André Regenermel

Regenermel se sice narodil v americkém Brooklynu, ale krátce po jeho narození, ještě před vypuknutím první světové války, odjela rodina na návštěvu do Rakouska-Uherska, do Prahy. Zde je ovšem zastihl začátek válečných bojů a nebylo jim umožněno navrátit se zpět do Spojených států.[3] Rodina se tak v Čechách usadila natrvalo. André vystudoval Smíchovskou střední průmyslovou školu a po maturitě nastoupil jako zaměstnanec firmy Telefunken.[1] V roce 1936 se seznámil s Milenou Šeborovou. V tomtéž roce nastoupil vojenskou službu v Turnově.[1] V srpnu 1938 dokončil studia Vojenské akademie v Hranicích na Moravě[5] a nastoupil službu u ženijního pluku v Brně.[1] Po ukončení vojenské služby se rozhodl pokračovat ve studiu na elektrotechnické fakultě. Tu ovšem nedokončil, neboť Němci uzavřeli české vysoké školy.

Regenermel zakotvil v Praze, kde získal místo technického úředníka.[1] Během bojů druhé světové války se zapojil do československého domácího odboje a jako člen zpravodajského týmu docenta Vladimíra Krajiny se podílel na radiotelegrafickém spojení s exilovou vládou v Londýně. Byl znám nejen jako schopný radiotelegrafista, ale také jako konstruktér.[1]

Dům v Hodkovičkách (rok 2014)

Do Hodkoviček vedly gestapo informace z výslechů zdržených i údaje získané zaměřovací službou Funkabwehru. Konspirativní dům v Hodkovičkách[p 1] byl 7. května 1941 v 19:00 přepaden komandem gestapem.[6]

Božena Klečková blízko roztopených kamen právě přepisovala na stroji dešifrovanou depeši, kterou ještě stačila v kamnech spálit. Gestapo uvěznilo každého člena rodiny v jiné místnosti a vyčkávalo na příchod Jindřicha Klečky. Kromě dospělých byl v domku přítomen desetiletý syn manželů Krotilových.[7]

Jindřich Klečka odešel již odpoledne z domu a jen pár desítek metrů odtud (prakticky ve stejné ulici) připravoval na večerní provoz náhradní radiostanici v domku Marie Hercíkové. Ten večer čekal Klečka svého spolupracovníka André Regenermla s depešemi, které chtěli náhradní vysílačkou předat do Londýna[7]. Na Klečku čekali gestapáci marně. Kolem jedné hodiny ranní se mu podařilo z obsazené ulice prokličkovat přes zahrady. Dostal se do Braníka ke svému známému Josefu Čápovi, pak se skrýval nějaký čas u paní Linhartové v Modřanech. Nakonec se hledaný radiotelegrafista prostřednictvím doktora Rudolfa Mareše dostal k jinonické ilegální skupině.[7]

Regenermel měl předat svému zástupci poručíku Otokaru Štorkánovi dne 7. května 1941 zašifrované depeše, ale Štorkán na sjednanou schůzku nepřišel, protože byl zdravotně indisponován.[1] Regenermel se tedy sám vypravil do Hodkoviček, kde v domku bydleli manželé Krotilovi, aby se tak depeše nakonec dostaly včas k radiotelegrafistovi Jindřichu Klečkovi.[1] Bylo to ovšem v době, kdy u Krotilových právě probíhaly domovní prohlídky. Regenemel vstoupil do domku Krotilových kolem 20:00 hodiny. Měl od domku vlastní klíč, aby mohl podle potřeby přicházet i odcházet. Regenermel byl okamžitě zatčen komandem gestapa a při osobní prohlídce u něho byla nalezena pistole a zašifrované depeše. (Navíc našlo gestapo v bytě Krotilových pod postelí radiotelegrafický komplet.[1]) Při krutém výslechu Regenermel sice nikoho přímo nevyzradil, ale nakonec gestapo přece jen zjistilo, že mu depeše předala spojka - František Mázl ze Smíchova.

Při převozu do Petchkova paláce se Regenermlovi podařilo vymanit se eskortujícím policistům a s ocelovými pouty na rukou se dal na útěk přes Vrchlického sady směrem k Hlavnímu nádraží (Wilsonovo, tehdy Hauptbahnhof).[1] Za pomoci náhodných chodců byl ale během útěku zadržen a předán zpět svým pronásledovatelům. Krátce po nástupu Reinharda Heydricha do úřadu (27. září 1941) byl André Regenermel dne 30. září 1941 v 18.00 hodin bez soudu popraven v kasárnách v Ruzyni.[p 2][3] Stal se tak prvním americkým občanem, jehož nacisté popravili.[2]

Příbuzné a přátelé Regenermela následně vyslýchalo gestapo a posléze trpěli perzekucemi ze strany komunistické moci. Někteří z nich byli i vězněni.[3]

• Jinonický akcíz
• Jindřich Klečka
• Otto Linhart
• Vladimír Krajina
• Milena Šeborová