Andezit

Andezity se vyskytují ve formě povrchových uloženin nebo malých, mělkých intruzí. Mají afanitickou, porfyrickou nebo sklovitou strukturu. Procentuální obsah SiO₂ je 56 až 63 %.

Minerální složení představuje vysoký obsah živců (plagioklas), a nižší obsahy (v různých poměrech a kombinacích) křemene, biotitu, amfibolu, pyroxeny, vzácně olivínu. Porfyrické vrostlice tvoří plagioklas, pyroxeny, amfibol, biotit. U andezitů je častá metasomatická přeměna – propylitizace.

Barva andezitů může být světle až tmavě šedá, zelená, šedozelená, červená, hnědá až téměř černá. Pokud je hornina zvětralá, může mít barva odstíny žluté, okrové nebo červené barvy.

Zdrojem produkce andezitového magmatu jsou ostrovní oblouky a divergentní kontinentální okraje, kde dochází k poklesům oceánské kůry do zemského pláště. Názory na samotný vznik, resp. původ andezitového magmatu jsou stále nejednotné. Jsou rozděleny do dvou skupin:

• názory předpokládající primární vznik, tj. přímý vznik andezitového magmatu:
  • parciálním tavením amfibolitové facie bazaltového materiálu v menších hloubkách,
  • parciálním tavením eklogitové facie bazaltového materiálu ve větších hloubkách,
  • parciálním tavením peridotitového pláště za přítomnosti vody,
• názory předpokládající sekundární původ andezitů z původního magmatu jiného složení:
  • diferenciace původního bazaltového magmatu,
  • kontaminace bazaltového magmatu kyselejšími horninami kůry,
  • smíchávání dvou druhů magmatu, bazaltového a granitového.

Andezity jsou podobně jako bazalty jedněmi z nejrozšířenějších vulkanických hornin, jejich blízké vzájemné propojení a podobný makroskopický vzhled může komplikovat jejich rozlišení. Vznik andezitů je spojen se sopečnou aktivitou nad subdukčními zónami, tedy s pohořími Andského typu[1].

Andezitický vrch Žarnov v pohoří Vtáčnik

Ve světě jsou známy především z lokalit v Andách, kde dodnes vznikají např. v sopkách Cotopaxi a Popocatépetl. Jiné aktivní sopky se nacházejí v Japonsku např. Fudži, nebo v Indonésii - Krakatoa[3].

V zemích střední Evropy se aktivní andezitové vulkány už nenacházejí. V České republice tvoří andezity zbytky dnes už neaktivní vulkanické oblasti v okolí Uherského Brodu, Nezdenic, Bojkovic, Bánova, též v Tepelské vysočině, v Českém středohoří západně od Třebenic[3] nebo u Rožmitálu severně od Broumova.[4]

V Karpatech na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku vytvářejí andezity případně jejich pyroklastika podstatnou část neogenních sopečných pohoří. Vyskytují se v Štiavnických a Kremnických vrších, Vtáčniku, Pohronském Inovci, Krupinské planine, Vihorlatu a Tokajských vrších. Na Slovensku se mimo toho nacházejí i v geologicky starších oblastech v Veporských a v Zemplínskych vrších[5].