech. Po osvobození Československa v roce 1945 začal studovat přírodní vědy a chemii na Karlově univerzitě, od vyšších ročníků se pak již zcela věnoval studiu geologie. Studium na Karlově univerzitě zakončil doktorátem z přírodních věd (RNDr.) a na podzim roku 1948 zahájil jednoleté studium na Princetonské univerzitě v USA. Po návratu do Československa přednášel geologii na Karlově univerzitě, z politických důvodů však byl posléze přeložen na jiné působiště – na Vysokou školu báňskou v Ostravě.[1]

V roce 1954 se Jan Petránek opět vrátil do Prahy a nastoupil do Ústředního ústavu geologického (ÚÚG). V ÚÚG založil sedimentologické oddělení a působil též jako školitel vědeckých aspirantů. Postupně získal vědeckou hodnost kandidáta věd (CSc.) a v roce 1966 doktora věd (DrSc.). V letech 1965–1966 působil jako expert OSN v oboru geologie a hornictví v Etiopii.

V roce 1968, kdy byla navržena jeho rehabilitace a jmenování docentem, se Jan Petránek vrátil k pedagogické činnosti na Karlově univerzitě. V témže roce vykonával funkci vědeckého sekretáře pražského Mezinárodního geologického kongresu. Avšak již v následujícím roce, po započetí normalizace, ministerstvo školství rehabilitaci zamítlo. Po krátkém mezidobí v Československé akademii věd se Jan Petránek v roce 1976 vrátil do Ústředního ústavu geologického, kde působil až do roku 1986. V letech 1978–1980 pracoval jako vedoucí skupiny československých geologů v Iráku v tamním státním geologickém ústavu. Dalším místem zahraničního pobytu byl Tunis, kde v letech 1984–1986 působil jako vysokoškolský profesor. Pracoval též na projektech v rámci Mezinárodní unie geologických věd (UIGS) a UNESCO. Ačkoli vyšel vítězně z konkurzu na místo vedoucího oddělení geologie v UNESCO, nebylo mu z politických důvodů povoleno toto místo přijmout.[1]

Jan Petránek se v souladu se svojí profesí a odborností věnoval též sběratelské činnosti. Mezi minerály byly předmětem jeho zájmu zejména acháty z různých světových lokalit, které sbíral po celý život. Základem sbírky se staly acháty nalezené během pracovních pobytů v Iráku a v Etiopii, k nimž postupně přibyly exempláře získané buď sběrem na českých i marockých lokalitách, či výměnou na tuzemských a zahraničních mineralogických burzách. Achátům věnoval Jan Petránek i některá odborná pojednání, například v Německu publikoval články o genetických podmínkách tvorby achátů a o vzniku sedimentárních achátů.[2]

Až do posledních okamžiků svého života se Jan Petránek věnoval popularizaci geologie. Svou poslední knihu Encyklopedie geologie stačil ještě připravit k tisku[3], jejího vydání se však již nedočkal.[4]