Zemplínské vrchy

Zemplínske vrchy; Zempléni-szigethegység
	Zemplínské vrchy od jihu
Nejvyšší bod	469 m n. m. (Rozhľadňa)
Rozloha	101 km²
Nadřazená jednotka	Matransko-slanská oblast
Sousední; jednotky	Slanské vrchy, Východoslovenská pahorkatina, Východoslovenská rovina
Podřazené; jednotky	Rožňavská brána
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko; Maďarsko
	; Zemplínské vrchy v rámci Slovenska, vyznačeny šedě
Horniny	slepenec, pískovec, dolomit, vápenec, jílovec, andezit
Povodí	Bodrog
Souřadnice	48°27′ s. š., 21°43′ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemplínské vrchy (slovensky Zemplínske vrchy, maďarsky Zempléni-szigethegység) jsou pohoří na jihovýchodě Slovenska. Patří do Matransko-slanské oblasti, která je součástí Vnitřních Západních Karpat. Táhnou se od severozápadu směrem na jihovýchod. Jejich jediným geomorfologickým podcelkem je Roňavská brána v západní části pohoří.[1]

S rozlohou 101 km² patří mezi menší slovenská pohoří. Nejvyšší vrchol Rozhľadňa dosahuje výšky 469 m n. m. Zemplínské vrchy odvodňuje řeka Bodrog. Vrchy patří do teplé klimatické oblasti. Vyšší polohy pokrývá listnatý les, nižší - zejména jižní stráně - jsou využívané na pěstování ovoce.

Složení půd na jihozápadních výběžcích pohoří se zasloužilo o vznik Tokajské vinařské oblasti, která zasahuje na Zemplín z Maďarska.

Geologie

Zemplínské vrchy jsou v geologické literatuře známé také jako zemplínský ostrov. Někteří autoři je chápou jako samostatnou tektonickou jednotku zemplinikum. Celé pohoří je obklopeno mladšími neogénními sedimenty východoslovenské pánve a neovulkanitů.[2] Krystalinikum pohoří tvoří přeměněné horniny, hlavně svory, ruly, amfibolity a migmatity. Na slovenském území vystupují pouze na velmi malém území u Byště.[3] V jejich nadloží se zřejmě v příkrovové pozici nacházejí karbonské a permské kontinentální sedimenty s menšími slojemi černého uhlí, převažují však slepence, pískovce a jílovce. Nacházejí se zde i triasové křemence, vápence a dolomity. Na okrajích se nachází miocenní ryodacity, andezity a bazalty.

Vrcholy

Rozhľadňa (469 m)
Vysoký vrch (434 m)
Chotárny vrch (413 m)
Šimonov vrch (331 m)
Čierna hora (325 m)
Viničná hora (283 m)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zemplínske vrchy na slovenské Wikipedii.

MAZÚR, E.; LUKNIŠ, M. Geomorfologické členenie SSR a ČSSR. Bratislava: Slovenská kartografia, 1986. Kapitola Časť Slovensko.
VASS, D. Vysvetlivky k mape regionálne geologické členenie Karpat a severných výbežkov Panónskej panvy na území ČSSR. Bratislava: Geologický ústav Dionýza Štúra, 1988. S. 65.
KRIST, E.; KORIKOVSKIJ, S.P.; PUTIŠ, M., JANÁK, M.; FARYAD, S.W. Geology and petrology of metamorphic rocks of the Western Carpathian crystalline complexes. Bratislava: Comenius University Press, 1992. S. 324.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemplínské vrchy na Wikimedia Commons

Infoglobe - článek věnovaný Zemplínským vrchům

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] MAZÚR, E.; LUKNIŠ, M. Geomorfologické členenie SSR a ČSSR. Bratislava: Slovenská kartografia, 1986. Kapitola Časť Slovensko.

[2] VASS, D. Vysvetlivky k mape regionálne geologické členenie Karpat a severných výbežkov Panónskej panvy na území ČSSR. Bratislava: Geologický ústav Dionýza Štúra, 1988. S. 65.

[3] KRIST, E.; KORIKOVSKIJ, S.P.; PUTIŠ, M., JANÁK, M.; FARYAD, S.W. Geology and petrology of metamorphic rocks of the Western Carpathian crystalline complexes. Bratislava: Comenius University Press, 1992. S. 324.