Arnošt Schwarzenberg
Arnošt ze Schwarzenbergu (11. října 1892 Osov[1][2] – 18. prosince 1979 Písek,[3] celým jménem Arnošt Jan Nepomuk Benedikt Maria Josef Karel Alois Ignát Michael Rafael Gabriel Bedřich Emilian princ ze Schwarzenbergu) byl člen orlické větve rodu Schwarzenbergů, velkostatkář a majitel panství v Tochovicích u Březnice. V září 1939 podepsal Národnostní prohlášení české šlechty. Byl jediným Schwarzenbergem, který po roce 1948 zůstal v Československu.
Arnošt ze Schwarzenbergu | |
---|---|
Erb Schwarzenbergů | |
Narození | 11. října 1892 Osov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. prosince 1979 (ve věku 87 let) Písek Československo |
Povolání | voják |
Choť | (1916) Alžběta Henrietta Széchényi (1895–1957) |
Děti | Anna Marie, provdaná Bucher (1933–2013) |
Rodiče | Karel IV. ze Schwarzenbergu (1859–1913) Ida Hoyos-Sprinzenstein (1870–1946) |
Rod | Schwarzenbergové |
Příbuzní | bratr: Karel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914) sestra: Marie Vilemína, provd. Trauttmansdorffová (1896–1945) sestra: Eleonora, provdaná Hartigová (1899–1984) bratr: Jan ze Schwarzenbergu (1903–1978) strýc: František Clam-Gallas (1854–1930) švagr: Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1893–1932) synovec: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986) prasynovec: Karel VII. Schwarzenberg (* 1937) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Arnošt Schwarzenberg se narodil v Osově u Hořic jako syn knížete Karla IV. Schwarzenberga (1859–1913) a jeho druhé manželky Idy Hoyos-Sprinzenstein (1870–1946). Maturoval v roce 1911 na Akademickém gymnáziu v Praze. Absolvoval vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě a následně obchodní akademii. Účastnil se bojů první světové války jako důstojník c. k. 2. pluku hulánů bojů v Itálii.
Od roku 1936 se věnoval správě majetku v Tochovicích. Zastával post místopředsedy První české vzájemné pojišťovny (založené roku 1827),[4] předsedy Melioračního svazu pro Čechy a Moravu, předsedy zemské skupiny Čechy, jako vášnivý myslivec stál v čele České myslivecké jednoty[5] a v čele Lesního společenství v Blatné, byl delegátem České rady zemědělské pro Březnický okres.[6] V září 1939 byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty a během nacistické okupace v době druhé světové války byla na majetek uvalena nucená správa. V Květnu 1945 zakládal Revoluční národní výbor v Březnici a pak se v Praze účasnil bojů na barikádách. Po skončení války v roce 1945 mu byl majetek navrácen, avšak po komunistickém puči v roce 1948 mu byl následně veškerý majetek zkonfiskován. Ve stejném roce byl zatčen a z vazby propuštěn po 9 měsících. Poté pracoval jako lesní dělník. V roce 1953 byl znovu zatčen a odsouzen na 10 let vězení, propuštěn byl v roce 1957.
Arnošt ze Schwarzenbergu zemřel v Písku 18. prosince 1979.
Rodina
Dne 19. února 1916 se v Královské dvorní kapli v Pešti oženil s hraběnkou Alžbětou Henriettou ze Széchényi (2. srpen 1895 Vajska – 14. leden 1957 Erzsébet Tanja), dcerou Emila Josefa Széchényiho a Marie Hunyadyové. V roce 1934 se rozvedli. Dne 12. května 1973 se v Bernarticích oženil podruhé s Mathildou Gerberovou (22. červenec 1899 Stuttgart – 26. leden 1999 St. Margarethen, Švýcarsko).[3] S druhou manželkou měl dceru Annu (28. leden 1933 Plzeň – 19. září 2013 Klagenfurt), která se provdala 19. května 1956 v St. Margarethen za Ing. Adolfa Buchera (* 19. listopad 1918 Ehrendorf).
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu farnost Osov
- JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 289.
- POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 343.
- Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 12.05.1937, s. 10.
- Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-08-26]. Dostupné online.
- Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 11.10.1942, s. 7.
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 289–290.
- Příběhy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 1995, 2001, 2002, ISBN 80-7185-507-3, stran 408, 3. vydání
- HORČIČKA, ŽUPANIČ, Václav, Jan. Šlechta na křižovatce. Praha: Agentura Pankrác s.r.o., 2017. 912 s. ISBN 978-80-86781-33-4.