Arkady Fiedler

Arkady Fiedler vystudoval reálné gymnázium v Poznani a pak studoval filosofii a přírodní vědy na Jagellonské univerzitě v Krakově. Studium bylo přerušeno vypuknutím světové války. Byl povolán do německé armády a bojoval v oblastech Velkopolska. V letech 1918–1919 se podílel na Velkopolském povstání, díky kterému bylo Velkopolsko připojeno k nově vzniklé Polské republice. Stal se nadporučíkem četnictva a byl jmenován vedoucím organizačního oddělení Národního policejního ředitelství.[1][2]

Po skončení války pokračoval ve studiu na univerzitě v Poznani a v letech 1922–1923 vystudoval Akademii grafických umění v Lipsku. Od roku 1927 procestoval jako zoolog řadu zemí, kde sbíral exponáty pro polská muzea a poznával tamější život a kulturu. O svých cestách pak psal cestopisy a reportáže oblíbené zejména mezi mládeží, protože v nich spojoval poznatky s dobrodružným syžetem.[1][2]

Za druhé světové války byl důstojníkem polských ozbrojených sil ve Francii a Anglii. Roku 1946 se vrátil zpět do Polska a usadil se v Puszczykówu u Poznaně, kde v roce 1974 založil ve svém domě muzeum věnované jeho literární činnosti.[1][2]

Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Seznamuje v nich čtenáře se zážitky ze svých cest (Brazílie, Peru, Kanada, Madagaskar, Tahiti, Trinidad, Guyana, Mexiko, Gruzie, Vietnam, Laos, Kambodža, Sibiř,Guinea, Ghana, Nigérie, Západní Afrika), se zajímavou přírodou, neznámými domorodými kmeny i zaniklými civilizacemi. Za své dílo obdržel mimo jiné roku 1974 Cenu předsedy vlády za tvorbu pro děti a mládež, roku 1978 Státní cenu 1. stupně za celoživotní dílo a roku 1979 Řád budovatelů lidového Polska.[1][2]

Muzeum Arkadyho Fiedlera
v Puszczykowu u Poznaně

Muzeum Arkadyho Fiedlera

Muzeum Arkadyho Fiedlera

• Czerwone światło ogniska (1917, Červené světlo táboráku), cyklus veršů publikovaný v poznaňském časopise Zdrój.
• Przez wiry i porohy Dniestru (1926, Přes víry a peřeje Dněstru).
• Bichos, moi brazylijscy przyjaciele (1931)
• Wśród Indian Koroadów (1932)
• Kanada pachnąca żywicą (1935, Kanada voní psykyřicí), kniha o osídlování Kanady, o hrdinských osudech domorodých Indiánů i o podlých a zbabělých dobrodruzích.
• Ryby śpiewają w Ukajali (1935, Ryby zpívají v Ukajali), vyprávění o autorově cestě povodím Amazonky a východní částí Peru.
• Zwierzęta z lasu dziewiczego (1936)
• Zdobywamy Amazonkę (1937, Dobýváme Amazonku)
• Jutro na Madagaskar (1939, Zítřek na Madagaskaru)
• Dywizjon 303 (1942, Divize 303), reportáže o polské 303. stíhací peruti britského Královského letectva za druhé světové války.
• Dziękuję ci, kapitanie (1944, Děkuji ti, kapitáne), reportáže o polských námořnících za druhé světové války.
• Żarliwa wyspa Beniowskiego (1946)
• Radosny ptak Drongo (1946)
• Rio de Oro (1950)
• Mały Bizon (1952, Malý Bizon), kniha o utrpení indiánského kmene, který je hrabivostí a záludností bílých zatlačován do neúrodných krajů a zbídačován i o boji za znovudobytí ztracené svobody.
• Gorąca wieś Ambinanitelo (1953)
• Wyspa Robinsona (1954, Robinsonův ostrov), dobrodružný román pro mládež o pirátech a otrokářích v Karibském moři v 18. století.
• Orinoko (1957), pokračování románu Robinsonův ostrov odehrávající se v pralesích Jižní Ameriky.
• Wyspa kochających lemurów (1957)
• Dzikie banany (1960, Divoké banány), reportáže z Vietnamské demokratické republiky.
• Nowa przygoda – Gwinea (1962, Guinea – nové dobrodružství), cestopis.
• I znowu kusząca Kanada (1965, A znovu vábivá Kanada), česky jako Indiáni, bizoni, štiky, aneb, Opět Kanada vonící pryskyřicí.
• Spotkałem szczęśliwych Indian (1968, Potkal jsem šťastné Indiány)
• Madagaskar, okrutny czarodziej (1969, Madagaskar, krutý čaroděj)
• Piękna, straszna Amazonia (1971, Krásná, strašná Amazonie), česky jako Z brazilských pralesů.
• Mój ojciec i dęby (1973, Můj otec a duby), autobiografie – 1. část.
• Wiek męski-zwycięski (1976, Věk mužný-vítězný), autobiografie – 2. část.
• Biały Jaguar (1980, Bílý jaguár), pokračování románů Robinsonův ostrov a Orinoko
• Indiański Napoleon Gór Skalistych (1982), společně se synem Markem Fiedlerem.
• Motyle mego życia (1983)
• Ród Indian Algonkinów (1984), společně se synem Markem Fiedlerem.
• Zwierzęta mego życia (1985)
• Kobiety mej młodości (1989, Ženy mého mládí), posmrtně.

Kopie Kolumbovy lodi Santa María v muzeu Arkadyho Fiedlera

• Ryby zpívají v Ukajali, Mladá fronta, Praha 1957, přeložila Irena Dvořáková, znovu 1960.
• Kanada voní pryskyřicí, Mladá fronta, Praha 1958, přeložila Irena Dvořáková.
• Malý Bizon, Mladá fronta, Praha 1959, přeložila Irena Dvořáková.
• Robinsonův ostrov, Mladá fronta, Praha 1960, přeložila Irena Dvořáková, znovu 1963.
• Orinoko, Mladá fronta, Praha 1961, přeložila Irena Dvořáková.
• Divoké banány, Mladá fronta, Praha 1963, přeložila Irena Dvořáková.
• Guinea – nové dobrodružství, Mladá fronta, Praha 1965, přeložila Irena Dvořáková.
• Indiáni, bizoni, štiky, aneb, Opět Kanada vonící pryskyřicí, Mladá fronta, Praha 1972, přeložila Irena Dvořáková.
• Z brazilských pralesů, Orbis, Praha 1974 , přeložila Helena Stachová.
• Madagaskar, krutý čaroděj, Mladá fronta, Praha 1976, přeložila Irena Dvořáková.
• Bílý jaguár, Mladá fronta, Praha 1981, přeložila Irena Dvořáková.
• Můj otec a duby, Mladá fronta, Praha 1982, přeložila Irena Dvořáková, obsahuje i druhou část autobiografie Věk mužný-vítězný.