Arnošt Schwarzenberg

Arnošt ze Schwarzenbergu (11. října 1892 Osov[1][2]18. prosince 1979 Písek,[3] celým jménem Arnošt Jan Nepomuk Benedikt Maria Josef Karel Alois Ignát Michael Rafael Gabriel Bedřich Emilian princ ze Schwarzenbergu) byl člen orlické větve rodu Schwarzenbergů, velkostatkář a majitel panství v Tochovicích u Březnice. V září 1939 podepsal Národnostní prohlášení české šlechty. Byl jediným Schwarzenbergem, který po roce 1948 zůstal v Československu.

Arnošt ze Schwarzenbergu
Erb Schwarzenbergů
Narození11. října 1892
Osov
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. prosince 1979 (ve věku 87 let)
Písek
Československo Československo
Povolánívoják
Choť(1916) Alžběta Henrietta Széchényi (1895–1957)
DětiAnna Marie, provdaná Bucher (1933–2013)
RodičeKarel IV. ze Schwarzenbergu (1859–1913)
Ida Hoyos-Sprinzenstein (1870–1946)
RodSchwarzenbergové
Příbuzníbratr: Karel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914)
sestra: Marie Vilemína, provd. Trauttmansdorffová (1896–1945)
sestra: Eleonora, provdaná Hartigová (1899–1984)
bratr: Jan ze Schwarzenbergu (1903–1978)
strýc: František Clam-Gallas (1854–1930)
švagr: Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1893–1932)
synovec: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986)
prasynovec: Karel VII. Schwarzenberg (* 1937)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Arnošt Schwarzenberg se narodil v Osově u Hořic jako syn knížete Karla IV. Schwarzenberga (1859–1913) a jeho druhé manželky Idy Hoyos-Sprinzenstein (1870–1946). Maturoval v roce 1911 na Akademickém gymnáziu v Praze. Absolvoval vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě a následně obchodní akademii. Účastnil se bojů první světové války jako důstojník c. k. 2. pluku hulánů bojů v Itálii.

Od roku 1936 se věnoval správě majetku v Tochovicích. Zastával post místopředsedy První české vzájemné pojišťovny (založené roku 1827),[4] předsedy Melioračního svazu pro Čechy a Moravu, předsedy zemské skupiny Čechy, jako vášnivý myslivec stál v čele České myslivecké jednoty[5] a v čele Lesního společenství v Blatné, byl delegátem České rady zemědělské pro Březnický okres.[6] V září 1939 byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty a během nacistické okupace v době druhé světové války byla na majetek uvalena nucená správa. V Květnu 1945 zakládal Revoluční národní výbor v Březnici a pak se v Praze účasnil bojů na barikádách. Po skončení války v roce 1945 mu byl majetek navrácen, avšak po komunistickém puči v roce 1948 mu byl následně veškerý majetek zkonfiskován. Ve stejném roce byl zatčen a z vazby propuštěn po 9 měsících. Poté pracoval jako lesní dělník. V roce 1953 byl znovu zatčen a odsouzen na 10 let vězení, propuštěn byl v roce 1957.

Arnošt ze Schwarzenbergu zemřel v Písku 18. prosince 1979.

Rodina

Dne 19. února 1916 se v Královské dvorní kapli v Pešti oženil s hraběnkou Alžbětou Henriettou ze Széchényi (2. srpen 1895 Vajska – 14. leden 1957 Erzsébet Tanja), dcerou Emila Josefa Széchényiho a Marie Hunyadyové. V roce 1934 se rozvedli. Dne 12. května 1973 se v Bernarticích oženil podruhé s Mathildou Gerberovou (22. červenec 1899 Stuttgart – 26. leden 1999 St. Margarethen, Švýcarsko).[3] S druhou manželkou měl dceru Annu (28. leden 1933 Plzeň – 19. září 2013 Klagenfurt), která se provdala 19. května 1956 v St. Margarethen za Ing. Adolfa Buchera (* 19. listopad 1918 Ehrendorf).

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Osov
  2. JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 289.
  3. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 343.
  4. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 12.05.1937, s. 10.
  5. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-08-26]. Dostupné online.
  6. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 11.10.1942, s. 7.

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 289–290.
  • Příběhy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 1995, 2001, 2002, ISBN 80-7185-507-3, stran 408, 3. vydání
  • HORČIČKA, ŽUPANIČ, Václav, Jan. Šlechta na křižovatce. Praha: Agentura Pankrác s.r.o., 2017. 912 s. ISBN 978-80-86781-33-4.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.