Anna Altmann-Urbaniczky

Narodila se v České Lípě v severočeských Sudetech do nemajetné rodiny. Od dvanácti let musela kvůli živobytí pracovat v českolipských přádelnách lnu.[2] regionu a nuzné podmínky horníků a dělníků v Běle vzbudili zájem o myšlenky socialismu a dělnického hnutí, tedy v Rakousku-Uhersku postihovanými ideologiemi, se kterými se seznámila roku 1866. Následně se stala aktivní v organizaci dělnických stávek v okolí České Lípy a Cvikova. Od roku 1876 začala veřejně vystupovat jako sociálně demokratická agitátorka, a to jako vůbec první žena v politických otázkách v rakousko-uherském veřejném prostoru.[3] Provdala se roku 1877 jako Altmann a s rodinou se přestěhovali do Benešova nad Ploučnicí.

Měla být jedinou ženskou delegátkou na sjednocovacím kongresu zakládajícím Sociálně demokratickou dělnickou stranu v letech 1888 až 1889 v Hainfeldu v Dolním Rakousku, ale její účast byla posléze zakázána. V následujícím roce přednesla hlavní přednášku o založení sdružení sociálních demokratů ve Vídni pro vzdělávání pracovníků a vedla kampaň za organizaci a angažování sociálně demokratických žen. V roce 1893 svolala veřejné shromáždění žen do Bensenu, na které byla s projevem pozvána význačná rakouská feministka a politička Adelheid Popp. Roku 1890 stála u založení prvního ženského dělnického vzdělávacího spolku ve Vídni.

Angažovala se rovněž v politickém emancipačním procesu a zasazovala se udělení volebního práva ženám, stejně jako o rovné postavení žen na pracovním trhu. Spolupracovala mj. s rakouskou feministkou a aktivistkou Annou Boschek (1874–1957).[4] Publikovala též v řadě periodik a ženských listů.

Anna Altmann-Urbaniczk zemřela roku 9. března 1941 v Tuchomyšli nedaleko České Lípy ve věku 89 let.