Báb az-Záhra

Leží v nadmořské výšce cca 750 metrů, necelý 1 kilometr vně severovýchodního okraje Starého Města. Na východě s ní sousedí arabská čtvrť as-Sawwána, na severovýchodě čtvrť Vádí al-Džoz, na jihozápadě Masudija a na severu ha-Mošava ha-Amerika'it (Americká Kolonie). Nachází se na ploché vyvýšenině přiléhající k Starému Městu. Leží nedaleko Zelené linie, která do roku 1967 rozdělovala Jeruzalém. Jako jediný bod omezeného přeshraničního styku zde existovala takzvaná Mandelbaumova brána. V trase bývalé Zelené linie nyní probíhá dálnice číslo 60 (sderot Chejl ha-handasa). V roce 2011 byla podél ní dobudována tramvajová trať.[2][3]

Šlo o jedno z prvních arabských předměstí Jeruzaléma. Jménem odkazuje na Herodovu bránu, na jejímž předpolí vyrostlo. Na mapě města z roku 1894 zde jsou zakresleny první dva domy. Stojí tu střední škola Rašadija, jedna z nejvýznamnějších vzdělávacích institucí tohoto typu ve městě. Nachází se tu rovněž takzvaný Orient House, postavený v roce 1897 coby přepychová rezidence Ismaila al-Husajniho. Byla zde v roce 1898 konána recepce na počest návštěvy německého císaře Viléma II. Od roku 1952 sloužil jako hotel. Koncem 20. století tu dočasně sídlila jeruzalémská kancelář Organizace pro osvobození Palestiny.[4]

Po konci první arabsko-izraelské války byla čtvrť v rámci dohod o příměří z roku 1949 začleněna do území okupovaného Jordánskem. V roce 1967 byla okupována Izraelem a stala se částí sjednoceného Jeruzaléma. Zástavba má městský blokový charakter.

Plocha této městské části dosahuje 427 dunamů (0,427 kilometru čtverečního). V roce 2000 tu žilo 4759 a v roce 2002 4771 obyvatel.[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bab az-Zahra na Wikimedia Commons