Arnošt Vykoukal

Narodil se v Žernovce u Mukařova v rodině hospodského Vincence Vykoukala. Studoval u benediktinů, a do tohoto řádu nakonec vstoupil v pražském Emauzském klášteře. Studoval filosofii v Praze, a následně v Beuronu teologii. V září roku 1906 byl vysvěcen na kněze. Po roce 1918 německá část emauzské komunity odešla z Československa, a Vykoukal byl ustanoven převorem-administrátorem kláštera, v roce 1925 byl zvolen opatem.

Podařilo se mu přivést Emauzy k duchovnímu rozkvětu. Mniši kláštera se angažovali v Liturgickém hnutí (Prokop Baudiš a Marian Schaller), jeden z kněží opatství založil sdružení Legio angelica (Metod Klement). V klášteře se opět sloužily bohoslužby ve staroslověnštině. Tomuto učinila konec 2. světová válka. V roce 1941 byl klášter nacistickou mocí uzavřen a komunita byla rozehnána. Opat Vykoukal žil nějakou dobu pod dozorem v Plzni. V srpnu 1942 byl zatčen a deportován do Dachau. Zde v září téhož roku zemřel. Po smrti byl zpopelněn a jeho popel rozptýlen. Po válce bylo jeho jméno uvedeno (s dovětkem "pohřben neznámo kde") na hrobce emauzských benediktinů na Vyšehradském hřbitově.